Nadační fond Pečovatel

Říjen jsme prožili ve znamení koťat. Panu sousedovi se sice podařilo lehce omezit na chvíli počet koček v okolí domu, ale seznámil mě s paní, která je podobného ražení jako, já. Naprosto neplánovaně  jsme měli doma osm koťat, které bylo potřeba vzít rychle do tepla a nasytit. Byla vyhozena. Vašík pomáhal koťata rozmazlovat, i když trpělivost mu docházela, když mu začala lézt do postele.  Postupně jsme ale většinu rozdali do nových domovů.

Jinak jsme rádi, že jsme zdraví, i když únava z nevyspání, mi brání v mnoha činnostech . Postupně ale Vašíkovi vysazuji léky předepsané psychiatrem, protože nevidím žádný rozdíl při jejich užívání.

Středy Vašík tráví s asistentkami velice rád. I když jsou pro nás velice náročné, protože musíme být oba dřív vzhůru než obvykle a urychlit Vašíkovy noční rituály je nad mé síly. Nejen nad mé.  Změna času na zimní nám zlepšení nepřinesla. Ale touto skutečností je pro mě výhodnější se co nejméně zabývat, aby mě neuváděla do ještě zoufalejšího stavu. Je lepší přijímat a přizpůsobit se co nejvíce to jde.  I když celková otupělost z nedostatku odpočinku, je znát. Přeji všem co nejvíce sil a pěkné podzimní dny. Děkuji za pomoc všem, kteří pomáhají, moc si jí vážíme.

V průběhu září se radujeme hlavně z poklesu teplot. Za Vašíkem chodí milé asistentky. I když ho téměř pokaždé musejí budit, vždycky se moc těší a dělají spoustu úkolů, povídají si a chodí na procházky. Na konci září jsme byli na kontrole u kardiologa , který nás potěšil tím, že ukončil užívání léků na ředění krve. U Vašíka se začaly po roce projevovat nepříjemné vedlejší účinky. Bohužel teď řešíme nepříjemnou záležitost z jiného soudku.  Soused nám začal likvidovat kočky ….:-(. Chytá do sklopce a odváží do lesa. Dvě jsme postrádali. Díky síle FB a hodným lidem se nám jednu podařilo najít , druhou zatím ne. Je to velice smutné.  Staráme se, kromě našich, i o kočky bezprizorní, stojí nás to starosti, finance a hlavně kus srdce. Pro mě jsou kočky odreagováním od neustálé péče o Vašíka a spolupracuji i se starostou naší obce.  Vašík všechno prožívá s námi, má kočky rád, učí se je respektovat a „domluvit“ se s nimi, když mu třeba leží na stole a rád pozoruje, když si hrají. Bohužel, právě hravé kotě, které k nám někdo na začátku prázdnin hodil na zahradu, se nám zatím nedaří vypátrat.  Případ jsme společně s ostatními sousedy předali k šetření.  A díky tomuto dění, zjišťuji, jak je důležité nenechat opuštěná zvířata bez pomoci a ráda bych se věnovala této činnosti ještě více, samozřejmě, dle svých možností.  Přejeme všem krásný podzim a děkujeme za pomoc, dary a přízeň. Přikládám foto z procházky Vašíka s asistentkou Danileou.

Horko a léto nám dalo zabrat a tuším, že nejen nám. Vašík spí ve dne, kdy je horko a i když máme v domě přijatelně,  budí se propocený. Na spaní totiž vyžaduje dlouhé nohavice a ponožky, ať je léto nebo zima. A protože vstává většinou při západu slunce, málokdy se zvládne osvěžit v bazénu. Občas se ale zadaří a zrovna , když přišly dvě asistentky, tak se Vašík předvedl, jak dokáže v bazénu řádit.  Fotku přikládám. Předposlední prázdninový víkend se mám podařilo po půl roce navštívit rodinu mého staršího syna Járy na Daskabátě, kde jsme i přespali.  Konečně jsem si trošku užila dvou vnuček. S dcerou a dalšími dvěma vnučkami jsme se potkali v nedalekém Bistru uprostřed lesů na úplný závěr prázdnin.

Také jsme absolvovali kontrolu na endokrinologii , kde se po vyšetření Vašíkovi udělalo zle a že už máme nedobré zkušenosti s loňskou embolií, volala jsem raději záchranku. Ve Vojenské nemocnici Vašíka vyšetřili, dostal fyz.roztok a naštěstí bylo všechno v pořádku. Tato příhoda byla zřejmě zapříčiněna jak horkem, tak tím, že musel Vašík jet k lékařce v době, kdy jinak spí.  Nic není jednoduché….Ale jsme rádi, že je Vašík relativně zdravý . Proto se raději zdržujeme doma, abych ho měla pod neustálým dohledem a nebyl dehydrovaný a z toho důvodu jsme, bohužel, byli nuceni zrušit i odlehčovací víkend na konci prázdnin. Takže celé léto v jednom zápřahu, ale naštěstí středy s asistencí využíváme i přes prázdniny. Děkujeme Nadaci za pomoc a pochopení a dárcům za dary a přejeme všem příjemné září.

