Jak se má Přemysl
Měsíc květen je měsícem, kdy pokračuje jaro. Všechno se probudilo ze zimního spánku a stále rozkvétá. Tento měsíc byl proměnlivý na počasí a změny tlaku, které ovlivnily, jak se cítím.
V chráněných dílnách se budu i nadále objevovat jako host při příležitosti akcí, které se v nich budou konat. V tomto měsíci se v dílnách žádná akce nekonala, ale měl jsem možnost u bytu, kde sídlí chráněné bydlení, potkávat některé klienty a povykládat si s nimi. I nadále každodenně docházím pracovat do rodinného domu k pečení perníčků. Perníčky se i nadále vyrábějí a prodávají na různých akcích. Momentálně se očekává velký zájem o perníčky v kavárnách, jakmile bude pěkné počasí. Práce v rodinném domě u pečení perníčků se mi stále moc líbí, i přesto, že je to někdy náročné fyzicky a pro mne mezi lidmi i někdy psychicky.
Kromě práce v rodinném domě na pečení perníčku stále využívám osobní asistenci. Dle domluvy se i nadále scházím se svými dvěma asistentkami Evičkou a Helenkou, na které se i nadále moc těším, protože si s nimi pořád mohu povídat o čemkoliv. V tomto měsíci bylo vyhověno mé žádosti o prodloužení smlouvy a já jsem moc rád, že i nadále nepřijdu o své asistentky.
I nadále pomáhám při opravě svého bydlení a už se těším, až se tam budu moci nastěhovat.
Měsíc duben je měsícem, kdy začíná to pravé jaro a vše se probouzí ze zimního spánku. Tento měsíc došlo ke změně času se zimního na letní a já si na to hůře zvykám.
Do chráněných dílen se i nadále chodím dívat jen jako jejich host při příležitosti akcí, které se v nich konají.V tomto měsíci se v chráněných dílnách konal velikonoční jarmark. Bohužel jsem nedostal pozvánku, a tak jsem se jej nemohl zúčastnit, což mě mrzí. Kromě tohoto jarmarku se v tomto měsíci konaly i velikonoční trhy na náměstí v Místku, na kterém jsem se byl podívat a na němž jsem si koupil pomlázku. Mimo jiné jsem se zúčastnil i velikonočního šachového turnaje,kde jsem nebyl moc úspěšný. Kromě návštěvy akcí jsem i nadále chodil pracovat do rodinného domu k pečení perníčků. Velikonoční pečení bylo náročné, protože perníčky se prodávaly ve stáncích na trzích a na jarmarcích, tak jich bylo potřeba hodně. Práce v rodinném domě u pečení perníčků mě stále moc baví a stále ji mám moc rád.
Kromě práce v rodinném domě i nadále využívám osobní asistenci a vždy se scházím podle domluvy se svými dvěma asistentkami Evičkou a Helenkou, na které se stále moc těším, protože si stále s nimi mohu povídat o čemkoliv. Požádal jsem si také o prodloužení smlouvy,
Nejvíce se snažím pomáhat při opravách mého nového bydlení.
V měsíci dubnu přicházejí velikonoce a já přeji Nadačnímu fondu Pečovatel i Vám dárcům veselé Velikonoční svátky.
Přemek
Máme leden a s ním začal Nový rok. Nový rok mi hned zpočátku přinesl několik změn. Ve Slezské diakonii RÚT, kde stále docházím jsem měl pod jejich vedením svou prezentaci a i nadále mě podporují v práci v rodinném domku u pečení perníčků. Uskutečnila se také již dříve zmiňovaná změna na postu klíčového pracovníka nejen u mě ale i u mnoha dalších klientů této služby. Od nového roku se totiž našim novým klíčovým pracovníkem stala paní Mertová, která nás převzala od původní pracovnice.
Do chráněných dílen se budu moci chodit podívat, ale nyní již jen jako jejich návštěvník. Své působení v chráněných dílnách jsem musel ukončit, protože jak mi vysvětlila paní z diakonie, moje působení v rodinném domku v perníčkárně nebylo možno sloučit dohromady s chráněnými dílnami.
