Nadační fond Pečovatel

V průběhu února byl maminčin zdravotní stav setrvalý, bez nově vzniklých zdravotních obtíží.

Psychicky se maminka po mém návratu z nemocnice zklidnila. V době mé hospitalizace špatně snášela moji nepřítomnost, domnívala se, že jsem ji opustila a vysvětlování nepomáhalo.

Snažili jsme se mamince situaci zpříjemnit návštěvami pravnoučka – vždy, když ho rodiče přivezli, pookřála a měla radost.

Asistentky HEWERu se o maminku obětavě staraly. Já jsem toho po operaci páteře nebyla schopná kvůli velkým bolestem i kvůli pohybovým omezením plynoucím z operace. Moc bych si přála rychlé zlepšení.

Bez asistentek HEWERu a Nadačního fondu Pečovatel by nebylo možné domácí péči o maminku zvládat, a to obzvláště v mém současném zdravotním stavu. Všem jsem za jejich pomoc vděčná.

V lednu na nás obě dolehly zdravotní potíže. Maminka měla problémy s očima. Ukázalo se, že se jedná o zánět. Mně se výrazně zhoršily problémy s páteří, takže jsem byla nucena koncem ledna absolvovat těžkou operaci páteře. Můj pobyt v nemocnici – tedy absence doma – způsobil u maminky zhoršení stavu – velký stres, lítostivost a plačtivost. Řadu dní mě neviděla a měla tedy dojem, že jsem ji opustila. Vzhledem k jejímu duševnímu stavu nebylo možné jí celou situaci vysvětlit – opakovaně jsme se snažili, ale marně.

Po operaci jsem pohybově velmi limitovaná a mám stále velké bolesti. Zatím nejsem schopná péče o maminku. Bez asistentek z HEWERu si péči v nastalé situaci vůbec nedovedu představit. V této těžké době mi v Heweru nabídli možnost navýšení počtu hodin, kdy se asistentky o maminku postarají a pomohou nám tak překonat současnou tíživou situaci. Jsem za to moc vděčná.

Prosinec byl měsíc příjemný, ale zároveň náročný. Zpříjemnily nám ho Vánoce – největší radost měla maminka ze svého malého pravnoučka, který se radoval ze světýlek a dárků, či spíše z pestrobarevných vánočních papírů, do kterých byly dárky zabalené. S vervou rozbaloval dárky všem obdarovaným – strhával dárkový papír a bylo na něm vidět, jak je šťastný. Navíc právě v období vánočních svátků začal chodit – nebo spíš stavět se na nohy ve snaze udělat pár krůčků. Bylo vidět, že maminka má z toho všeho velikou radost.
Mně se zhoršil zdravotní stav – velké problémy se zády a nohami navázaly na předcházející pooperační komplikace po operaci břicha. Jsem vděčná asistentkám Heweru, že mi pomáhaly s péčí o maminku, protože bolesti mě dost trápily a některé dny téměř paralyzovaly. Moc si jejich pomoci vážím a děkuji jim. Uvědomuji si, že v prosinci bych bez jejich pomoci péči o maminku nezvládala.

Náš listopad

Listopad byl pro nás určitým zlepšením oproti říjnu. Výsledky onkologického zákroku označil onkolog za přiměřené situaci a naplánoval mámě další nutné návštěvy.

Mámu potěšil pravnouček. Každá jeho návštěva byla pro mámu potěšením. Právě se učí chodit, je veselý a hodně se směje.

Listopadové barvy podzimu inspirovaly jednu z máminých asistentek k vyrábění koláží s listy spadanými ze stromů v kombinaci s malováním temperami. Vyrábění koláží mámu zaujalo – vytvořily spolu hezké výkresy.

V současné době mám zdravotní komplikace po operaci břicha. Pomoc a podpora asistentek Heweru mi umožňuje zvládat péči o mámu.