I když je čas prázdnin a dovolených, my pokračujeme v zajetém koloběhu nočního života.  Ale povedlo se, aby se Vašík zúčastnil prázdninového odlehčovacího pobytu v Rajské boudě v Beskydech. Bohužel, ty dny bylo veliké horko a Vašík, který vedro těžko snáší a neustále se potí,  se vrátil hodně unavený a dehydrovaný. I když holky asistentky dělají, co mohou, ale tím, že  v noci pořádně nespí, v cizím prostředí ještě míň, únava i dehydratace se zvýší.  Z toho důvodu jsem zrušila i odlehčovací srpnový pobyt v Olomouci ve Slavoníně. Takže si „odlehčuji“ jen tím, že se občas ponořím do malého bazénu, který jsme si pořídili na naši minizahrádku, a toto osvěžení mi doslova zachraňuje život, protože horko v kombinaci s nevyspáním, mě zmáhá ještě víc. Bohužel, ani se svými vnučkami, které mají prázdniny, nemám síly ani čas více pobýt. Ve středy, kdy chodí asistentky, už na návštěvy nezvládám jezdit, protože se musím šetřit na noc. Navíc řídit nevyspaná také není příjemné.  Ale alespoň dcera s rodinou nás navštívila, když Vašík slavil své 34. narozeniny. A dokonce se také se svými neteřemi vykoupal v bazénu. Jiné dny, kdy vstává pozdě, už se do něj nedostane. Jsme ale vděčni, že už nežijeme v paneláku, ale v domě, kde je v létě chladno a v zimě teplo.  Letos nám také přibyly tři kočky, které byly bez domova, takže jsme dosáhli počtu 9!!  Je pro mě radost a osvěžení se o ně starat, ale v takovém počtu je péče již dost náročná. Ještě když občas některá onemocní a musí se s ní k veterináři.  Ale pokud se lidé nebudou starat o zvíře, které si pořídili, tento problém nezmizí a my vždycky nakrmíme a postaráme se o zvíře, které očividně nikoho nemá. Vašík si pak trénuje všechna jména koček a taky se učí být k nim ohleduplný a sleduje, kde která spí, co dělá a jak se chová. Přejeme všem krásné srpnové dny a děkujeme jak asistentkám, tak Nadaci i dárcům za každou pomoc.

V měsíci červnu se u nás nic převratného nedělo.  Nikam necestujeme, jen já jsem si vyřídila nějaké preventivní prohlídky v době, kdy Vašík spal.   Když je horko, jsme rádi, že se pohybujeme jen v příjemném chládku našeho domu. Bohužel, naše nejmladší kočička, která , jako vyhozené kotě, k nám doputovala a zůstala u nás, nám roztrhla nafukovací bazén, takže jsme se nestihli ani vykoupat.  Naštěstí, se zlepšila naše finanční situace, protože přítele opět přijali na místo pod místním OÚ, tak jsme pořídili nový bazén, který není nafukovací.  Zatím jsme ho nevyzkoušeli, protože se ochladilo.  Za Vašíkem jezdí jeho oblíbené asistentky, ale většinou ho musí budit, ve 14 hod, kdy přijíždí. Těší se na ně, ale aby šel spát dřív předchozí den, nechce ani slyšet. Noci jsou pořád stejně náročné. Jsem neustále napůl spící a když pak přijely na návštěvu moje ostatní děti s rodinami, návštěvy si pořádně neužiju, protože nedokážu čtyři vnučky a čtyři dospělé vnímat a reagovat a navíc i v době návštěvy mi nejvíc času a sil zabere Vašík.  Ale nedá se nic dělat. Tohle je náš život a brát se musí takový, jaký je.  Přeji všem hodně sil a pokud možno příjemné prožití letních měsíců a velké díky za dary, které nám velice pomáhají.

Hned v první třetině května jsme jeli na Sluňákov do Horky na Moravě na svatbu. Vdávala se dcera, mladší sestra Vaška. Tam si užil pořádnou „pařbu“. Přikládám fotku , kde tancuje s kamarádkami Elišky. Bohužel, jsem nemohla dceři pomoci s chystáním. Což mě velice mrzelo. Ale díky odlehčovacímu víkendu, který následoval po dalších dvou týdnech, jsme se mohly s dcerou sejít „na kávě“. V klidu, jen samy dvě.

Odlehčovací víkend se odehrává na jiném místě než dva minulé, což Vašíka od začátku dost zneklidňovalo, protože se rád vrací do známých míst a z nových má obavy. Bohužel, nepochopení sousedů vyústilo tak daleko, že Zet My domek pro odlehčovací služby muselo opustit a abychom o volné víkendy, my pečující, nepřišli, probíhají v místě, které je určeno i pro ambulantní službu.  Vašík tam hůře usínal a po návratu byl daleko víc unavený. Ale jsme vděčni všem v Zet My, že i přes mnohé těžké situace nám dál pomáhají.

Poslední májový den jsme ještě museli s Vašíkem absolvovat vyšetření na hematologii. Uplynul rok, co ho postihla plicní embolie a na hematologické ambulanci v nemocnici Agel Prostějov ho vyšetřil velice vstřícný a příjemný lékař a milá sestřička, se kterou se i nasmál, mu vzala šest ampulí krve.  Na výsledky si dva měsíce počkáme, ale už teď víme, že léky na ředění krve bude brát doživotně a pojišťovna hradí jen první rok, takže nás čekají další výdaje.

Měsíc květen jsme ukončili místní akcí „Kácení máje“ , kde přítel dělal DJ a Vašík si opět (vsedě) zatancoval, přesto, že jsme dorazili 4 hodiny po začátku vzhledem k našemu režimu.

