Darovat na Křídla pomoci

Jakub K., 28 let

Dětská mozková obrna Potřebuje 30 hod./měs. ~ 3 900 Kč

„Jen díky pečovatelkám můžu mít hezký život“.

Červenec Pokryto
Srpen Chybí 30 hodin
Září Chybí 30 hodin
Chybí 60 hodin ~ 7 800 Kč
Celkem již bylo darováno: 124 800 Kč Každých 130 Kč odpovídá 1 hodině péče.
Chci darovat

Příběh Jakuba

Jmenuji se Jakub Kremer a narodil jsem se s dětskou mozkovou obrnou (kvadruparézou). Jsem upoután na vozíku, a tím pádem jsem závislý na pomoci druhé fyzické osoby. Pomoc druhé osoby potřebuju při osobní hygieně, při jídle, k oblékání, jako doprovod k lékařům, na pomoc při manipulaci s mechanickým vozíkem.

V dětství jsem navštěvoval Dětský rehabilitační stacionář, Základní školu a poté jsem studoval na střední škole obor košíkář. Po vystudování střední školy jsem již doma a snažím se být aktivní a společenský.

Od mého narození se o mě stará moje maminka. Nástupem dospělosti mám potřebu žít samostatnější život a tím i odlehčit mé mamince, která už začíná mít také zdravotní problémy (bolesti zad, astma). Mým snem je samostatné bydlení, ale to je vzhledem k mému postižení jen těžko realizovatelné. Rád bych tedy byl alespoň co nejvíce samostatný. Chtěl bych se s dopomocí asistence postarat sám o sebe – vyřídit si své záležitosti u lékaře, na úřadech, jsem s pomocí schopen pracovat na PC. Vadí mi, když místo se mnou lidé jednají automaticky s maminkou, která mě často doprovází. Většině věcí, které se týkají mé osoby, plně rozumím a jsem schopen se domluvit sám. Mé omezení je hlavně fyzické a proto potřebuji doprovod asistenta.

Také svůj volný čas chci trávit mimo svou rodinu sám a mít soukromí. Rád si zajdu do kina, na koncert, do divadla, na ples. Setkávám se s přáteli. Bez asistentky bych měl velmi omezené možnosti. Osobní asistence mi dává zažít pocit svobody.

Mé uplatnění na trhu práce je vzhledem k mému zdravotnímu stavu velmi obtížné. Ale přesto mám potřebu se seberealizovat a rozvíjet. Zajímám se o přednášky, konference, semináře s tematikou psychologie. K tomu ale opět potřebuji doprovod, pomoc při přesunech, oblékání, vysvlékání, s hygienou.

Bez osobní asistence bych byl nucen svůj život strávit doma mezi čtyřmi zdmi a spoléhat se pouze na pomoc maminky a babičky, které už mají vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu také svá omezení.

Osobní asistenci nyní využívám 5 hodin každý den. Odlehčuji tak především své mamince od každodenní péče o mou osobu. Žijeme ve společné domácnosti ještě s mou nezletilou sestrou. Maminka z důvodů dlouholeté péče o mě nepracuje. Její jediný finanční zdroj je vlastně můj příspěvek na péči. Ze svých ostatních příjmů přispívám na bydlení, stravu, zajišťuji si své osobní věci (oblečení, hygiena, telefon, volný čas, platím služby osobní asistence). V rámci společné domácnosti přispívám na pojistky a benzín. Rád bych prostřednictvím příspěvku z nadace ulehčil své rodině finanční situaci. Nechci tedy počet hodin asistence navyšovat, ale na ty stávající finančně přispět.

Proto prosím velmi o zvážení mé prosby o pomoc, která by mi pomohla k zajištění svobodnějšího života.

Jakub Kremer

Jak se má Jakub

Mojí milí přátelé,

jsem rád, že mi přispíváte na osu potřebnosti. Dovolte mi, abych se s vámi podělil, že 5.6.2022 jsem byl pokřtěn v kostele Svatého ducha v Ostravě Zábřehu. Byla to pro mě významná událost, byl jsem hodně nervózní. Poprvé v životě jsem držel hořící svíčku, obřad se totiž skládal z několika částí. Prví byl křest, kde jsme byli pokřtěni a já mám svého křtitele Svatého Jakuba. Když mě pan kněz křtil, tak vodou opravdu nešetřil. 😀

Po té následovalo biřmování, jako biřmovací jméno jsem si vybral Svatého Pavla, jako vzpomínku na mého zesnulého dědečka. A jako třetí svátost bylo první svaté přijímání.

