Věra D., 58 let
„Po operaci kyčle se ze mě stal ležák.“
Příběh Věrky
Na naše jediné dítě jsme se s manželem moc těšili. Dcera Věruška, se narodila v Příbramské nemocnici. Porod byl komplikovaný, klešťový, byla kříšená. Její vývoj byl zpomalený. Od 8 měsíců vyšetřována pediatrem a neurologem. Nejhorším dnem v našem životě bylo sdělení výsledků a závěru vyšetření: Dětská mozková obrna, menší mentální retardace – trvající těžká spastická kvadruparéza s atetoidními hyperkinesami, těžká spasticída. Nikdy nechodila, byla odkázaná pouze na invalidní vozík. Po určitém čase se přidaly úporné bolesti v tříslech a v levém kyčelním kloubu, díky vadě nosného a pohybového ústrojí. V roce 2017 byla operována, resekce levého kyčelního kloubu. Od té doby je Věrka upoutána jen na lůžko a potřebuje 24hodinovou péči. Po celou dobu jsme se s manželem o Věrušku starali. Léta ubíhala, společně jsme všichni zestárli a tolik potřebná síla nám ubývala. Sama jsem v mezidobí absolvovala operace obou kyčlí a kolene. Bohužel před pěti lety manžel vážně onemocněl a před dvěma lety zemřel. Po jeho smrti jsem na veškerou péči zůstala sama. Vzhledem k závažné situaci a namáhavou manipulací s Věruškou, jsem si poškodila dříve operovaný kyčel a musela jsem na reoperaci. Po dobu operace a mého zotavení, nám pomáhala moje sestra, kterou jsem požádala o pomoc. Po roce sestra odjela domů do zahraničí a na vše jsem v 76 letech zůstala sama. Po operaci a snížené pohyblivosti jsem manipulaci s Věrkou nezvládala a zažádala o pomoc společnost HEWER, z.s. Organizaci, pomáhající lidem v domácím prostředí, poskytující osobní asistenci, registrovanou sociální službu, se kterou jsme velmi spokojeni. S ohledem na finanční možnosti a mému pokročilému věku ( 78 let), byla asistenční pomoc nastavena na 7 hodin denně. Tato asistenční péče je pro nás velmi důležitá, ale zároveň finančně nákladná. Úspory, které jsme měly dochází a mám velké obavy, že budu nucena celou situaci řešit snížením hodin asistenční pomoci a že sama už vše nezvládnu. Pomoc v této životní situaci by nám velmi pomohla a život usnadnila.
Moc děkujeme Věra a Věruška
Jak se má Věra
Teď v březnu jsem měla narozeniny. Maminka mi jako každý rok, objednala dort a také mi přišlo popřát pár asistentek, které k nám dochází. Chvilkové odpolední posezení u kávy a dortu bylo velmi příjemné a měla jsem velkou radost.
Protože se blíží Velikonoce, rovnou bych toho využila a chtěla popřát.
Všem přeji pěkné velikonoční svátky, plné pohody, radosti a lásky.
Děkujeme Nadačnímu fondu Pečovatel za finanční podporu, díky které mohu žít v domácím prostředí spolu se svou milovanou maminkou.
Moc děkujeme všem dárcům za poskytnutý příspěvek, který nám umožnil a ukázal, že je možné i v dnešní době žít trochu lépe. Příspěvek byl použit na ošetření u zubního lékaře a následnou opravu zubů. Ještě jednou moc děkujeme.