Přejeme všem v Nadaci, dárcům i Zet My krásný začátek léta a děkujeme za dary a pomoc, která nás aspoň trošku přibližuje běžnému životu.

V dubnu jsme s Vašíkem absolvovali kontrolní prohlídku u kardiologa a paní zubařky.  Obě dopadly dobře a Vašík vždycky hezky spolupracuje, i když si musíme oba vždycky přivstat. Trochu jsme ale pozměnili náš noční režim k lepšímu. Uléháme mezi 4 a 5 hodinou ranní, už asi dva týdny. I když jsou, samozřejmě, noci náročné, protože nemám chvíle pro sebe, dají se takto lépe zvládat. Středy s asistentkami si Vašík užívá. Jen jednou jsem museli asistenci zrušit, protože se nedokázal probudit. Jinak jsme pořád velice vděčni Nadaci a dárcům za dary, které nám i nyní velice přijdou vhod, protože máme velkou finanční krizi a bývám z ní a všech starostí dosti unavená.  Není čas ani síla udržovat domácnost v pořádku, pracovat na zahradě, vnučky jsem velice dlouho neviděla…..nezbývá než vydržet a jít dál.. Ale i tak jsme rádi, že zůstáváme zdraví, to je nejdůležitější.  Přejeme všem krásné májové dny 🙂

V březnu měl Vašík další odlehčovací víkend na „domku“ v Olomouci. Dokonce během pobytu navštívil s paní asistentkou i cirkus Metropol, který zrovna hostoval v Olomouci. Domů se vrátil s veselou náladou a vždycky mi popovídá podrobně všechny zážitky.  Tyto víkendy nám pomáhají tak, že se to ani nedá vypovědět. Jak mně,  k odpočinku, který obvykle využívám k úklidu a činnostem, ke kterým se jinak nedostanu nebo jen ve spěchu a Vašíkovi, který se vždycky vrátí jakoby dospělejší a osvěžený. Bohužel, nám přišla zpráva, že tyto víkendy jsou ohroženy, protože lidem v sousedství vadí. Je to velice smutné. Jak ZetMy, tak Nadace se stará ze všech sil, aby nám, pečujícím ulevila, což je spojeno s obrovským množstvím starostí a administrativy a ještě vyvstanou nečekané problémy místo pochopení.  Věřím, že společně zvládneme překonat i tyhle překážky a pobyty budou pokračovat.  Ještě více si vážíme pomoci vás všech, včetně dárců.

Jinak s Vašíkem prožívám velice krušné noci, což se po změně času ze zimního na letní, ještě zhoršilo.  Nejlépe se mu spí ve dne a nepomáhá vysvětlování, léky , ani únava, ta ještě průběh noci zpomalí. Naprosto si nevím rady, jak se aspoň o pár hodin bdění posunout do denních hodin. Ze svátků velikonočních jsme také zažili jen noci, dny prospal. Jen ve velikonoční pondělí přijely na návštěvu ostatní moje děti a čtyři neteře Vašíkovy, tak ho probudili dříve, což ale mělo za následek, že pak prospal i čas středeční asistence, aby dohnal deficit. Ale to už patří do dubna. Přejeme vám i nám , aby nás jarní počasí nabilo čerstvými silami, které jistě budeme potřebovat.

Hned na začátku února Vašík absolvoval první odlehčovací víkend v domečku  Zet My v Olomouci.  Jsem za něj velice vděčná a moc a moc děkuji jak dárcům, tak Pečovateli, Zet My a milým asistentkám, bez kterých by tento odpočinek a nové zážitky pro naši rodinu nebyly možné. Tím, že se o Vašíka staraly právě ony známé asistentky, které má rád a které ho dobře znají a dokážou odhadnout jeho potřeby a hranice, což není mnohdy vůbec jednoduché, vrátil se spokojený a nebyl extrémně unavený, jak býval po jiných pobytech.  Je to pro nás obrovský úspěch a pocit úlevy, jaký nám nebyl poskytnut, dá se říct,  za celou dobu Vašíkova dospělého života.  Protože jinak s naším nočním životem a dny tím pádem prožitými  v polospánku, jsme téměř vyřazeni z běžného denního života.  Vašík se sice dokáže, když je třeba probudit včas, ale doby usínání se už dlouhodobě pohybuje mezi pátou a šestou hodinou ranní a to je velká zátěž pro mozek i tělo.  Takže velké díky 🙂 za každou úlevu. Přikládám fotku právě z pobytu, Vašík si pochutnal v restauraci Senimo na jeho oblíbeném smaženém kuřecím řízku s hranolkami a k tomu, samozřejmě,  pivko.

V první polovině ledna jsme byli jako u vytržení díky prosincové sbírce „Vítr do křídel“ , protože nám přepravní služby začali vozit dary – TV,  puzzle, mozaika, toaletní potřeby , bačkory a deka z ovečkárny a spousta dobré kávy .  Děkujeme Nadaci Pečovatel Damienovi a všem dárcům, že jste nám ulevili od části starostí. Myslíme na vás všechny s vděkem každý den.

