Václav U., 34 let
„Nedostatek spánku snáším čím dál hůř“. maminka
Příběh VAŠKA
Syn Vašek, říkáme mu Váša, se narodil v r.1990 jako prostřední ze tří sourozenců. Má mladší sestru a staršího bratra a oba mají již své rodiny, takže Vašík je čtyřnásobný strejda svých neteří. Jsem rozvedená více než 15 let. Otec Vašíka se na výchově nepodílí ani finančně ani pomocí. Dokud byly ještě všechny děti doma, hodně mi pomáhaly, ale co mají rodiny, už má každý svých starostí dost, takže jsem na Vašíka zůstala sama. Před dvěma lety jsme s přítelem, který s námi žije třetím rokem, prodali byt v Hlubočkách a koupili domek s malou zahrádkou v Rakové u Konice.
Vašík má posunutý režim dne a noci, navíc je velice pomalý a ve známém prostředí má spoustu rituálů a tím pádem usínáme většinou kolem páté hodiny ranní. Několik hodin rovná věci kolem sebe u stolu, kde sedává. Nerad se baví o spánku a usínání, má zřejmě pocit, že spí kratší dobu, když usíná až k ránu. Někdy se stane, že sice leží, ale usne, až je bílý den a pak spí do odpoledne. Nebo potom rovnou vstává, hlavně když ho čeká nějaká akce nebo někam jedeme, tak neusne raději vůbec. Potom zase usíná v průběhu dne u každé činnosti. Tento stav trvá přibližně od puberty, ale teď s přibývajícím věkem, zdá se, ještě zpomaluje. Celé roky proto trpím nedostatkem spánku. Deset let jsem ještě pracovala v minulém bydlišti pro Mediaservis a to v tu dobu, kdy Vašík spal. Teď už nepracuji, ale léta přibývají a každá noc je náročná, někdy méně, někdy víc. A tím pádem si musím každý den ještě šetřit síly na noc a tak je to den co den a rok co rok. A nedostatek spánku snáším čím dál hůře.
Právě z těchto důvodů nejsme schopni se zúčastnit akcí, které začínají ráno či v dopoledních hodinách, protože stihnout začátek pro nás většinou znamená spát např. jen tři hodiny nebo vůbec. Velice ráda bych navýšila hodiny asistence, ale pro nás bohužel, zatím neexistuje pomoc „šitá nám na míru“. Paní asistentka Lenka Vaška navštěvuje každou středu od 12 hod do 16 hod. A často musí Vaška budit. Lenka nemá ŘP, dopravuje se autobusem, takže je těžké nějak lépe čas přizpůsobit, aby víc vyhovoval oběma stranám.
V říjnu 21 jsme začali využívat odlehčovací služby pod Charitou Prostějov v domě Daliborka, kde byl zatím Vašík dvakrát. Poprvé na jednu noc, podruhé zvládl dvě noci ze tří. Paní sociální pracovnice mi volala, abychom raději přijeli, že v noci Vašík nespal vůbec a že se mu stýská tak, že měli obavy, aby nepřešel do agrese. Potom mi však doma povídal o celém pobytu. A protože neodmítal nastoupit do Daliborky i příště, zatím se nevzdáváme a příště zkusíme 3 noci. Nástup je vždy kolem 13 hod., což je pro nás téměř nesplnitelný čas, který se nám sice pokaždé podaří dodržet, ale s těžkým nevyspáním, při kterém ještě musím řídit auto, protože přítel ŘP nemá.
Ale věřím, že si paní asistentky na Vaška zvyknou a on na ně a také, že časem organizace Zet-My bude mít vícedenní pobyty, které by nám velice pomohly. Navíc se známými asistentkami, se kterými by Vašek jistě lépe spolupracoval a možná by potom usnul i v cizím prostředí. Já už si velice nutně potřebuji odpočinout a hlavně, aby pomoc byla pravidelná. Bohužel nemám čas ani sílu navštěvovat svoje 4 vnučky a 86 letou maminku. S přítelem na sebe také nemáme moc času, zajet si sami na výlet apod. Nebo mít společný klidný večer.
Radost a odreagování mi působí naše kočky, kterých máme 7 a má je rád i Vašík. Právě, když byl na odlehčovacím pobytu, stýskalo se mu po nich.
Ještě bych ráda dodala, že Vašík tím, že vyrůstal se dvěma sourozenci, kteří ho rádi brávali na akce se svými kamarády a kamarádkami, je velice rád mezi lidmi, má smysl pro humor, pro hudbu, divadlo a miluje cirkusy. Ale tím, jak jsem pořád starší a unavenější a trpím nedostatkem spánku, nemám sílu tyto akce s ním navštěvovat. Velice bych přivítala pomoc i v tomto. A aby si zvykal na jiné lidi kolem sebe a nebyl na mě tolik závislý.