Také jsem musel přijmout ne moc pozitivní zprávu o konečném rozhodnutí nepříjmout mě do chráněného bydlení. Po mnoha měsících složitého projednávání se rozhodli, že moje vada která je prý složitě nakombinovaná je pro umístění u nich nevhodná. Co dál, můj otec kterého jsme byli prosit o pomoc mi ukázal inzerát v počítači na bydlení 22m čtverečních v nájmu bytu za sedmtisíckorun na měsíc a ještě k tomu cena energie a to s první splátkou ve výši třech měsíců nájmu. Když jsem mu řekl,že to nemůžu, že na to nemám peníze,tak ho to nezajímalo a už mi dále nechtěl pomoci. S mým otcem není možná žádná domluva, on nechce o mně ani vědět že existuji, asi tak. Maminka prosila bratra a ten se teď snaží vymyslet jak mě osamostatnit, protože já si strašně přeju mít alespoň trochu jistoty ve svém životě. Bojím se, abych nebydlel někde pod mostem. Mám své asistentky a pomohli by mi na začátku. Chci se pokusit zase o něco kupředu posunout.
Jak jsem již zmínil. Nastal Nový rok a s ním nový start. A já bych chtěl Nadačnímu fondu popřát, aby byl tento rok šťastný a aby se i letos vše dařilo jak má.
Máme prosinec a s ním začal advent a s ním spojený předvánoční shon plný různých předvánočních akcí a shánění dárků. Stále jednou týdně docházím do RÚT, kde mi stále pomáhají a podporují mě v práci, kterou docházím vykonávat do rodinného domku. Tento měsíc nejen pro mě ale i pro ostatní klienty nastala nečekaná změna v podobě odchodu stávající pracovnice paní Burešové, která bude nahrazena novou pracovnicí. Jsme zvědav, jaká bude nová pracovnice a jestli si s ní budu rozumět.
Nezapomínám na chráněné dílny, jichž jsem stále klientem. Zúčastnil jsem se vánočního jarmarku v dílnách, popovídal si s klienty a s pracovnicemi. Kromě dílen se stále scházím se svou novou asistentkou Evou, se kterou jsme v prosinci navštívili akce spojené s vánocemi. Na akci s názvem Křídlení, která se konala v Ostravě bylo účastno 50 neziskovek a sociálních organizací včetně Podaných rukou. Na této akci jsem si vyzkoušel vyrobit závěsnou dekoraci, kterou jsem si pak odnesl domů. Dále jsme spolu navštívili Vánoční trhy ve Frýdku-Místku a v Ostravě, kde jsem si koupil horký nealkoholický punč a poslouchal hudbu a snažil se naladit do vánoční pohody.
Blíží se Vánoce a přípravy na ně vrcholí tento týden, a tak bych chtěl popřát Nadačnímu fondu Pečovatel krásné, veselé a pohodové vánoce a šťastný nový rok. Mockrát děkuji
Chladné dny už začaly a po nějaké době se objevil i první sníh. Jednou týdně docházím do střediska RÚT Slezské diakonie k pracovnici, která se mnou už od začátku roku hledá možnost nějakého pracovního uplatnění, které by bylo pro mě možné vykonávat. Protože chci, aby ten můj život měl trochu smysl. Stalo se něco neuvěřitelného a já zkouším docházet do rodinného domku, kde se pečou perníčky.
Nezapomínám ani na své chráněné dílny a vždycky se těším na svoji osobní asistentku. Došlo k velké změně, protože má osobní asistentka se kterou jsem si hodně rozuměl změnila práci, což mi bylo hodně líto. Nyní mám novou osobní asistentku Evu, se kterou jsem se zatím setkal třikrát a na kterou si momentálně stále zvykám i když jsme si začali spolu rozumět a slíbila mi, že spolu zajdeme navštívit akci s názvem Křídlení, která se uskuteční v Ostravě.
Začíná předvánoční čas a na mne jsou různé myšlenky. Budeme v sociálně terapeutických dílnách nabízet naše výrobky na vánočním jarmarku, bude se rozsvěcovat vánoční stromeček na náměstí a já budu přemýšlet o tom,co v novém roce musím dokázat změnit ve svém životě, abych vyzkoušel a uspěl ve větší samostatnosti.
Léto už skončilo a začaly chladné dny. I nadále rád navštěvuji sociálně-terapeutické dílny, kde mám stále více kamarádů mezi ostatními klienty a kde je vše stále v obvyklém režimu, který znám a jsem na něj zvyklý.
