Darovat na Křídla pomoci

Bohumil N., 87 let

Pohybové problémy Potřebuje 45 hod./měs. ~ 5 850 Kč

„Již to, že si se mnou někdo povídá, mne drží při životě.“

Únor Pokryto
Březen Pokryto
Duben Chybí 20,6 hodin
Chybí 20,6 hodin ~ 2 680 Kč
Celkem již bylo darováno: 46 720 Kč Každých 130 Kč odpovídá 1 hodině péče.
Chci darovat

Příběh pana Bohumila

Můj příběh je jednoduchý a prostý. Nikdy bych nevěřil, že ho budu sepisovat. To si však asi neuvědomuje nikdo do té doby, než se jemu samotnému něco podobného stane…

Jako voják z povolání, hudebník trumpetista, jsem žil spokojeně se svou ženou v Nelahozevsi, obci známé jako rodiště Antonína Dvořáka. Na svět mi moje manželka přivedla dvě krásné děti. A protože se musela ještě starat o svou maminku, zanechala zaměstnání na ministerstvu a věnovala se domácí službě, za což jsem jí velmi vděčný a dodnes, i po její nedávné smrti, si toho nesmírně vážím.

Celý život jsem se snažil prožít s ženou a dětmi na vesnici plný a hodnotný život. Staral jsem se o svou zahrádku, kde jsem pěstoval ovocné stromy a choval domácí zvířata. Podle mne jsem žil hezký a šťastný život. Vše se změnilo, když moje dcera, ve které jsem viděl pokračování svých venkovských cílů, si při studiích přivodila psychickou zátěž a následně ji celoživotně diagnostikovali těžkou formu schizofrenie. Pro celou rodinu to znamenalo velkou spoustu změn, které jsme díky lásce a možnosti, že moje žena byla v domácnosti, dokázali zvládnout. Roky plynuly a mé ženě, která velkou tíhu nesla na svých bedrech, diagnostikovali otevřené bolestivé bercové vředy. I tak jsme nadále s běžnými úpravami domu a za velké podpory syna, který se staral o technický chod celé domácnosti, návštěvy u lékaře aj., vše zvládli. Mnozí to znáte ze svých příběhů.

K nemocem závažnějším se přidala dále štítná žláza u mé dcery a vysoký tlak u mé ženy,….. Nikdy jsem si nestěžoval, byl jsem voják. Až do chvíle, než jsem si zlomil nohu v krčku. A to už bylo na můj věk vážné. I to jsem musel zvládnout a zvládl, z těžké situace jsem se dostal. Chtěl jsem a musel jsem ještě být něco platný pro všechny doma. Stav mé ženy se postupně zhoršoval. Moje milovaná žena nám nakonec umřela doma. Péče o mojí ženu doma bylo všemi hodnoceno jako neúnosné a velmi náročné. Hodně nám tehdy pomohla společnost Hewer, bez které si psychickou i fyzickou starost snad ani nedovedu představit. O naši maminku, dceru a i mě se staral střídavě můj syn a paní asistentka Pavlínka ze zmiňované společnosti. Vypětí to bylo pro všechny tak náročné, že syn nakonec vážně onemocněl a sám byl hospitalizován. Jeho zdravotní stav se doufám může zlepšit, pokud si však bude moci alespoň občas odpočinout, protože situace v naší rodině byla a je za poslední léta opravdu tělesně i psychicky náročná a vyčerpávající. Velmi mě to bolí, když vidím, jak je provoz u nás náročný a já už nemám více sil pomoci.

Ne, nestěžuji si, chodím o hůlce, špatně slyším, ale osud mých dětí je pro mne velmi důležitý a chtěl bych být ještě užitečný. Snažím se touto cestou alespoň ulehčit synovi starosti a dceři slušné žití. Výborné a obdivuhodné práce, kterou Hewer odvádí, si velmi vážím a děkuji z celého srdce, že si budu moci s těmito neuvěřitelnými dušemi doma popovídat a alespoň tímto způsobem jim poděkovat a opětovat jim jejich lásku a klid.