Dále měl Vašík lékařskou kontrolu u kardiologa a u paní zubařky. Naštěstí vždycky Vašík dobře spolupracuje, vstane včas a je šikovný. Bohužel se nedaří, abychom před těmito náročnějšími výjezdními dny šli dříve na kutě, takže jsme potom oba ještě více unaveni. Vašík se dospává další dny, já moc nemohu, protože se řeší další věci. Plánovaná dotace na fotovoltaiku a také první odlehčovací víkend ZetMy, na který Vaška vezeme hned na začátku února do Olomouce. Je s ním spojeno dosti administrativy, na kterou těžko hledám čas. A často i síly, protože spánkový deficit  se neustále prohlubuje. Opravdu to jediné, co dělám pro sebe, je „ranní nakopnutí “ dvěma kávami a trochou klidu, když a pokud Váša spí. toto probíhá stejně až kolem poledne, protože naše noc končívá před 6 hodinou ranní.. I u kávy již stejně úřaduju a řeším různé každodenní věci. Snad s odlehčovacími víkendy během tohoto roku budu moct trochu více vydechnout, je to již velice nutné.  Takže ještě jednou velké díky za dary a příjemný konec zimního období přejeme :-).

Prosinec u nás začal nejen přívaly sněhu, ale i velmi milou návštěvou Damiena , který s námi dělal rozhovor k 17.12.,kdy pořádal sbírku. Slovy se těžko dá vypovědět, jak moc nás pečující posiluje vědomí, že nejsme na všechno sami a v den sbírky jsme jen žasli, jaká suma se vybrala.  Velké díky patří všem dárcům a těm, kteří sbírku organizovali.  U nás doma jsem na vánoční svátky nezvládala téměř nic připravit. Všechny dny, které jsou něčím vyjímečné, jsou u nás náročnější než dny všední. Velká pomoc přišla od staršího syna Járy, který si Vašíka před svátky odvezl a já za ním a všemi ostatnimi dětmi a vnučkami dorazila na Hod Boží.  Doma, když Vašík odjel , jsem se naprosto „vypla“ a užívala klidu, spánku a pak nachystala Vašíkovi dárky a když jsme se vrátili domů, udělali jsme si Štědrý den s ním. Ovšem, dobře věděl, že Štědrý den už byl a chybělo mu sváteční vysílání v rádia, které tak rád poslouchá, které se ovšem nedalo vrátit. Možná dá, jen nevím jak. Byl z toho velký problém a vztek. Aklimatizace po návratu odkudkoli je vždycky velice náročná, trvá minimálně tři dny a ani teď tomu nebylo jinak. Silvestra jsme oslavili v místní hospůdce s ostatními. Po Novém roce vždy ucítím úlevu, že „máme na rok na klid nárok..“…, jak se zpívá. Těšíme se na odlehčovací pobyty, které od února chystá ZetMy.  Vašík se o nich moc bavit nechce, těším se hlavně já, ale věřím, že se mu na nich bude líbit. A snad využijeme i darovanou částku na pokrytí výdajů za ně, protože asistenci jsme, bohužel,  byli nuceni zkrátit vzhledem k našemu posunutému režimu dne  a noci. ….Přeji všem , ať rokem 2024 projdeme s veselou myslí a pevným zdravím..

V listopadu jsme měli spoustu vyjížděk s Vašíkem. Naštěstí počasí ještě nebylo zimní, tak se dobře cestovalo. Vždycky, bohužel,  s minimem spánku, ale přesto jsme všude přijeli na čas. Zpočátku měsíce jsme zajeli na víkend ke staršímu bráchovi Vašíka, který slavil 35. narozeniny a užili jsme si rodiny.

Potom Vašíka čekalo trhání ještě mléčného zubu, který „zapomněl „vypadnout v dětství. Vašík je statečný a zvládl zákrok lehce.

Dále nás čekala Mikulášská nadílka SPMP Olomouc, na kterou jezdíme každoročně již od jeho útlého věku, hraje živá hudba, občerstvení, zábava a balíček :-).

Hned nato jsme měli jednání u soudu v Prostějově ohledně prodloužení opatrovnictví. A minulou sobotu zase posezení v restauraci se širší rodinou, jako vzpomínka na loni zesnulou babičku. To už ale byl Vašík nachlazený z tak rozběhaných dní a potom velice unavený. Přikládáme ale fotografii z toho dne, kdy jeho bratranec, který pracuje jako profesionální hasič, vzal Vašíka na exkurzi do zbrojnice a vyzkoušel si i uniformu, ve které se však moc dobře necítil.

Nachlazení se mu lehce zhoršilo, takže jsme museli zrušit i asistenci. Také jsme se potřebovali oba dospat. Teď už je mu mnohem lépe a těší se na všechno, co se týká Mikuláše a Vánoc. Ještě jedna smutná událost nás potkala, zemřela nám nejstarší ze sedmi koček,,, skoro čtrnáctiletá Květuška…..Vašík k ní byl velice ohleduplný, když poslední dny často odpočívala na jeho stole ,,,,

Přejeme všem možnost svátečního zklidnění, které patří k Vánocům a moc děkujeme  za pomoc jak asistentkám ze Zet My, tak Nadaci  a dárcům za jejich příspěvky, veselé Vánoce přeje Vašík s mamkou.

Únava, únava……z probdělých nocí, neustálého opakování slov, činností a názvů jídel, bez něhož se nedostaneme k další činnosti. Noční rituály do 5 hod.ranní jsou velice ubíjející. Ve středy za Vašíkem teď chodila asistentka Hanka. Bohužel, je pro nás oba náročné být na asistenci připraveni už v poledne…A další den jsme oba ještě více unaveni. Naštěstí, jsme zatím fyzicky poměrně zdraví. Vašíkovi jsme pořídili chodítko, se kterým se mu daleko lépe chodí na vycházky i přes prahy v domě, u kterých měl též různé zvláštní rituály, kterého vyčerpávaly. S chodítkem je lehce přejde. A když jdeme spolu ven, nedrží mě za ruku, která už je za ta léta dost přemožená. Příkládám fotku z vycházky s Hankou.