Na tento den v životě nezapomenu, protože to bylo tak intenzivní setkání s Bohem a já chci následovat jeho cestu. Moje cesta nebyla jednoduchá, byla mnohdy trnitá. Rok a půl jsem chodil na tzv. Katecheze s dalšími Katechumeni, ale bohužel nám v tom zabraňoval Covid, jinak bychom byli pokřtění na Velikonoce. Díky Covidu jsme byli pokřtěni až na svátek seslání ducha svatého, ale mě to vůbec nevadilo, proběhlo to v 18:00 hod. Od své kmotry jsem dostal Modlitební knihu a povzbuzující citáty. Záznam z obřadu si můžete shlédnout na Youtube farnost Svatého ducha zde https://www.youtube.com/channel/UClo6iMTv4wohC4WenIFcKuA

Takže jsem nově narozený.

Přeji Vám krásný a požehnaný den.

 

Milí přátelé,

zdravím Vás, po dlouhé době. Děkuji Vám, že mi přispíváte na asistenční hodiny, nicméně Vám musím říct, to co mě velice trápí. Jak to v životě chodí, tak mi odcházejí některé asistentky. Bohužel, s nimi fotku nemám. Ale vzpomenu takové momenty, na které v životě nezapomenu, např. Shakespearovské slavnosti, kde jsem byl na představení „Zkrocení zlé ženy“ a „Zimní pohádka“. Když si na to vzpomenu, tak touto nejkrásnější chvíle, které můžu prožívat s asistencí. To je smysl asistenční péče, chodit na výlety nebo navštěvovat do kostela sv. Ducha, kde velmi rád chodím. Také mi velmi obohatilo svůj život 🙂 Bohoslužby, které už patří do mého života, ale těším se, že něco skončí a něco nového začíná. Jak říká klasik.

Přeji Vám ať se Vám všem daří a krásné dny přeji.

Váš Kuba

Zdravím Vás milí dárci,

dovolte  mi abych se s vámi podělil , určitě si vzpomínáte na mojí narozeninovou oslavu. Že tam byla slečna Renča , která byla můj narozeninový dárek v  podobě canisterapie .Dlouho jsme se neviděli, protože  nám nepřály okolnosti. Po dlouhé době jsme se zase setkali a začíná moje nová etapa života. Renča mi nabídla že u mě bude dobrovolničit a zároveň dělat canisterapii . Už se moc na to těším a jsem plný očekávání jak se to bude vyvíjet dál. Brzy se Vám zase ozvu Váš Kuba

Milí dárci,

chtěl bych Vám poděkovat za příspěvky, které mi přispíváte. Omlouvám se, že tento příspěvek bude bez fotografie. Nemám náladu se fotit 🙁 Tento měsíc byl pro mě hekticky, protože chodím na terapie k psychologovi a musím říci, že to není nic moc příjemného rozpitvávat svoje problémy, co mě trápí. Musím říci, že u psychologa brečím přes Skype. Musím říci, že je to pro mě velmi složité období, jaký jsem teď zažil, ale věřím a doufám, že to zvládnu. A to terapie právě teď začíná, čeká mě dlouhá cesta i když si troufám říct, že je dost náročná. To uvědomění si, že máte nějaký psychicky problém, není nic jednoduchého a přiznat si ho, to není vůbec snadné. Také mě trápí, že je málo asistentů ve službách. Vím, že tento příspěvek je smutný, ale holt je život takový. Přeji Vám mnoho štěstí a hlavně hodně radosti.

Mějte se moc krásně.

Váš Kuba

Dobrý den, milí dárci,

chtěl bych se Vám pochlubit. V sobotu 12.3. 2022 jsem byl s asistentkou Luckou v obchodním centru Nová Karolína, kdy já rád osobně vzpomínal na své dětství a to v hračkářství Sparkys, kde jsem se vyfotil s obrovským plyšovým krtečkem. Já krtečka, když jsem byl malý tak jsem ho moc zbožňoval. 🙂 Po té jsme si s Luckou prošli po dalších obchodech jako je např. Pedro, Albi, Tiger a potom jsme si zašli na oběd. Já jsem si dal moje oblíbené hranolky a k tomu jsem měl kuřecí steak – a bylo to velmi vynikající! Po obědě jsme šli s asistentkou Luckou do centra náměstí, podívat i na radnici Ostravy a do parku. Musím říct, že největším zážitkem pro mě bylo, když jsme sestoupili přímo k řece Ostravici. To byl pro mě velmi silný moment. Nikdo mě nevzal tak blízko k řece. V řece plavaly kachny a nějací ptáci, rád jsem poslouchal tyto zvuky ptáků a šumění vody. Byla to pro mě relaxace u řeky. Už nastal čas, jet domů. Společné asistence s asistentkou Luckou nám tak rychle utíkají, že to snad není možné. Máme velké štěstí, že jsme měli krásné a slunečné počasí. Byl to moc krásný den.

Na závěr bych Vám říci, že mě trápí, že se červená moje osa potřebnosti, což mě velmi trápí. 🙁 Ale i tak Vám přeji krásné požehnané dny.

Váš Kuba

Více

Vzkazy