Děkujeme za každý dar.
Maminka Vladimíra a Vašík
Jak se má Václav
Říjen jsme prožili ve znamení koťat. Panu sousedovi se sice podařilo lehce omezit na chvíli počet koček v okolí domu, ale seznámil mě s paní, která je podobného ražení jako, já. Naprosto neplánovaně jsme měli doma osm koťat, které bylo potřeba vzít rychle do tepla a nasytit. Byla vyhozena. Vašík pomáhal koťata rozmazlovat, i když trpělivost mu docházela, když mu začala lézt do postele. Postupně jsme ale většinu rozdali do nových domovů.
Jinak jsme rádi, že jsme zdraví, i když únava z nevyspání, mi brání v mnoha činnostech . Postupně ale Vašíkovi vysazuji léky předepsané psychiatrem, protože nevidím žádný rozdíl při jejich užívání.
Středy Vašík tráví s asistentkami velice rád. I když jsou pro nás velice náročné, protože musíme být oba dřív vzhůru než obvykle a urychlit Vašíkovy noční rituály je nad mé síly. Nejen nad mé. Změna času na zimní nám zlepšení nepřinesla. Ale touto skutečností je pro mě výhodnější se co nejméně zabývat, aby mě neuváděla do ještě zoufalejšího stavu. Je lepší přijímat a přizpůsobit se co nejvíce to jde. I když celková otupělost z nedostatku odpočinku, je znát. Přeji všem co nejvíce sil a pěkné podzimní dny. Děkuji za pomoc všem, kteří pomáhají, moc si jí vážíme.
V průběhu září se radujeme hlavně z poklesu teplot. Za Vašíkem chodí milé asistentky. I když ho téměř pokaždé musejí budit, vždycky se moc těší a dělají spoustu úkolů, povídají si a chodí na procházky. Na konci září jsme byli na kontrole u kardiologa , který nás potěšil tím, že ukončil užívání léků na ředění krve. U Vašíka se začaly po roce projevovat nepříjemné vedlejší účinky. Bohužel teď řešíme nepříjemnou záležitost z jiného soudku. Soused nám začal likvidovat kočky ….:-(. Chytá do sklopce a odváží do lesa. Dvě jsme postrádali. Díky síle FB a hodným lidem se nám jednu podařilo najít , druhou zatím ne. Je to velice smutné. Staráme se, kromě našich, i o kočky bezprizorní, stojí nás to starosti, finance a hlavně kus srdce. Pro mě jsou kočky odreagováním od neustálé péče o Vašíka a spolupracuji i se starostou naší obce. Vašík všechno prožívá s námi, má kočky rád, učí se je respektovat a „domluvit“ se s nimi, když mu třeba leží na stole a rád pozoruje, když si hrají. Bohužel, právě hravé kotě, které k nám někdo na začátku prázdnin hodil na zahradu, se nám zatím nedaří vypátrat. Případ jsme společně s ostatními sousedy předali k šetření. A díky tomuto dění, zjišťuji, jak je důležité nenechat opuštěná zvířata bez pomoci a ráda bych se věnovala této činnosti ještě více, samozřejmě, dle svých možností. Přejeme všem krásný podzim a děkujeme za pomoc, dary a přízeň. Přikládám foto z procházky Vašíka s asistentkou Danileou.
Horko a léto nám dalo zabrat a tuším, že nejen nám. Vašík spí ve dne, kdy je horko a i když máme v domě přijatelně, budí se propocený. Na spaní totiž vyžaduje dlouhé nohavice a ponožky, ať je léto nebo zima. A protože vstává většinou při západu slunce, málokdy se zvládne osvěžit v bazénu. Občas se ale zadaří a zrovna , když přišly dvě asistentky, tak se Vašík předvedl, jak dokáže v bazénu řádit. Fotku přikládám. Předposlední prázdninový víkend se mám podařilo po půl roce navštívit rodinu mého staršího syna Járy na Daskabátě, kde jsme i přespali. Konečně jsem si trošku užila dvou vnuček. S dcerou a dalšími dvěma vnučkami jsme se potkali v nedalekém Bistru uprostřed lesů na úplný závěr prázdnin.