V tomto měsíci, tedy v září, se v našich dílnách se uskutečnil den otevřených dveří na kterém jsem byl přítomen i já a pomáhal jsem prezentovat naší službu. Vysvětloval jsem jedné mamince, která se přišla podívat se svým hendikepovaným synem, jak to u nás chodí, ukazoval jsem jí naše výrobky, vysvětloval techniku quilingu, který jsem se v dílnách naučil a tvořím z něj křídla andělů a vánoční stromečky. Den otevřených dveří se mi moc líbil.
Kromě návštěvy dílen se stále pravidelně scházím se svou osobní asistentkou. Má osobní asistentka na mě vždy čeká na smluveném místě podle domluvy a já se stále těším na naše společné aktivity. Jsem rád, že našim společným zájmem jsou stále pejsci.
Jsem moc rád, že stále mám s kým být. Že se necítím sám. Že mám někoho, s kým si rozumím a můžu si s ním povídat o všem možném včetně mých starostí a problémů.
V tomto měsíci jsem také začal s nácvikem práce, která se týká vykrajování a zdobení malinkých perníčků, čertíků, sněhuláků a srdcí. Je předvánoční čas a tak paní majitelka perníčkárny má mnoho objednávek. Snad se ji moje práce bude líbit, moc se snažím.
Léto doznívá a už začínají chladné dny. I nadále stále rád navštěvuji sociálně-terapeutické dílny, kde mám mezi ostatními klienty své kamarády a je zde vše po prázdninách zase konečně v obvyklém režimu, který znám, na který jsem zvyklý.
Po prázdninách u nás ve Frýdku-Místku proběhl den sociálních služeb, kterého jsem se po celou dobu zúčastnil. Kromě návštěvy chráněných dílen se pravidelně scházím se svou osobní asistentkou. Vždycky na mě podle domluvy čeká a já už se těším na společné aktivity. Jsem rád, že naším velkým společným zájmem je láska k pejskům.
Také jsem moc rád, že stále mám s kým být, necítím se sám, že mám někoho, s kým si rozumím, můžu si povídat o všem možném, ať už to jsou mé starosti, problémy nebo veselé věci.
Od 8. 5. 2018, kdy jsem naposledy psal o nových událostech ve svém životě, nastaly další změny, které ovlivnily a nadále ovlivňují můj život.
Podal jsem žádost o průkaz osoby se zdravotním postižením a žádost o příspěvek na mobilitu. Výsledek zatím nevím, protože obojí je stále ještě v řízení.
Co se týče mého otce, byl jsem jej navštívit, i když tam nechodím každý týden a nechodím tam moc rád. Můj otec totiž i nadále nemá jakýkoli zájem o mou situaci a v poslední době se mnou moc nekomunikuje a když, tak jen telefonicky a fyzický kontakt spolu máme jednou za 3 týdny ne déle než 2 hodiny, pak už nechce. Navíc domluva na čemkoliv s ním je špatná.
S mým starším bratrem to také není jednoduché. Když už se ukáže tak jednou za dlouhou dobu a o mé či maminčino zdraví se nezajímá. Má svou rodinu se svými problémy, tudíž od něj i nadále nemůžu očekávat aktivní pomoc v případě nouze.
Nyní se i přes tyto události i nadále snažím o to, abych si našel, abych byl samostatný, ale je to velmi obtížné. Já se ale nevzdávám a budu bojovat dál.
Dnes se mi daří v rámci možností obstojně, i když jsou léto a dny s ním spojené náročné. I nadále navštěvuji sociálně- terapeutické dílny, které byly dočasně zavřené z důvodu výběru dovolených ze strany pracovnic, těším se z jejich otevření od 13. 8.
Mám prostředí v sociálně terapeutických dílnách rád, i přestože jsou v nich některé dny náročné kvůli hlučným klientům a prázdninovým provozním změnám. To mě pak doma bolí hlava. Kromě dílen využívám i sociální asistenci, scházím se se svou osobní asistentkou, čekává na mně před dílnami a pak už si povídáme. Chodíme ven, na zahradu dělat něco užitečného nebo za pejsky.
Mimo dílen se snažím využít i toho, že se o prázdninách koná mnoho nejen hudebních ale i filmových akcí atd., na některé se mi podařilo i podívat, abych mněl nějaký sociální kontakt jak nás tady v dílnách učí. Jsem rád, že mám s kým jít, mám problém chodit na ně sám.Jak