Celý měsíc říjen pro nás bohužel byl měsícem zdravotních komplikací. Maminka musela v nemocnici podstoupit invazivní onkologický zákrok spojený s hospitalizací, což bylo pro ni velmi zatěžující a v následujících dnech to pro ni znamenalo komplikace v podobě bolestivých otoků, které bylo třeba doma ošetřovat podle pokynů lékaře.

Kromě onkologických problémů se jí na zádech vytvořila veliká probarvená hnisavá boule, na kterou naše snahy o domácí léčbu nezabíraly. Po zákroku na chirurgii bylo nutné maminku následně vozit na další ošetření. Vzhledem k tomu, že má cukrovku, hojení bylo komplikované. Velmi komplikované byly i přesuny na ošetření, protože fyzicky i mentálně je na tom maminka moc špatně, takže je to pro ni, ale i pro nás, vždy vyčerpávající. Současně s odborným ošetřením u lékaře bylo nutné i každodenní domácí ošetřování rány. Když už to vypadalo, že bude zase o něco lépe, dostala maminka zánět do očí, který opět vyžadoval pravidelné ošetřování v průběhu dne. Velmi si ceníme pomoci asistentek Heweru, které nám při svých službách obětavě pomáhaly s ošetřováním všech neduhů i s přípravami k odjezdům na lékařská ošetření. Jsem jim vděčná za jejich lidský a profesionální přístup.

Moc bych si přála, aby následující období bylo lepší a nemuseli jsme se potýkat s dalšími nově vzniklými zdravotními komplikacemi.

V průběhu září jsme se snažili využít hezkého počasí, a když měla maminka z hlediska pohyblivosti lepší den, vyvézt ji na vozíku na krátkou procházku, aby se dostala ven v době, kdy je ještě teplé počasí, ale už nejsou velká vedra a příroda je ještě svěže zelená.

Kontrolní onkologické vyšetření potvrdilo, že v říjnu bude muset maminka absolvovat další zákrok v nemocnici, protože léčba injekcemi a léky nezabírá. Mám obavy, jak to bude maminka snášet – jednak zákrok a také nezbytnou hospitalizaci. V minulosti byla po hospitalizaci ještě více zmatená, vystrašená a zhoršila se i po pohybové stránce. Řadu dnů potom trvalo, než se po domácí péči zase vše vracelo zpět. Vzhledem k jejímu onemocnění není bohužel možné jí různé situace vysvětlit, aby se zklidnila a nebyla vystrašená a ve stresu.

Náš srpen

Srpen byl opět ve znamení návštěv na onkologii. Vzhledem k maminčině velmi špatnému celkovému zdravotnímu stavu není možné podstoupit standardní onkologickou léčbu, takže lékaři hledali jiná řešení. Nakonec byla maminka nucena podstoupit zákrok, u kterého už teď lékaři vědí, že nebude jediný. Bude nutné další sledování a opakování zákroku. Maminka byla vysílená jednak bolestmi a také v důsledku stresu, který prožívá vždy při návštěvách lékařů. Velmi mi pomáhaly asistentky Heweru, a to nejenom fyzickou pomocí, ale i psychickou podporou. Velmi si jejich pomoci vážím.

V srpnu maminka prožila i hezké okamžiky – rodinnou oslavu – maminčin pravnuk slavil první narozeniny. Rodinná oslava probíhala u maminky, aby se mohla potěšit svým pravnoučkem a sdílet s ním velkou radost z oslavy, krásného dortu a dárků, jejichž rozbalování si malý oslavenec obzvláště užíval. Byly to takové hezké okamžiky mezi těmi neustálými zdravotními problémy.

V průběhu srpna se přidaly bolesti ramen, které měly za následek, že maminka  potřebovala asistenci při otáčení na posteli, a bylo nutné tišení bolesti. Poslední dny to vypadá, že snad to bude s rameny lepší.

