Alois S., 89 let
„Jsem věčný optimista a díky tomu mám sílu bojovat a doufat“.
PŘÍBĚH LOJZÍKA
Kvůli velmi špatnému zraku, cukrovce a silnému třesu v rukách, způsobené neurologickým onemocněním, je můj život velmi těžký. Jsem ale věčný optimista a lidi říkají, že zářím jak sluníčko. Tato moje šťastná povaha mi umožňuje bojovat a doufat.
Mám rád kytičky a každé jaro sázíme s mojí milovanou asistentkou do truhlíku pár rajčátek, protože je mám rád a kytky jsou to jediné, o co se snad zvládnu postarat. O sebe se ale postarat sám už nedokážu. Poslouchám rádio a hlavně bohoslužby, protože do kostela sám nedojdu.
Sám si nezvládnu nakoupit, dojít na úřady, poklidit a spoustu jiných drobností. Nevyplním složenku, protože řádky v ní jsou moc úzké a já se do nich netrefím. Nevyberu si peníze z bankomatu.
Moje milovaná asistentka jsou moje netřesoucí se ruce a oči. Vždycky se na ni hrozně těším a počítám hodiny, kdy jí zase uvidím, protože ty dny jsou moc hezké. Pomáhá mi se vším. Pomáhá mi i s přípravou jídla, protože ani to sám nezvládám.
Dříve jsem si mohl dovolit platit jen 3 hodiny asistenční péče týdně, v současné době však ke mně chodí paní asistentka 5x týdně na 3 hodiny a to jen díky Vám dárcům a Nadačnímu fondu Pečovatel. Velice rád bych zůstal doma, kde je mi dobře a kde to mám moc rád. Za Vaší pomoc moc a moc děkuji, jsem za ni vděčný.
Alois Smrčka
Jak se má Alois
Dobrý večer přátelé.
Zdravím z města perníku Pardubice.
Už jsem konečně doma a já jsem šťasten. S chůzí to je se mnou horší…musím všude chodit s francouzskými holemi. Na procházku si vůbec netroufnu. Nemám již potřebnou stabilitu a mám obavy aby se mi nezamotala hlava……a neskončil jsem opět v nemocnici….Navíc se mi přidali další problémy a budu mít do konce života cévku. Ruce se mi klepou čím dál více a horší se mi zrak. Po návratu z Ldn už nic nezvládnu tak jako dříve…..a musím mýt každodenní péči na pár hodin.
Dříve jsem měl radost, že jsem mohl jít na procházku s mojí asistentkou Petruškou. V současné době jsem rád když se projdu na balkon a zpět za asistence pečovatelky . Ještě že je aspoň hezké počasí a já se mohu vyhřívat na sluníčku na balkoně .-)
Já jsem optimista a věřím tomu, že se můj zdravotní stav zlepší. A já budu moc jít s asistentkou na procházku okolo bytovky a popřípadě si půjdu koupit něco dobrého…
Mějte se moc hezky přátelé a užívejte léta.
Váš Alois Smrčka
Dobré odpoledne přátelé.
Zdravím z Pardubic z Ldn.
Jsem moc rád, že už je pěkné počasí a sestřičky mě vyvezli ven na verandu. Já stále trénuji chození a těším se domů. Všichni jsou na mě moc hodný, ale doma je doma. Letos asi žádné sázení rajčátek na balkon už nestihnu. Ale to nevadí, moje asistentka mi slíbila, že letos budu mít kytičkový balkonek.-) Už se moc těším.
Mějte se moc hezky a přeji krásné sluníčkové dny.
Váš Alois Smrčka
Dobrý den přátelé.
Zdravím z Pardubic. Jsem stále v LDN, kde pokračuje moje rehabilitace. Je u mě znát každý den, kdy se snažím chodit. Jde to pomalu.-)Těším se na každý den kdy vysvitne sluníčko……a já moc budu chodit na svoje oblíbené procházky. Chvilenku si ještě na to počkám.
Přeji vám krásné jarní dny a mnoho sluníčka.
Váš Alois Smrčka
Dobrý den přátelé.
Zdravím z Pardubic. U nás jsou velké mrazy a já odpočívám v LDN.-)
Jak jsem se do LDN dostal? Stačila banalita. Šel jsem na záchod, zamotala se mi hlava. Spadnul jsem na zem a začala mi hrozně bolet noha.
Doplazil jsem se ke dveřím a volal o pomoc. Za chvilku přišla sousedka zavolala záchranou službu a jel na výlet do nemocnice. Zjistili, že mám zlomenou pravou stehenní kost. Druhý den jsem šel na operační sál, kde mi nohu srovnali. Další týden mě převezli do LDN. A já se zde učím znovu chodit.
Sestřičky jsou zde na mě hodný, ale schází mě moje asistentka Petruška. Bohužel sem nemůže z důvodu chřipek.
Dobrý den přátelé.
Zdravím vás z Pardubic.
Je posledního ledna a děti mají vysvědčení. Já si vzpomněl na sebe když jsem byl malý kluk a nosil vysvědčení taky. Už to je pár pátků,-)
V lednu jsem měl chřipku. Nic vážného . Stačilo pár čajíčků, paralenů a bylo po nemoci.V půlce měsíce mi onemocněla moje asistentka Petruška a chodí za mnou její kolegyně. Nemůžu si na ně zvyknout…… Holky jsou všechny šikovné, ale Petruška je Petruška.-)
Jsem rád, že už se nám blíží jaro. Je déle vidět a my už máme s Petruškou naplánovanou zahrádku na balkoně. Moc se těším, až budeme tvořit a já ochutnám moje milovaná rajčátka.
Přeji vám jen dobré a mějte se moc hezky.
Váš Alois Smrčka
