Darovat na Křídla pomoci

Jak se má Eva

Zpět na příběh
Začátkem měsíce září mě navštívili zaměstnanci nadačního centra a Cara plazmy. Natáčeli s mnou rozhovor s hercem Miroslavem Hrabě a můj každodenní život jak u mě doma tak i venku. Byl to pro mě zajímavý zážitek, bylo pěkné počasí a setkala jsem se se zajímavými lidmi. Nejvíc mě potěšila zpráva, že z toho budu mít finanční příspěvek na moje pečovatelské hodiny, jejichž výše za měsíc září činí k dnešnímu dni 107,5hod.

 

Srpen je pro mě moc smutný měsíc, moje pečovatelka je vážně nemocná a nemá ji kdo zastupovat . Vůbec nevím co si mám počít . Jsem úplně bezradná , nejspíš mě čeká domov důchodců a to je pro mě zničující představa. Ráda bych napsala něco veselejsiho, ale v této situaci mě nic nenapadá.

Venku je krásně, mám dobrou náladu protože se mi má pečovatelka vrátila z dovolené a já zase jezdím na dlouhé procházky do přírody a k vodě ,odkud mám spoustu krásných zážitků . Díky Pečovateli všechno dobře funguje a já jsem šťastná a spokojená .

Léto máme v plném proudu a já se právě vrátila z nádherné procházky . Jsem plná dojmu , byly jsme s pečovatelkou v Modřanské roklí u rybníčku , pozorovaly jsme kachny a ve vodě je spousta malých rybek. Procházely jsme se ve stínu stromů a bylo to moc příjemné . Tyto procházky si mohu dovolit jen díky nadačnímu fondu a tak se pro mne všední dny stávají nevšedními .

Opět je jaro, všechno je krásně rozkvetlé a venku to nádherne voní. Mám mnohem větší radost ze života a moc se těším na každou hodinu co mohu strávit venku. Vycházky absolvují na svém elektrickém vozíku , který mi usnadňuje život , protože nemohu sama chodit.

Konečně začíná jaro a svítí sluníčko, tím pádem mě mě začaly procházky do přírody . Cítím se tím mnohem lépe, dobře mi to působí na psychiku. Hlavně aby počasí vydrželo a já mohla jezdit ven co nejcastej . Moje sobotní procházka byla krásná, jeli jsme k Vltavě na cyklostezku ,moc jsem si to tam užila. Mám moc ráda tyto procházky k vodě , je tam pořád na co koukat.

Začíná být teplo a tak se zase po dlouhé zimě dostávám ven. Tyto výlety mi umožnil Nadační fond Pečovatel. Nebýt této štědrosti nedostala bych se nikam. A proto moc děkuji za tuto pomoc. Skálová

 

Venku je zima a tak si vycházek moc neuziju ,ale díky nadaci mám dostatek hodin se svou asistentkou. Děvčata se o mně pěkně starají a tak i když mrzne já jsem spokojená. Eva

Šťastné a veselé vánoční svátky všem. Já slavím předstihu…dnes mi moje pečovatelka donesla řízky z kapra. Už jsem si na nich pochutnala, byly výborné. A za chvíli očekávám návštěvu rodiny. Zdravotně už je mi lépe, tak si užívám života zase o něco víc. Do nového roku 2019 Vám proto přeji hlavně pevné zdraví!

Když tak nad tím přemýšlím, v listopadu se toho tak moc neudálo. Jsem doma v teple a bojím se nachlazení a chycení infekce, venku jsem nebyla ani jednou. Dny doma jsou dlouhé, měla jsem naplánovaný jeden výlet, ale odřekla jsem ho. S podzimem se necítím moc dobře, asi to bude tím, že ubývá světla a sluníčka. Ale snažím se myslet pozitivně a hledám rozptýlení, kde se dá. Za každou chvíli, kdy tu jsou se mnou asistentky, jsem vděčná. Těším se na adventní čas a sváteční naladu.

Měsíc říjen byl pro mě velmi obtížný, rozstonala jsem se. Celý měsíc se necítím ve své kůži, zhoršilo se mi astma, špatně se mi dýchá a asi jak kombinace všech akutních potížích se mi zvýšil i tlak. Mám strach abych nemusela do nemocnice. Ven už skoro nechodím, ale na asistentky čekám doslova jak na smilování. Snad Vám budu moci napsat za měsíc něco pozitivnějšího. Dekuji všem, kteří mi pomáhají.

Chtěla bych z celého srdce poděkovat nadačnímu fondu pečovatel, že mne vzal pod svá křídla a díky dárcům mohu zase žít jako každý zdravý člověk.

Léto pomalu končí a já jsem vděčná, že jsem mohla díky Vám a nadačnímu fondu vyjet se svojí asistentkou na několik delších vycházek k řece na elektrickém vozíku. I když jednou to bylo dobrodružné. Asi tak v půli cesty vozík vypověděl službu a já musela zůstat na cizí zahradě a čekat na asistentku, než se vrátí zpět z domova s nabíječkou. Já jsem z toho byla vylekaná, ale asistentka dokázala zachovat chladnou hlavu. Teď už jezdíme i s nabíječkou 🙂 Byla bych ráda, kdyby se nám během podzimu podařilo ještě pár takových výletů uskutečnit, je to pro mě velká radost.