Červenec byl velmi smutný měsíc, který nám přinesl spoustu starostí do budoucna. Maminčin onkolog diagnostikoval recidivu nádoru prsu. Tím vyvstala řada otazníků a nejistot, jak to bude dál. Vzhledem k maminčině zdravotnímu stavu jsou pro ni návštěvy lékařů velikou fyzickou a psychickou zátěží a pro nás neustálými stresovými situacemi. Vždy, když se zdá, že by se časem mohla situace stabilizovat, objeví se nějaký nový závažný problém. Jsem vděčná asistentkám Heweru za pomoc jak s doprovodem na vyšetření, s přípravou na cestu, tak i s pomocí při manipulacích v průběhu vyšetření.

Aby nebylo starostí málo, dostala maminka do postiženého prsu zánět, takže absolvovala léčbu antibiotiky. V důsledku antibiotik měla zažívací potíže, je pohublá a zesláblá.

Čekáme na rozhodnutí lékařů, jakou formu léčby karcinomu prsu zvolí. Ablace není reálná kvůli celkovému zdravotnímu stavu.

Pomoc asistentek Heweru je pro mě pomocí nejenom fyzickou, ale i psychickou. Vzhledem k jejich přátelskému přístupu má člověk dojem, že na problémy není sám.

Velmi teplé počasí nám moc nepřálo. Ve městě uprostřed sídliště jsou horka pro maminku špatně snesitelná. V bytě ale bylo docela příjemně – okolní vzrostlá zeleň příznivě ovlivnila i teplotu v panelákovém bytě. Maminka je kardiak, takže je třeba se vedrům vyhýbat a zůstávat doma. Proto jsme ocenili, že asistentky Heweru v průběhu dne zpříjemňovaly mamince pobyt doma vyprávěním, předčítáním časopisů, prohlížením fotografií. Společně také sledovaly televizi – hlavně pořady ze života zvířat. Svými komentáři pomáhaly asistentky mamince pochopit obsah děje. Moc si jejich péče vážíme.

V červnu měla maminka narozeniny a svátek. Sešli jsme se celá rodina, abychom jí popřáli. Maminka se moc neorientovala, co se děje, ale bylo vidět, že je ráda, že jsme všichni pohromadě – největší radost měla ze svého desetiměsíčního pravnoučka, kterého zaujatě sledovala.

Maminčin stav se v poslední době plíživě zhoršuje. Jsem moc vděčná za denní pomoc asistentek Heweru, které ve všední dny, po dobu, kdy jsem v práci, pečují o maminku až do mého příchodu ze zaměstnání. Snažím se pečovat ze všech sil a manžel mi v tom pomáhá. Dohlížím na maminku i v noci, budí se a bývá vyděšená. Je třeba ji uklidnit. Dlouhodobé nevyspání a únava trvá už dlouho a začíná se projevovat na mém zdravotním stavu. Hodně by mi pomohlo, kdyby občas mohla v noci pohlídat maminku asistentka, abych měla možnost spát. Moc bych si přála, aby to časem bylo možné.

Tento měsíc se nám s manželem podařilo zvládnout přesun na vozík a dostat maminku ven na krátkou projížďku na vozíku. Měli jsme štěstí, že maminčin fyzický stav nám to umožnil zrovna v den, kdy bylo venku slunečné a teplé počasí. Maminka  měla z toho velký strach , že by měla opustit byt, ale nakonec byla nadšená z krásně kvetoucích stromů a keřů a ze svěže zelené barvy trávy a listů stromů. Byl to příjemný zážitek, takže pokud to zdravotní stav dovolí, rádi bychom to v budoucnu zopakovali.

Předchozí týdny nebyly dobré. U maminky se objevily večerní a noční úzkosti a halucinace, intenzívní pocity ohrožení, které jí neumožňovaly v noci spát. Trpělivé a zdlouhavé vysvětlování, že se nic zlého neděje, nepomáhalo. Po několika probdělých nocích nakonec bylo třeba řešit stavy s neurologem novou medikací. Změna medikace byla úspěšná, takže noci jsou už klidnější. Přes den nejsou pocity ohrožení tak intenzívní. Příznivý vliv v obtížných situacích mají i empatické asistentky z Heweru svým citlivým a přístupem. Doufejme, že nadcházející období bude lepší a neobjeví se nové komplikace.