Navzdory písničce v září pokračovalo teplé letní počasí.  Tento měsíc byl u nás spojen s různými přestavbami a vylepšováním domku a zároveň Vašíkova pokoje, které následovaly po výměně oken a dveří. Vašík trávil středy s asistentkou Lenkou. A já se snažím uklízet a vyřizovat různé věci, dokud Vašík spí, což dá celkem zabrat, ale jsme vděčná, že ve středy mohu trochu zpomalit nebo alespoň dělat neodbíhat od každé práce k Vašíkovi, protože je o něj několik hodin postaráno.

A protože v Olomouci hostoval cirkus Humberto, nesměl Vašík na představení chybět, takže jsme si udělali výlet do cirkusu. Příjemně teplé září jsme ukončili rodinnou sešlostí na naší malé zahrádce na počest svátku Sv. Václava a hlavně našeho Václava :-).

Přejem všem hezké podzimní měsíce a velké díky za dary 🙂

Hned na počátku srpna  byl Vašík objednaný k panu psychiatrovi, který mu předepsal léky. Trochu pomohly k rychlejšímu usínání, zatím žádné jiné změny k lepšímu nepozorujeme, ale už zase k nám začala chodit naše asistentka Lenka. Bohužel, opět se stává, že Vašíka musí budit z tvrdého spánku, i když už je odpoledne. Konec srpna byl u nás spojený s přípravami na výměnu oken a dveří v celém domě a Vašík odjel na dvě noci ke svému bráchovi, který se o něho zatím postaral, než u nás proběhly stavební práce a stihli jsme i nejnutnější úklid, ale to už patří do září……..Přejeme všem příjemný začátek školního roku :-).

S mírným zpožděním s Vašíkem  zdravíme .

Náš červenec byl poměrně náročný.  Vaškův spánkový režim je velice narušený, zřejmě  i následkem prodělané embolie. Dvanáctihodinové ukládání ke spánku s nekonečným rovnáním a poté jen dvě až tři hodiny spánku,  nás oba velice vyčerpává.

Dokonce jsme pro silnou únavu Vašíka zrušili i asistenci, protože nikdy nevím, kdy bude vzhůru a schopen nějaké aktivity. Nemám čas, ani síly na domácnost, odpočinek, ostatní členy rodiny, ani na vnučky :-(.

I když máme blízko koupaliště a oba  s Vašíkem máme rádi koupání, nestačíme ho navštívit. Pořídili jsme tedy na naši malou zahradu nafukovací bazén, ale protože Vašek vstane večer, zvládl se v něm zchladit jen dvakrát. Foto přikládám.

Ale věřím, že začíná svítat na lepší časy , protože poslední červencový víkend měl Vašík dobrou náladu a chuť něco dělat tak, jako dřív a včera jsme navštívili pana psychiatra, který předepsal léky, které by mohly pomoci při nutkání k opakovaným únavným činnostem. Na příští středu máme opět domluvenou i naši milou asistentku Lenku, která nám už chybí…

Po velice milém a povzbuzujícím telefonátu s p. Monikou Hlinkovou, která přislíbila pomoc s financováním některých finančně nákladnějších věci pro Vašíka, které je potřeba pořídit, jsme pookřáli. Pocit, že člověk není na všechno sám, je velice ulevující a dodává nám síly, za což velké díky všem v ZetMy, v Nadaci a také všem milým dárcům. Přejeme také všem ostatním klientům, o kterých si zde čteme, aby měli méně starostí a více radostí.

Máma Vlaďka a Vašek

Začátek června u nás nebyl zrovna veselý.  Vašíkovi se občas dělalo zle, chytal se za hrudník. Připisovala jsem tyto stavy únavě z probdělých nocí. Až v úterý 13.6. Vašík po cestě na WC zkolaboval, nemohl dýchat a upadl na okamžik do bezvědomí. Okamžitě přivolaná záchranná služba ho odvezla do prostějovské nemocnice. EKG vykazovalo změny a CT plic potvrdilo rozsáhlou oboustrannou plicní embolii. Tři dny byl Vašík na JIP a po zlepšení stavu byl přeložen na  lůžkové oddělení V nemocnici strávil 10 dní, které velice statečně snášel a jak je jeho zvykem, většinou i s dobrou náladou, přestože bylo veliké horko . Samozřejmě jsem každé odpoledne trávila s ním a vozila mu jeho oblíbené domácí večeře.  Nyní je Vašík už týden doma  a začal nám nový život s léky na ředění krve a ty nám nastolily jiný režim, jiné tělesné pochody. Nemůžu se od Vašíka moc vzdalovat, zatím má ještě klidový režim a díky lékům a přijímáním více tekutin , potřebuje častěji na WC. A cesta na náš společný, je pro něj hodně náročná, protože díky obsedantně kompulsivní poruše vidí zřejmě po cestě překážky, které nejsou.  Pořídli jsme chemické WC. Naštěstí moje sestra nám daroval postarší typ, protože zatím na nový nejsou finanční prostředky.  Ještě obstarat potřebnou chemii a pomůcky. …..Také máme výhodu v tom, že jsme již v dřívějších letech zakoupili inv.vozík, který se nám nyní hodí, i když domek nemáme zcela bezbariérový prozatím, takže mě stojí víc sil překonat některé prahy. Navíc Vašík se o sebe bojí, tak se po cestě chytá dveří  a všeho, co má v dosahu. Nicméně pomalu začneme trénovat více chůze. Vaška motivuje hlavně naše místní hospůdka, do které vede 20 schodů :-(, takže teď ji , bohužel, nemůže navštěvovat.

