Darovat na Křídla pomoci

Přemysl B., 37 let

„Jsem se svojí asistentkou Dianou rád a nechci o ni přijít.“

Tomuto klientovi již není možné prostřednictvím nadačního fondu přispívat.Celkem dárci přispěli 85 810 Kč.

Příběh Přemka

Jmenuji se Přemek a narodil jsem se ve Frýdku-Místku. Maminka se mnou byla doma a můj starší bráška Zbyněk už chodil do školy. Vše bylo fajn, s bráškou i maminkou jsem jezdil na výlety, do zoo, chodil jsem k babičce a dědovi, kteří bydleli blízko našeho bytu. Tatínek pracoval v Rakousku, aby spolu s maminkou mohli dostavit dům a v blízké vesnici, a abychom se tam společně mohli nastěhovat.

Vše se začalo komplikovat mými častými nemocemi a to hlavně angínami. Doktor mamince řekl, že mám oslabenou imunitu a že nesmím mezi kamarády, protože bych byl stále nemocný.

Začaly mně často bolet uši, maminka se mnou jezdila na pohotovost. Bál jsem se, většinou to bolelo tak, že jsem od pláče i bolesti a taky ze strachu, usínal. Začal jsem hůř slyšet. I páteř moje bolesti nevydržela a museli mi tam složitou operací vložit destičky, které ji drží. Ale nesmím tahat těžké věci a pokud bych chtěl někdy v budoucnu svoji ženu přenést přes práh, tak i to mám zakázáno.

Ale nemám ženu a nemám ani kamarády. Těch jsem měl vždycky málo. Byli divní. Nechápali, co jsem jim říkal. Smáli se mi, kdysi mi brali hračky, nyní v dospělosti mně i okradli. Proto jsem raději sám a doma. Tam to bylo a stále je, nejbezpečnější.

Aby toho trápení byl větší kopec, neunesl moje nemoci ani táta. Opustil maminku a tak s učením mi pomáhal bráška a vše ostatní zbylo na ní. Mamince se zhoršila nemoc a tak musela chodit na chemoterapie. Já jsem šel na začátku roku bydlet ke svému otci a jeho přítelkyni. Také jsem musel začít více chodit i s hůlkama, protože se mi moc zhoršila stabilita a paní doktorka strašila, že bych mohl být v budoucnu i nehybný.

Umřela babička a otci s přítelkyní jsem brzy začal hrozně vadit, tak mě začali vyhazovat z bytu a vyhrožovat mojí mamce. Moc jsem se bál, že budu muset být někde na ulici. Maminka tedy přerušila léčbu, vzala mě domů a začali jsme hledat, kde bych mohl bydlet.

Byl jsem už v řadě nemocnic a u mnohých lékařů. Lidé mi nerozumí, když mluvím. Divně se na mně dívají, dávají mi otázky, kterým nerozumím zase já, a když jim chci odpovědět, nemají čas čekat na moji odpověď.

Chodím i k psychiatrovi, ten mi vždy předepíše plno léků, ale já bych potřeboval takové, které by mi pomohly najít trpělivé přátele. Bylo by super, když by mně brali takého, jaký jsem, a nesmáli se mi.

Taky bych rád vyzkoušel bydlet sám, bez maminky, ale bojím se, že mně zase okradou, když už se jim to podařilo. V tom by mi mohl pomoci osobní asistent nebo asistentka.

Naštěstí je to na dobré cestě, uvolnilo se jedno místo v chráněném bydlení tady v Místku, tak se těším.

Chtěl bych hodné děvče a práci, kterou bych mohl dělat. Hledám, ale když na mně začnou mluvit cizí lidé, začnu se třást a nemluví se mi dobře. Většinou slíbí, že se ozvou a už se neozve nikdo.

Ale já to zkouším a třeba to někdy vyjde. Chci někde žít beze strachu. Jsem se svojí asistentkou Dianou rád a nechci o ni přijít.

Jak se má Přemysl

Měsíc květen je měsícem, kdy pokračuje jaro. Všechno se probudilo ze zimního spánku a stále rozkvétá. Tento měsíc byl proměnlivý na počasí a změny tlaku, které ovlivnily, jak se cítím.

