Po dlouhých týdnech se maminka konečně vrátila z nemocnice domů. Měla jsem obrovskou radost, ale zároveň mě bolelo u srdce, když jsem viděla, jak moc ji operace zlomeného krčku vyčerpala. Každý krok s chodítkem byl pro ni velkým bojem a mnoho dní jen odpočívala.

Díky trpělivé rehabilitaci dnes udělá po bytě alespoň pár kroků. Pro někoho je to maličkost, pro nás je to obrovská naděje, že bude zase lépe.

Ani letošní horké dny nám nepřidaly. Vysoké teploty nás držely doma a já jsem se zatím nedostala ani na svou tolik oblíbenou zmrzlinu. O to víc se těším, až se ochladí a budu moci s asistentkou zase vyrazit ven, nadechnout se čerstvého vzduchu a na chvíli zapomenout na každodenní starosti.

Děkujeme, že jste součástí naší cesty. Díky vaší podpoře máme sílu věřit, že i po těch nejtěžších dnech přichází opět dny plné naděje. ❤️

Na letošní březen jsem se těšila opravdu dlouho. Je to totiž měsíc, který patří nám oběma.  15. března slavím narozeniny já a 31. března moje milovaná maminka. Vždy jsem měla radost, že můžeme tyto chvíle prožít spolu, v klidu domova, s pocitem blízkosti a vzájemné lásky.

Moje narozeniny jsme ještě stihly hezky oslavit. Byla jsem šťastná, že jsme spolu, a už tehdy jsem přemýšlela nad tím, jak mamince k jejím narozeninám poděkuji za všechno, co pro mne každý den dělá. Nechala jsem jí koupit krásnou kytičku a těšila se, až jí popřeji hlavně pevné zdraví. Chtěla jsem jí říct, jak moc si vážím její péče, trpělivosti a nekonečné obětavosti, se kterou při mně stojí každý den.

Osud ale rozhodl jinak. Maminka nešťastně špatně stoupla, upadla a zlomila si nohu v krčku. Během jediné chvíle se naše plány, radost i očekávání proměnily ve strach a bolest. Místo narozeninové oslavy následoval odjezd do nemocnice, kde maminka zůstala od 31. března až do 15. května.

Bylo to pro mne nesmírně těžké období. Dny bez maminky byly nekonečné, smutné a plné obav. Domov bez její přítomnosti působil prázdně a tichounce. Nejvíce mi chyběl její hlas, její blízkost a jistota, že jsme spolu. Každý den jsem si jen přála, aby se uzdravila a mohla se vrátit domů.

Dnes jsem nesmírně vděčná za to, že ji mám zase doma a můžeme být opět spolu. Letošní maminčiny narozeniny nám sice osud vzal, ale o to více si uvědomuji, jak vzácné jsou obyčejné společné chvíle. A věřím, že příště už budeme slavit spolu, s úsměvem, v klidu a hlavně ve zdraví.

První únorové dny byly studené, šedivé a bez sluníčka. Takové počasí člověku na náladě příliš nepřidá. O to větší radost jsme s maminkou měly, když se po několika dnech konečně objevily první sluneční paprsky. Hned jsme se cítily o něco lépe a den byl rázem veselejší.

Naše dny jsou ze zdravotních důvodů velmi podobné. Já jsem stále upoutaná na lůžko a maminka se s pomocí chodítka pomalu pohybuje po bytě. Čas nám nejčastěji zpříjemňuje televize a pro mě jsou velkou radostí chvíle, kdy si mohu s asistentkou hrát na tabletu. Právě tyto malé radosti nám pomáhají zpříjemnit běžné dny.

Minulý týden mě ale zaskočila nepříjemná bolest v části zad a druhý den se přidalo i silné pálení. Nakonec se vyklubaly pupínky a ukázalo se, že jde o pásový opar. Dostala jsem léky a asistentky se o mě hezky starají a postižené místo pravidelně ošetřují. Díky jejich péči se vše postupně lepší a dnes už je mi naštěstí  mnohem lépe.

V březnu máme s maminkou obě narozeniny, a tak se už teď těšíme na naši malou společnou oslavu. Poprosím známou, aby mi pro maminku koupila hezkou kytičku. Moc bych jí chtěla udělat radost a alespoň malou pozorností jí poděkovat za všechno, co pro mě každý den dělá.

S příchodem jara a slunečných dnů věříme, že nám bude zase o něco lépe. Už teď se těšíme na chvíle, kdy se s asistentkami vydáme alespoň na krátkou vycházku, zastavíme se v cukrárně a budeme moci na chvíli nasát jarní vzduch.

Leden nás letos přivítal chladným počasím, téměř bez sluníčka. Dny byly šedé, krátké a někdy na nás působily až trochu tísnivě. Když se venku neukáže ani kousek slunce, je všechno hned o něco náročnější.

Do toho nás čekaly i povinnosti, které nejsou zrovna příjemné – návštěva zubaře a také maminčina kontrola u lékaře. Takové dny bývají plné napětí a obav, ale jsme rády, že jsme je společně zvládly.

Většinu lednových dní jsem trávila doma. Odpočívala jsem u televize nebo jsem si s pomocí asistentky hrála na tabletu. I když to může znít obyčejně, právě tyto chvíle nám pomáhají udržet si dobrou náladu a přinášejí radost do jinak pochmurných dnů.

Teď už ale netrpělivě vyhlížíme jaro. Těšíme se, až bude lepší počasí, vykoukne sluníčko a my budeme moci s asistentkou zase vyrazit ven na procházku. Každý paprsek světla je pro nás novou energií a nadějí.

Vážení a milí,

v tomto vánočním čase bych vám všem chtěla z celého srdce poděkovat za velkou podporu, pomoc a lidskou blízkost, kterou jsme od vás v průběhu celého roku cítili.

Zvláštní a upřímné poděkování patří Nadačnímu fondu a především asistentkám, které s velkou trpělivostí, empatií a nasazením zajišťují každodenní péči. Vaše práce má obrovský smysl a pro nás znamená mnohem víc, než lze vyjádřit slovy. Moc si všeho, co pro nás děláte, vážíme.

Do nového roku vám všem přejeme především pevné zdraví, štěstí, lásku, klid v srdci a mnoho dobrých lidí kolem sebe. Ať je nadcházející rok naplněn radostí, nadějí a pocitem, že to, co děláte, má skutečný význam.