Jaroslav K., 32 let
Matka: „Nechci se vzdát, když syn tak statečně bojuje“.
Příběh Jaroslava
Kamarádi ho před 4 lety přivázali bez helmy na motorku. Když jeli po cestě z koupaliště domů, narazili v 50 km/hod do stromu. Řidič a kamarád byl na místě mrtvý a Jára měl vážný úraz mozku.
Jeho diagnóza vigilní kóma se změnila na stav minimálního vědomí. Bojuje a snaží se. Začíná ukazovat palec nahoru, když s něčím souhlasí, zvedá pánev a přitahuje se rukama, více vnímá okolí. Ale jde to pomalu. Od státu nemá nárok na žádnou rehabilitaci, přitom právě nejrůznější formy cvičení mu pomáhají a pro další vývoj jsou nepostradatelné.
Syn potřebuje celodenní péči a pro mě je cvičení s ním fyzicky náročné. Abych zaplatila speciální cvičení, musela jsem si půjčit. Budu vděčná za Vaší pomoc. Jsem si jistá, že další zlepšení bude s Vaší pomocí následovat.
Jak se má Jaroslav
Vážení a milí,
24.7. je Járovi 11 let. Znovu se kluk narodil. Bohužel, kamarád David takové štěstí neměl na místě zemřel. Věnujeme mu tichou vzpomínku.
Je to neuvěřitelné,že to táhneme už 11 let.
Jaroušku můj milovaný ,ať jsi semnou dlouho,moooc dlouho. Bez Tebe můj život nemá smysl. Jsem tolik vděčná za Tvůj život.
Společně jsme vděční Vám Všem,kteří pomáhají !
Přejeme krásné léto.
Milý dárci,
Všechny Vás moc pozdravujeme.
Tak jsem se naučila měnit Tracheostomii,děláme výměnu doma a je to velká úleva.
Neobejde se to někdy bez komplikací,ale už si víme rady.
Také jsme vychytali koupání a proto Jára, už může do vířivky. Je to pro něj rlelax a masáž zárověň.
Doufám ,že jsme si špatné už vybrali.
Přejeme Vám i nám krásné léto.
Jára oslavil 32 narozeniny.
Alespoň jedna hezká věc.
Jinak stále bojujeme s Tracheostomií a žádnou noc se vůbec nevyspíme, je to po chvilkách.
Jak jsem minulý měsíc psala ,že už bude konečně klid, tak nebyl a zase jsme skončili v nemocnici, tentokrát na interně. Jára má stále na plicích vodu a příští týden jedeme na kontrolní RTG a pak na plicní, jak se to bude řešit dál.
Tak nám držte palce.
Všechny Vás moc zdravíme.
Všechny hodné lidičky ,kteří pomáhají zdravíme.
Tak snad už bude klid. Stabilizujeme se doma. I když vše není ještě ok snažíme se zvládat. Už jsme byli i venku.
Minulý týden ještě v noci záchranka a v sobotu pohotovost na ARU,kde mu vyměnili Tracheostomii,nemohl dýchat,dusil se ,byla ucpaná.
Učíme se odsávat,máme jiný režim. V noci vstávám a odsávám 3-6 x za noc,tak jsme museli i ráno nastavit jiný režim ,aby se to vše dalo dlouhodobě zvládnout.
Začátky jsou vždy složité,tak ještě nemáme všechny pomůcky,co k Tracheostomii potřebujeme a tak jsem vděčná maminkám v podobné situaci ,že nám cévky na odsávání a filtry na dýchání dali. Děkujeme.
Ještě jsme nestačili vyzvednout masáže do domu na které jste nám darovali finance. Ale snad brzy bude nějaký ten relax,už bych ho nutně potřebovala. Jsem tak moc přetížená,že mám časté výpadky paměti a hodně mě to omezuje.
Všem Vám přejeme ,aby už hřálo sluníčko a měli jste se hezky.
Milí dárci,
Jára je po měsíci a půl konečně doma z ARA,kde byl od vánoc už potřetí. Operačně mu byla zavedena Tracheostomie.
Radost nám netrvala dlouho! Po příjezdu z nemocnice ve 12 hodin se natolik zhoršil jeho stav,že jsem ve 24 volala záchranku. Znovu ho chtěli odvézt do nemocnice. Ale po čtvrté už fakt ne.
Dostal ATB a po konzultaci s nemocnuicí ho nechali v domácí péči. . Teploty 39 ,každých 5 min odsávat,chladit,polohovat,pít ,aby ten zákeřný bacil porazil mně stálo tři dny a tři noci beze spánku. Na vše sama . Nevím zda žiju !? Chodím v mrákotách ,ale Jára je na tom lépe,tak silné křepelky to zase zvládnou. Držte nám palce.
Kdo nezažije ,nepochopí tolik bolesti,utrpení a psychické zátěže.
Obdivuji všechny ty maminky ,co se starají o nemocné děti a trpí za ně.