Už se moc těšíme na úterý před svátky, kdy zas, konečně, přijde asistentka Lenka . Zatím jen na pár hodin, ať Vašíka moc nezatěžujeme. Teď jsme za tuto úlevu ještě víc vděčná, protože můj čas alespoň na nutné domácí práce se ještě zúžil. Takže veliké díky ZetMy,  Nadaci i dárcům , se kterými se necítíme tolik osamoceni a vyřazeni z běžného života.

Přestože v máji láká rozkvetlá příroda, slunce,  dlouhé dny hlavně k pobytu venku, Vašík si květen moc neužil. Není možné ho přimět, aby šel spát dřív než kolem čtvrté hodiny ranní, často i později. Navíc jeho rituály, které jsou očividně příznaky obsedantně kompulsivní poruchy, mu nedovolí se položit dřív, než se svým způsobem dorovná. Což bývá až kolem desáté hodiny dopolední. Následně potom tvrdě spí a probouzí se v podvečer. Velice náročné je pro mě každodenní  přemlouvání , aby ulehl a v podvečer zase, aby vstával, ať má ještě kousek dne s denním světlem.  Navíc asistentka Lenka, která přichází každou středu v poledne, ho musí budit, aby spolu šli na procházku a dělali úkoly, které má Vašík rád. Bohužel, díky ponocování , často nemá ani možnost usnout, než Lenka přijde a je s ním náročná spolupráce a já po odchodu Lenky , sama už hodně unavená, s ním mám spoustu práce, než ho opět přiměju jít si lehnout.

Jsme na srpen objednaní k našemu panu psychiatrovi, jestli najdeme společně nějaké řešení, třeba i potřebnou medikaci, aby se náš režim dne a noci aspoň o něco zlepšil. Nemůžeme jezdit na výlety , ani třeba na obyčejný oběd do restaurace , na koupaliště…… máme jen večery a noci …..Jsem už naprosto bezradná. Nicméně přejeme vám všem ostatním, ať si užíváte krásné červnové dny 🙂 a děkujeme za pomoc a podporu.  Přikládám fotku, kdy si šel Vašík s Lenkou do našeho blízkého obchůdku koupit něco na zub.

Vašík měl duben nabitý akcemi, jak už dlouho ne.  O velikonočním víkendu si ho vzal jeho starší brácha , abych si odpočinula. Dvě malé Vašíkovy neteře mu dělaly společnost. A já jsem mohla vydechnout.

Hned po Velikonocích jsme měli sraz širokého rodinného kruhu v  krásném městysu Lysice, odkud pocházela moje maminka a kde jsme byli ubytovaní na dvě noci v novém penzionu. Téměř celou dobu pršelo, takže jsme byli většinu času uvnitř. Užili jsme si ale milých příbuzných. I když nebýt tak dlouho v domácím prostředí a  pobývat mezi tolika malými, často rozdováděnými dětmi, dalo Vášovi zabrat . Ke konci už byl hodně unavený a nevrlý.  Trucoval po návratu venku před naším domem na dešti a nachladil se. Nachlazení mu sedlo na průdušky, tak ještě teď dokašlává. Naštěstí stačí léčba čaji, inhalátorem apod.

Jako poslední dubnový výjezd byla kontrola po roce a půl na endokrinologii v Olomouci. Paní doktorka byla velice překvapená, když zjistila, že Vašík zhubl 10 kg!! Velkou zásluhu na tom má naše milá asistentka Lenka, která vždycky dokáže Vašíka „vytáhnout“ na vycházku.  Od doby, co bydlíme v rod.domku a ne v bytě, má Vašík daleko více pohybu na čerstvém vzduchu.

Přejeme všem krásné májové dny 🙂 a přikládáme fotku z lysického penzionu, kde je Vašík se svou nejstarší neteří Aničkou.

Máme velkou radost, že se podařilo, aby se Vašík zúčastnil březnového akce v Javoříčku, i s přespáním. Vašík měl sice obavy, ale také se těšil a víkend si užil, i když dvakrát denně musel zdolat asi 50 schodů nahoru a dolů.  Je rád mezi mladými a hlavně slečnami 🙂 . To se pak předvádí a překonává, že dělá sám úkony, které doma sám neudělá. Ovšem únava po víkendu byla veliká, protože spánku Vašík v jiném prostředí moc nedá. Ovšem nevzdáme tyhle aktivity, protože je velice nutné, aby byl Vašík, který je celý jeho život na mě silně fixovaný, zvyklý i na jiné lidi a způsoby. Změny mu velice prospívají, protože ho vytrhnou z jeho stereotypních domácích rituálů.  Velice se těším, až bude odlehčovacích víkendů přibývat a jsem vděčná jak asistentkám , tak Nadaci Pečovatel za pomoc, protože v poslední době, po 33 letech péče cítím únavu a vyčerpání z probdělých nocí , která už je opravdu na hraně. Sotva zvládám udržet běh domácnosti a starost o našich 7 koček. Na přítele, vnučky a ostatní členy rodiny mi už nezbývají síly ani čas, na svůj odpočinek, koníčky, kulturu vůbec ne. Někdy si připadám jen jako pečující stroj. Už jsem se svěřila i mým ostatním dvěma dětem s rodinami, že se dostavuje pocit vyhoření a vyčerpání.  Děti budou tak hodné,  že si čas od času vezmou bráchu na víkend, i když sami mají  svých starostí dost a mají  každý dvě malé holčičky. Ráda bych co nejdéle zůstala zdravá a schopná se o Vaška postarat, abych dětem nepřidělala potom starostí ještě víc. Příkládám fotku z Javoříčka.  Přejeme všem krásné Velikonoce, hodně sil a ještě jednou veliké díky i všem dárcům.