V chráněných dílnách se budu i nadále objevovat jako host při příležitosti akcí, které se v nich budou konat. V tomto měsíci se v dílnách žádná akce nekonala, ale měl jsem možnost u bytu, kde sídlí chráněné bydlení, potkávat některé klienty a povykládat si s nimi. I nadále každodenně docházím pracovat do rodinného domu k pečení perníčků. Perníčky se i nadále vyrábějí a prodávají na různých akcích. Momentálně se očekává velký zájem o perníčky v kavárnách, jakmile bude pěkné počasí. Práce v rodinném domě u pečení perníčků se mi stále moc líbí, i přesto, že je to někdy náročné fyzicky a pro mne mezi lidmi i někdy psychicky.

Kromě práce v rodinném domě na pečení perníčku stále využívám osobní asistenci. Dle domluvy se i nadále scházím se svými dvěma asistentkami Evičkou a Helenkou, na které se i nadále moc těším, protože si s nimi pořád mohu povídat o čemkoliv. V tomto měsíci bylo vyhověno mé žádosti o prodloužení smlouvy a já jsem moc rád, že i nadále nepřijdu o své asistentky.

I nadále pomáhám při opravě svého bydlení a už se těším, až se tam budu moci nastěhovat.

Měsíc duben je měsícem, kdy začíná to pravé jaro a vše se probouzí ze zimního spánku. Tento měsíc došlo ke změně času se zimního na letní a já si na to hůře zvykám.

Do chráněných dílen se i nadále chodím dívat jen jako jejich host při příležitosti akcí, které se v nich konají.V tomto měsíci se v chráněných dílnách konal velikonoční jarmark. Bohužel jsem nedostal pozvánku, a tak jsem se jej nemohl zúčastnit, což mě mrzí. Kromě tohoto jarmarku se v tomto měsíci konaly i velikonoční trhy na náměstí v Místku, na kterém jsem se byl podívat a na němž jsem si koupil pomlázku. Mimo jiné jsem se zúčastnil i velikonočního šachového turnaje,kde jsem nebyl moc úspěšný. Kromě návštěvy akcí jsem i nadále chodil pracovat do rodinného domu k pečení perníčků. Velikonoční pečení bylo náročné, protože perníčky se prodávaly ve stáncích na trzích a na jarmarcích, tak jich bylo potřeba hodně. Práce v rodinném domě u pečení perníčků mě stále moc baví a stále ji mám moc rád.

Kromě práce v rodinném domě i nadále využívám osobní asistenci a vždy se scházím podle domluvy se svými dvěma asistentkami Evičkou a Helenkou, na které se stále moc těším, protože si stále s nimi mohu povídat o čemkoliv. Požádal jsem si také o prodloužení smlouvy,

Nejvíce se snažím pomáhat při opravách mého nového bydlení.

V měsíci dubnu přicházejí velikonoce a já přeji Nadačnímu fondu Pečovatel i Vám dárcům veselé Velikonoční svátky.

Přemek

Měsíc březen je každoročně měsícem proměnlivého počasí. Tento měsíc mi přinesl změny,  z nichž některé byly nečekané a některé plánované. Ve slezské diakonii RÚT, kde jsem až do teď docházel, a ve které jsem měl nedávno prezentaci a kde mě až do teď podporovali v  pečení perníčků ,ukončili naši spolupráci, protože došla k závěru, že je momentálně více potřebná pro jiné klienty když už mám  bydlení a že když budu v budoucnosti  potřebovat pomoc, mohu se na ně kdykoliv znovu obrátit a požádat o obnovení spolupráce s nima.
Do chráněných dílen se budu nadále chodit podívat již jen jako jejich návštěvník při příležitosti akcí, které se v nich budou konat. V nejbližší době se bude v dílnách konat Velikonoční jarmark a já se moc rád přijdu na něj podívat. I nadále se mohu věnovat práci při pečení perníčků, momentálně se pečou a zdobí Velikonoční perníčky, protože se blíží Velikonoce. Práce v perníčkárně mě stále moc baví, někdy vykrajuji, čistím plechy.
V odpoledních hodinách se podle domluvy scházím se svými dvěma asistentkami Helenkou a Evičkou, na které se vždy moc těším, protože si s nimi mohu povídat o čemkoliv.
Tento měsíc jsem poprvé přespal ve svém bydlení abych si na něj zvykl.
Březen bude za chvíli za námi a Velikonoce se blíží. A já bych chtěl Nadačnímu fondu popřát Veselé Velikonoce.

