Darovat na Křídla pomoci

Monika R., 57 let

Roztroušená skleróza Potřebuje 24 hod./měs. ~ 3 120 Kč

„Celý den sedím v jedné poloze na sedačce a čekám na asistentku“.

Květen Chybí 22 hodin
Červen Chybí 24 hodin
Červenec Chybí 24 hodin
Chybí 70 hodin ~ 9 100 Kč
Celkem již bylo darováno: 260 Kč Každých 130 Kč odpovídá 1 hodině péče.
Chci darovat

PŘÍBĚH PANÍ MONIKY

Než jsem onemocněla, byla jsem aktivní, ráda jsem cestovala, sportovala, jezdila jsem na koni. Asi od 15 let jsem se zabývala chovem a výcvikem psů, později jsem měla chovnou stanici, zajímala jsem se o ochranu přírody. S mými dětmi a se psem jsme jezdili na výlety po celé republice, rádi jsme spali pod širákem. První příznaky roztroušené sklerózy jsem začala pozorovat v průběhu druhého těhotenství- kamarádka mě dotlačila k lékaři, protože jsem začala špatně chodit a hůře vidět na jedno oko. Dlouho jsem správnou diagnózu neznala. Později jsem začala chodit do RS centra, kde se o mě starali a poskytovali kvalitní léčbu, která mi na nějaký čas výrazně pomohla. Asi před 13 lety jsem dostala těžký zánět slepého střeva, kvůli kterému se můj stav začal hodně zhoršovat, až jsem asi před 3 lety skončila na vozíku, už jsem nemohla chodit. S otcem mých dětí jsme se rozvedli, děti odrostly a už se bohužel nestýkáme. Moje maminka už je velmi stará, takže už za mnou nemůže jezdit a pomáhat mi. Moje dvě kamarádky bohužel loni zemřely, takže jsem na všechno sama.

Osobní asistenci využívám, protože potřebuji pomoc se vším- ohřát jídlo, uklidit, obléct, s hygienou, prostě se vším, protože moje nemoc se bohužel pořád zhoršuje. Dobrovolníci mi chodí pomáhat s kočkami, ale mrzí mě, že už nemůžu být se zvířaty tak aktivní jako dřív, chodit na výstavy atd.

Kromě RS mě trápí i skolióza, takže celý den sedím na sedačce, sed na vozíku mi nevyhovuje, ten používám jen, pokud je potřeba jet ven. Asistenční pejsek bohužel zemřel na rakovinu. Už mám jen kočky a hada. Každý rok jezdím na rehabilitace, bohužel teď kvůli covidu a financím nejsou, takže se můj zdravotní stav zase zhoršil, potřebuju pravidelně cvičit. Rouška na ústech mě dusí, takže je pro mě současná epidemie obzvlášť náročná.

Koukat celý den na televizi mě nebaví, byla jsem vždy ráda aktivní a hodně času jsem trávila venku, na procházkách se psem apod. Byla jsem samostatná, doma jsem si opravila, co bylo potřeba, vymalovala jsem si atd. Všechno jsem se naučila od mého šikovného otce.

Největší radost by mi udělalo, kdybych mohla jezdit na výlety do přírody, po lesoparcích nebo k rybníku, což bohužel teď kvůli coronaviru nejde. Sbírám pohledy s různými plemeny psů, ale teď nemám nikoho, kdo by mi je pomohl zařadit, v průběhu asistence na to není čas.

Ráda bych měla víc hodin asistenční péče, aby bylo na všechno víc času, nejen to nejnutnější. Musím si doplácet na léky, hygienické pomůcky, protože příspěvek z pojišťovny nepokryje vše, co bych potřebovala, cvičení v domácnosti si musím také připlatit, a rozpočet mám napjatý.

Monika R.

Vzkazy