Paní Stanislava nikdy neměla manžela ani děti. Zůstala tedy bohužel úplně sama. Když měla první operaci kyčle v roce 2015, tak začala špatně chodit a poprvé si objednala osobní asistenci. Pak přišla další operace v roce 2019 po uvolnění šroubu v kyčli. Chůze se ještě zhoršila. Paní Stanislava se bojí vyjít z bytu – bojí se pádu, bolí ji chůze a je to pro ni velice těžké. Má jako oporu v chůzi dvě hole a chodítko. Také má hodně málo železa v krvi – má anémii. Musí si platit léky, nájem a bohužel nemá moc vysoký důchod, rodinu také nemá, aby jí pomohla. Žije v bytě 2+1 v Ústí nad Labem, byt by potřeboval vymalovat, popř. časem odstranit prahy, aby to nepřekáželo při chůzi.