V únoru má několik našich rodinných příšlušníků narozeniny. Povedl se víkend, kdy byli všichni zdraví a jeli jsme s Vašíkem i na noc ke staršímu synovi. Sešlo se deset dospělých a šest dětí. Vašek je čtyřnásobný strýc. Posíláme fotku Vašíka při jeho oblíbené činnosti, popíjení slivovice. Jinak jsme prožili únor ve zdraví a se středami, kdy dochází naše milá asistentka Lenka. Moc děkujeme jí, ZetMy i Nadaci i všem dárcům, že můžeme tuto pomoc využívat. Přejeme všem krásný začátek jara 🙂

V lednu se opět těšíme dobrému zdraví , což je hlavní, přestože únava z probdělých nocí je téměř nepřetržitá.  Navštívili jsme, dokonce, baletní představení Louskáček v kině Metropol v Olomouci, ve kterém vystupovala Vašíkova neteř a moje vnučka Julinka. O víkendech bráváme Vašíka do místního pohostinství, aby se prošel a abychom se začlenili mezi místní. Vašík nerad potom chodí domů a i když přicházíme o půlnoci a je unavený, nechce ani slyšet, že by měl jít spát. Stojí mě velké úsilí ho každou noc, nejen po návratu odněkud, přimět, aby se uložil ke spánku. A dvě až tři hodiny trvá, než ukončí všechny své rituály, u kterých mě potřebuje a ulehne. Velice vyčerpávající….Další den pak leží až do večera v posteli – tím pádem má zase jen noc na bdění.

Na středy s asistentkou Lenkou se pokaždé těšíme.  Vašík se ten den „vybičuje“ pro něho k velkým výkonům a dva dny potom opět je schopen celé proležet, vstane navečer a další den a opět je před námi noc :-D. A takto jde u nás, hlavně noční život ,pořád dál….Ale s Lenkou bývá velice šikovný, chodí na procházky,rád dělá různé úkoly a je vidět pokroky. Bohužel, spolu už nemáme potom síly ani čas znalosti prohlubovat, jen málokdy, což je škoda. I proto je asistence pro nás tolik užitečná a velké díky za ni…. Dokonce se Lence daří, aby snědl sám některá jídla, jak můžete vidět na fotce, kterou přikládám. Zdravíme vás všechny v Pečovateli  :-).

Zdravíme v novém roce a popravdě jsem ráda, že nastaly běžné všední dny. Dny výjimečně jsou pro nás s Vaškem vždycky náročnější. Mívá velká očekávání a těšení, ale protože je pomalý, často se nemohou splnit a je zklamaný, podrážděný a oba jsme více unavení. Já ještě z příprav, protože ani čtyři vnučky nechci šidit víc ,než je nutné.Ale zvládli jsme i dvoudenní návštěvu u staršího syna a jeho rodiny. Bohužel ,jsme se nesešli v plném počtu, protože dceru s rodinou skolila těžká chřipka. Silvestr jsme trávili v místním pohostinství společně s ostatními. Byl jen decentní a netancovalo se, což Vašíka hodně rozzlobilo, protože je „šoumen“, když má možnost a bylo velice těžké ho o půl třetí ráno dostat domů. Ješteže mají majitelé hospody pochopení. Ale teď už máme na rok na klid nárok,jak se zpívá a těšíme se na středu na naši asistentku Lenku a na chvíli oddechu.

Listopad jsme prožili v duchu probdělých nocí, často až do páté hodiny ranní …Vašík nikam nespěchá, hlavně do postele ne, takže mi dá vždycky hodně práce ho po skončení večerního seriálu uložit. Tím pádem se nám oběma hůř obnovují síly na další den. Další den Vašík vstává často až v podvečer. Výjimkou jsou dny , kdy přichází asistentka Lenka už v poledne a teď předvánoční akce, na které se vždycky Vašík velice těší, ale málokdy se nám podaří ulehnout dřív před nimi i po nich. Velké štěstí je, že i tak zůstáváme i dál zdraví. Možná je to veselou myslí, která u nás většinu času převládá :-).  Přidávám ne moc povedenou fotku Vaška před naším vánočně osvětleným domkem po návratu z Konice, kde jsme se byli podívat na rozsvěcení vánočního stromu. Mooc se nám líbilo vystoupení dívčí skupiny The Addams Sisters. Holky navzdory lezavé zimě krásně zpívaly a nechaly v nás dlouho přetrvávající pěkný zážitek. Díky našemu nočnímu režimu se málokdy účastníme kulturních akcí. O to je pak náš ojedinělý prožitek hlubší. Přejeme všem krásný adventní čas, Vánoce plné pohody a velké díky všem dárcům , Nadaci a Zet My , se kterými je náš život o hodně veselejší a nepřipadáme si úplně vyřazeni z běžného života.