Z celého srdce pokorně děkuji.

Jak se má Bohumil:

Zdravím všechny v novém roce.

A co je u nás nového? Obě asistentky se o mě a mojí dceru krásně starají. Když mi to síly a zdraví dovolí, zvládáme i krátké procházky. A já jsem moc rád, že se mohu potěšit pohledem na stromy u Vltavy, které jsem vysadil před lety a mohu vidět, jak se jim daří. Jsou to maličkosti, malé radosti, které mě ale drží při životě.

Do nadace mi přišly dary, za které jsem velmi vděčný a všem dárcům moc děkuji.

Všem nám přeji šťastný nový rok, pevné zdraví a radost. Věřím, že přijdou lepší časy…

Váš Bohumil

Adventní čas, na který jsme se těšili, pro mojí rodinu nezačal moc radostně. Už tak nemocný syn ještě onemocněl Covidem a musel být se zápalem plic v nemocnici. Právě v tento okamžik jsme si s moji dcerou uvědomili, jaké máme velké štěstí v našich asistentkách. Ze dne na den se o nás postaraly a nenechaly nás podléhat smutku. Bylo to náročné, ale syn to zvládl a my si můžeme oddychnout.

Adventní čas, kdy je čas se zklidnit a „očekávat Vánoce“ , jsme tak s dcerou plní pokory a vděku, který sem nedokážu napsat.

Přání „bohatého Ježíška“ pro nás dostává zcela jiný rozměr. Bohatý je ten, kdo má kolem sebe rodinu, přátele a dobré duše, např. v podobě andělů jako je Pavlínka a Štěpánka, naše asistentky.

Díky Bohu.

Přeji všem BOHATÉ nejen Vánoce.

Bohumil

S příchodem listopadu se s pomocí asistentek připravuji v rámci možností na zimu. Sebrali jsme poslední úrodu a také jí zpracovali, přivezli nám uhlí, hrabeme listí, vše jen co mi síli stačí.

Těšíme se z nových slepiček, které si pořídila Maruška.

Asistentka Pavlínka nám přivezla houby a já si po delší době pochutnal na smaženici.

Snažíme se rozveselit duši povídáním a zpěvem a zaplať Bůh se nám to daří…

Velmi děkuji nadaci za podporu, jsem opravdu rád, že společně s dcerou i díky tomu můžeme zůstat doma a těšit se ze všeho. Všem přeji radost a zdraví, opatrujte se.

Váš Bohumil

I když mě stále pobolívají nohy a už se smiřuji s tím, že moc lepší to asi nebude, stále je z čeho se radovat.A ještě pořád zvládnu s asistentkou jít na krátkou procházku a mohu jí ukazovat okolí místa, kde jsem celý život žil a kde to mám rád.  Také jsme společně opékali buřtíky, na to jsem se moc těšil.

Novinkou je, že moje dcera Maruška bude od řijna také klientkou osobní asistence, Pavlínka jí tak bude moct například doprovázet k lékaři, což už nikdo jiný nezvládne. Je pro mě hodně důležité, že vím, že nejsme na nic s dcerou sami.

Na zahradě pokračuje moje úsilí a potěšení, letos byla veliká úroda vína a je sladké jako med.

Upřímně všem děkuji za velikou pomoc  a podporu, vážím si všech darů a všem přeji klid a zdraví v této poněkud nejisté době.

Váš Bohumil

Konečně ustaly horké dny, které mi nedělaly dobře a těším se z krásného babího léta. S asistentkou chodíme sbírat jablíčka, ze kterých mi pak peče štrůdl a jiné dobroty. Procházky mi dělají moc dobře, stejně jako společnost Pavlínky. V září mě čekají návštěvy lékařů, pobolívají mě nohy a byly dny, kdy jsem nemohl vůbec chodit, také tady byla sanitka a musel jsem na vyšetření do nemocnice.

Věřím ale, že mě čekají ještě krásné dny, které ze srdce přeji i vám všem.

Všem ze srdce děkuji za všechnu podporu, která mi od vás přichází.

Bohumil

Více

Vzkazy