 

Máme leden a s ním začal Nový rok. Nový rok mi hned zpočátku přinesl několik změn. Ve Slezské diakonii RÚT, kde stále docházím jsem měl pod jejich vedením svou prezentaci a i nadále mě podporují v práci v rodinném domku u pečení perníčků. Uskutečnila se také již dříve zmiňovaná změna na postu klíčového pracovníka nejen u mě ale i u mnoha dalších klientů této služby. Od nového roku se totiž našim novým klíčovým pracovníkem stala paní Mertová, která nás převzala od původní pracovnice.

Do chráněných dílen se budu moci chodit podívat, ale nyní již jen jako jejich návštěvník. Své působení v chráněných dílnách jsem musel ukončit, protože jak mi vysvětlila paní z diakonie, moje působení v rodinném domku v perníčkárně nebylo možno sloučit dohromady s chráněnými dílnami.

Také jsem musel přijmout ne moc pozitivní zprávu o konečném rozhodnutí nepříjmout mě do chráněného bydlení. Po mnoha měsících složitého projednávání se rozhodli, že moje vada která je prý složitě nakombinovaná je pro umístění u nich nevhodná.  Co dál, můj otec kterého jsme byli prosit o pomoc mi ukázal inzerát v počítači na bydlení 22m čtverečních v nájmu bytu za sedmtisíckorun na měsíc a ještě k tomu  cena energie a to s první splátkou ve výši třech měsíců nájmu. Když jsem mu řekl,že to nemůžu, že na to nemám peníze,tak ho to nezajímalo a už mi dále nechtěl pomoci. S mým otcem není možná žádná domluva, on nechce o mně ani vědět že existuji, asi tak. Maminka prosila bratra a ten se teď snaží vymyslet jak mě osamostatnit, protože já si strašně přeju mít alespoň trochu jistoty ve svém životě. Bojím se, abych nebydlel někde pod mostem. Mám své asistentky a pomohli by mi na začátku. Chci se pokusit zase o něco kupředu posunout.

Jak jsem již zmínil. Nastal Nový rok a s ním nový start. A já bych chtěl Nadačnímu fondu popřát, aby byl tento rok šťastný a aby se i letos vše dařilo jak má.

 

Máme prosinec a s ním začal advent a s ním spojený předvánoční shon plný různých předvánočních akcí a shánění dárků. Stále jednou týdně docházím do RÚT, kde mi stále pomáhají a podporují mě v práci, kterou docházím vykonávat do rodinného domku. Tento měsíc nejen pro mě ale i pro ostatní klienty nastala nečekaná změna v podobě odchodu stávající pracovnice paní Burešové, která bude nahrazena novou pracovnicí. Jsme zvědav, jaká bude nová pracovnice a jestli si s ní budu rozumět.

          Nezapomínám na chráněné dílny, jichž jsem stále klientem. Zúčastnil jsem se vánočního jarmarku v dílnách, popovídal si s klienty a s pracovnicemi. Kromě dílen se stále scházím se svou novou asistentkou Evou, se kterou jsme v prosinci navštívili akce spojené s vánocemi. Na akci s názvem Křídlení, která se konala v Ostravě bylo účastno 50 neziskovek a sociálních organizací včetně Podaných rukou. Na této akci jsem si vyzkoušel vyrobit závěsnou dekoraci, kterou jsem si pak odnesl domů.  Dále jsme spolu navštívili Vánoční trhy ve Frýdku-Místku a v Ostravě, kde jsem si koupil horký nealkoholický punč a poslouchal hudbu a snažil se naladit do vánoční pohody.

Blíží se Vánoce a přípravy na ně vrcholí tento týden, a tak bych chtěl popřát Nadačnímu fondu Pečovatel krásné, veselé a pohodové vánoce a šťastný nový rok. Mockrát děkuji

Více