Darovat na Křídla pomoci

Jiří K., 84 let

Alzheimerova choroba Potřebuje 100 hod./měs. ~ 13 000 Kč

„Tatínek již potřebuje dohled 24 hodin denně“.

Červen Chybí 96 hodin
Červenec Chybí 100 hodin
Srpen Chybí 100 hodin
Chybí 296 hodin ~ 38 480 Kč
Celkem již bylo darováno: 520 Kč Každých 130 Kč odpovídá 1 hodině péče.
Chci darovat

Příběh pana Jiřího

Můj otec byl celoživotním učitelem matematiky a autorem několika učebnic pro střední školy. S mojí maminkou žili v harmonickém vztahu, z čehož také vyplynul můj harmonický vztah s rodiči. Ještě za maminčina života – někdy kolem roku 2013 – kolem 75 věku táty – se začaly objevovat první známky nastupujícího „stárnutí psychiky“ – z počátku to bylo nenápadné, ale později se situace plíživě a pomalu zhoršovala. Tatínek byl v péči lékařů, nejprve se svými srdečními problémy – měl za sebou náročnou operaci srdce po infarktu a posléze i chodil na konzultace s psychology a psychiatry.

Maminka těžce onemocněla a v roce 2018 zemřela. Tatínek se o ni velmi pečlivě staral – společně se mnou a se širší rodinou – dalo by se říci, že podal “životní výkon“, situace se dokonce v té době u něj zlepšila. Zbytek roku 2018 a kus roku 2019 zvládl ještě dobře, ale bohužel, na konci roku 2019 jsme zjistili, že už nemůže být sám. Téměř absolutně se ztratil v čase a následně i v prostoru, začal se navracet do vzpomínek na dětství. Strávili jsme spolu stovky hodin vyprávění o tom, co je dnes a co bylo dříve, zdálo se, že ho realita vlastně zneklidňuje, vlastně začal na svůj nedávný život zapomínat, ale ten „starší život“ jsme mu už nabídnout nemohli.

Když byl ještě sám, odešel z domova a bloudil skoro 5 kilometrů okolo místa bydliště, následně jsem ho navigoval přes mobil zpět do domu. To bylo ještě v době, kdy byl fyzicky na tom dobře. Do jeho života mu vstupoval jeho otec, který už 60 let nežije atd. Je to smutné, zvláště pro ty nejbližší, ale pomalu jsme se s tím s smířili.

V roce 2019 jsem si tatínka nastěhoval k sobě domů a společně jsme se o něj s přítelkyní starali, ještě bez pečovatelů, od jara 2020 jsme společně pobývali na chalupě a od konce roku 2020 jsme zvolili naopak variantu společného bydlení u něj v bytě. Stále bez pečovatelské služby. Jen sami.

V květnu roku 2021 jsem se domluvili s firmou Hewer na nejprve drobné pečovatelské výpomoci, která se neustále navyšuje.

K výraznému zhoršení došlo po tatínkově úrazu (zlomenina stehenní kosti) v listopadu roku 21. Tatínek prodělal těžkou operaci – s minimální pozitivní prognózou – a následně velmi těžký zánět močového měchýře. Zdá se, že operaci zvládl a jeho pohyb se mírně zlepšil.

Tím ale nastala potřeba celodenní péče.

Vím, že by byla varianta jej svěřit do péče odborného zařízení, což mně doporučovali v nemocnici – a i jeho ošetřující lékař je toho příznivcem.

Nechci však mu upřít jeho domov, i když ho bohužel jako domov často už nevnímá. Proto musíme navýšit péči na systém 24/7. Bohužel, už není v našich silách tuto péči zajistit svépomoci.

Syn Ondřej

Vzkazy