Také jsme absolvovali kontrolu na endokrinologii , kde se po vyšetření Vašíkovi udělalo zle a že už máme nedobré zkušenosti s loňskou embolií, volala jsem raději záchranku. Ve Vojenské nemocnici Vašíka vyšetřili, dostal fyz.roztok a naštěstí bylo všechno v pořádku. Tato příhoda byla zřejmě zapříčiněna jak horkem, tak tím, že musel Vašík jet k lékařce v době, kdy jinak spí. Nic není jednoduché….Ale jsme rádi, že je Vašík relativně zdravý . Proto se raději zdržujeme doma, abych ho měla pod neustálým dohledem a nebyl dehydrovaný a z toho důvodu jsme, bohužel, byli nuceni zrušit i odlehčovací víkend na konci prázdnin. Takže celé léto v jednom zápřahu, ale naštěstí středy s asistencí využíváme i přes prázdniny. Děkujeme Nadaci za pomoc a pochopení a dárcům za dary a přejeme všem příjemné září.
I když je čas prázdnin a dovolených, my pokračujeme v zajetém koloběhu nočního života. Ale povedlo se, aby se Vašík zúčastnil prázdninového odlehčovacího pobytu v Rajské boudě v Beskydech. Bohužel, ty dny bylo veliké horko a Vašík, který vedro těžko snáší a neustále se potí, se vrátil hodně unavený a dehydrovaný. I když holky asistentky dělají, co mohou, ale tím, že v noci pořádně nespí, v cizím prostředí ještě míň, únava i dehydratace se zvýší. Z toho důvodu jsem zrušila i odlehčovací srpnový pobyt v Olomouci ve Slavoníně. Takže si „odlehčuji“ jen tím, že se občas ponořím do malého bazénu, který jsme si pořídili na naši minizahrádku, a toto osvěžení mi doslova zachraňuje život, protože horko v kombinaci s nevyspáním, mě zmáhá ještě víc. Bohužel, ani se svými vnučkami, které mají prázdniny, nemám síly ani čas více pobýt. Ve středy, kdy chodí asistentky, už na návštěvy nezvládám jezdit, protože se musím šetřit na noc. Navíc řídit nevyspaná také není příjemné. Ale alespoň dcera s rodinou nás navštívila, když Vašík slavil své 34. narozeniny. A dokonce se také se svými neteřemi vykoupal v bazénu. Jiné dny, kdy vstává pozdě, už se do něj nedostane. Jsme ale vděčni, že už nežijeme v paneláku, ale v domě, kde je v létě chladno a v zimě teplo. Letos nám také přibyly tři kočky, které byly bez domova, takže jsme dosáhli počtu 9!! Je pro mě radost a osvěžení se o ně starat, ale v takovém počtu je péče již dost náročná. Ještě když občas některá onemocní a musí se s ní k veterináři. Ale pokud se lidé nebudou starat o zvíře, které si pořídili, tento problém nezmizí a my vždycky nakrmíme a postaráme se o zvíře, které očividně nikoho nemá. Vašík si pak trénuje všechna jména koček a taky se učí být k nim ohleduplný a sleduje, kde která spí, co dělá a jak se chová. Přejeme všem krásné srpnové dny a děkujeme jak asistentkám, tak Nadaci i dárcům za každou pomoc.
V měsíci červnu se u nás nic převratného nedělo. Nikam necestujeme, jen já jsem si vyřídila nějaké preventivní prohlídky v době, kdy Vašík spal. Když je horko, jsme rádi, že se pohybujeme jen v příjemném chládku našeho domu. Bohužel, naše nejmladší kočička, která , jako vyhozené kotě, k nám doputovala a zůstala u nás, nám roztrhla nafukovací bazén, takže jsme se nestihli ani vykoupat. Naštěstí, se zlepšila naše finanční situace, protože přítele opět přijali na místo pod místním OÚ, tak jsme pořídili nový bazén, který není nafukovací. Zatím jsme ho nevyzkoušeli, protože se ochladilo. Za Vašíkem jezdí jeho oblíbené asistentky, ale většinou ho musí budit, ve 14 hod, kdy přijíždí. Těší se na ně, ale aby šel spát dřív předchozí den, nechce ani slyšet. Noci jsou pořád stejně náročné. Jsem neustále napůl spící a když pak přijely na návštěvu moje ostatní děti s rodinami, návštěvy si pořádně neužiju, protože nedokážu čtyři vnučky a čtyři dospělé vnímat a reagovat a navíc i v době návštěvy mi nejvíc času a sil zabere Vašík. Ale nedá se nic dělat. Tohle je náš život a brát se musí takový, jaký je. Přeji všem hodně sil a pokud možno příjemné prožití letních měsíců a velké díky za dary, které nám velice pomáhají.