Manžel Lubomír měl v červenci roku 1990 běžný úraz na kole, který mu však změnil celý jeho dosavadní život.

Poznali jsme se v roce 1994, to byl ještě schopen chodit na procházky, jen na delší výlety jsme s sebou brali vozík. Poškozená mícha ho trvale připoutala na vozíček přibližně v roce 2014.

Lubomír je původně učitel, který svému povolání obětoval i soukromý život. Ve svém volném čase organizoval dětské tábory a různé doplňkové aktivity pro školy. Miloval sport, děti, literaturu a přírodu. I coby vozíčkář rád jezdil na hory a až donedávna jsme navštěvovali koncerty a kostel v našem městě.

Asistenční péče už pár měsíců využíváme v situacích, kdy si potřebuji zajít ke svému lékaři nebo s pomocí asistenta manžela naložit do auta a odvézt ho na vyšetření. Doteď jsem všechno zvládala financovat z vlastních úspor.

Manželův stav se ale začal v posledních týdnech zhoršovat, už nebude moci se mnou jezdit vyřizovat běžné každodenní záležitosti jako jsou nákupy, úřady a podobně. Budu nucena využívat asistentů častěji, protože sám doma zůstat nemůže.

Proto jsem se obrátila na Nadační fond Pečovatel, zda mi pomůže financovat navýšení počtu asistenčních hodin.

Pro mě i pro manžela je teď nejdůležitější abychom i nadále mohli být spolu doma.

Za vaše příspěvky velmi děkuji.

Manželka Stanislava