Vašek a máma Vlaďka

Nic zásadního se u nás v říjnu nepřihodilo. Jsme zdraví, což je důležité a každou středu za Vašíkem přichází asistentka Lenka na celé odpoledne. Chodí spolu na procházky a potom dělají různé úkoly. Vašíka hodně baví skládat puzzle. Zdravíme z podzimní Rakové u Konice ….

Díky Nadaci jsme mohli navýšit hodiny asistence. I když jen jednou týdně vzhledem k našemu pomalému tempu a tím pádem usínání v pozdních nočních, spíše ranních hodinách. Ale i za jedno  celé volné odpoledne v týdnu jsem ráda.

Tento měsíc jsem času využila na návštěvy maminky, babičky Vašíka, která umírala v domácí péči rodiny mého syna. I Vašík se hezky rozloučil s babičkou, která koncem září v tichosti odešla. Nicméně je to normání koloběh života,,,,,,

A děkuji jak Nadaci Pečovatel, tak i asistentce Lence, že se postará o Vašíka se vším všudy každou středu a já se můžu v klidu věnovat ostatním členům rodiny.

V srpnu jsme se snažili o navýšení asistence, a to tak, že by chodila naše milá asistentka Lenka dvakrát týdně.  Lenka přijíždí v poledne, kdy často Vašík ještě není vzhůru a budit se dvakrát týdně znamená potom větší únavu nás obou i večer a tím se ještě zpomalí a uléháme i v 5 hod ráno…Také jsme chtěli zkusit Vaška odvézt do herny ZetMy  do Olomouce, kde mohl být celý den a já jsem chtěla navštívit svou maminku, která je v pokročilém věku a velice rychle nyní chřadne. Nepodařilo se však Vašíka probudit vůbec.  Po zkušenostech z Daliborky, kde býval přes noc,  nemá zájem v nějakém zařízení pobývat. Nicméně, nevzdáváme se a alespoň od září zkusíme navýšit asistenci tak, že prodloužíme naši už klasickou středu do večerních hodin. Zkrátka je nejspokojenější v domácím prostředí a zatím každá snaha o změnu zatím nepřináší úlevu, ale naopak komplikace. Co má Vašík úplně nejraděj, jsou návštěvy restaurací, kde potkává známé a také rodinné oslavy. Ta poslední je od „Posledního Mohykána“ ve Vojtěchově 🙂

Vašíka jsme po týdnu hospitalizace vzali z nemocnice domů na revers.  Výsledky CRP z krve se zlepšily, rentgen plic ne, proto ho ještě nechtěli propustit, že tekutina na plicích může udělat velký problém a je třeba dávat ATB do žíly. Nicméně páni doktoři i sestry přes všechnu snahu  nemohli obstarat Vaška , jak potřebuje. Neznají ho a pro nedostatek personálu a financí není možné o takového pacienta pečovat se vším všudy.  Navíc podmínky v nemocnici jsou žalostné – na pokoji horko k zalknutí, igelit pod prostěradlem také udělal své. Kanyla v ruce začínala být Vašíkovi na obtíž (před třemi lety měl při stejném onemocnění trombozu z kanyly).  Celé dny i noci seděl a většinou se ani neopřel, natož aby si lehl. Jezdila jsem za ním každý den na celé odpoledne, ale stýskalo se mu pořád víc a opět byly vidět známky dehydratace a vyčerpání z nevyspání.  Věděla jsem, že doma se uzdraví rychleji, takže jsme dostali ATB s sebou a doma se Vašík velice rychle zotavoval. Tekutina na plicích se ztrácí, už si nestěžuje na píchání v boku.  A před deseti dny vesele oslavil 32. narozeniny

Po těchto všech zážitcích jsme usoudili, že Vašík přestane navštěvovat odlehčovací službu v Daliborce :-(.  Strádá hlavně citově a tím, že většinu nocí probdí,  nastane dehydratace, sníží se imunita a snáz onemocní. Proto bychom velice rádi navyšovali asistenci Zet My aspoň v domácím  prostředí a ani to není lehké zajistit podle našich potřeb tak, abych si opravdu odpočinula a Vašík byl spokojený a zůstal zdravý. Nebráníme časem se ani vícedenním pobytům s asistentkami, se kterými se už dobře zná a má je rád a věříme, že se dočkáme a zároveň jsme za ty služby, které už teď můžeme využívat.

Od včerejška je Vašek v nemocnici v Prostějově s podezřením na začínající zápal plic. Po třídenním odlehčovacím pobytu , byl ještě dva dny u staršího syna, bylo horko a vrátil se po pěti dnech naprosto dehydrovaný s bolestmi zad, těžko se mu dýchalo. Už po minulém odlehčovacím pobytu e vrátil dehydrovaný. Nikdo pořádně nesledoval, kolik Vašík vypil a co vypil, se zdálo postačující. On si sám neřekne, že má žízeň. V cizím prostředí se neuvolní a tím pádem se pořádně nevyspí. Vím, že hodně teskní, ale nechtěla jsem to vzdávat, aby si časem zvykl.

Před třemi lety se léčil se zápalem plic, jehož příčinou byly chlamydie, následně voda na plicích, tromboza z kanyly…Celé tři roky , kromě obyčejného nachlazení, byl zdravý. Ted stačilo pár dnů odloučení a museli jsme volat záchranku.

Všem dárcům moc děkujeme za finanční dary, které Vašíkovi posíláte.

Maminka