Petr S., 50 let
Matka: „Dostat se ven mezi lidi je pro Petra úžasná věc.“
Příběh Petra
Petr je od dětství, kdy prodělal dětskou mozkovou obrnu těžce postižený a potřebuje 24hodinovou péči. Skoro celý svůj život je upoután na lůžko a invalidní vozík. Většinu času se o Petra stará maminka, která nyní vážně onemocněla. Občas vypomáhá i Petrův bratr.
Pro Petra je společnost dalších lidí velmi důležitá, proto navštěvuje dům sociální rehabilitace nebo denní stacionář Človíček, kde mu pomáhají rozvíjet jeho komunikační a sociální dovednosti. Tím se Petrův život stává alespoň o malinko veselejší a snesitelnější. Bez pomoci asistenta by ovšem návštěvy těchto zařízení nebyly možné a Petr by musel celý svůj čas trávit doma.
Asistenční péče je pro Petrovu rodinu velmi nákladná a ta ji ze svých prostředků již není schopna utáhnout. Jakýkoliv Váš příspěvek je pro ně velkou pomocí.
Jak se má Petr
Zdravím,
tak tady máme další rok – co nám asi přinese? Více dní plných dobrých zážitků, nebo těch horších? Co myslíte vy? Já věřím, že když se budeme snažit a soustředit na hezké věci, tak to může být opravdu fajn.
Za chvíli se probudí jaro, začne svítit sluníčko, bude hezké počasí a hned budeme mít lepší náladu. Člověk má pak víc energie, víc chuti něco dělat a i malé věci jdou najednou snáz. Když se budeme držet dobrých myšlenek a nevzdáme to, může být tenhle rok zase o kousek lepší.
Asistentky mi hodně pomáhají v běžném dni. Díky nim zvládám každodenní činnosti. Pomůžou mi s tím, co je potřeba, aby den běžel v klidu – a hlavně mi dodávají jistotu, že když je něco náročnější, nejsem na to sám.
A mám radost i z toho, jak se o mě stará rodina. Bratr mi sehnal nová, větší přední kolečka k invalidnímu vozíku. Je to pro mě velká pomoc, protože s těmi většími kolečky můžu mnohem lépe projet i sněhem a venku se pohybuji jistěji. I taková „technická“ věc člověku hned zlepší den a dá pocit větší svobody.
Tak vám držím palce a ještě chvilku vydržte – lepší časy jsou za rohem!
Petr
Zdravím vás,
jak jste si letos užili Vánoce? Byla u vás klasika – kapr s bramborovým salátem, nebo jste zkusili něco jiného? Měli jste doma stromeček až ke stropu, nebo spíš menší, ale o to víc nazdobený? A co dárky – překvapily vás, nebo jste dopředu tušili, co pod stromečkem bude?
Já jsem Vánoce trávil s mamkou, bratrem, jeho rodinou a naší malou neteří, která se z dárků radovala snad úplně nejvíc. Jakmile dostala balíček do ruky, papír z něj doslova trhala a u každého dárku nadšeně jásala. Ten její výraz stál za všechno. I já s mamkou jsme dostali moc hezké dárky, bylo vidět, že si na výběru dali ostatní záležet.
Celý večer měl krásnou atmosféru – zpívali jsme koledy, před večeří jsme se společně pomodlili a u stolu panovala pohoda, jaká se dá zažít asi jen o Vánocích. Člověk má na chvíli pocit, že se svět zpomalil a důležité je jen to, že jsme spolu.
Teď už se pomalu chystáme na Silvestra – jsem zvědavý, jaký bude vstup do nového roku u vás.
Mějte se hezky a užijte si závěr roku.
Ahoj
Petr
Zdravím vás všechny,
blíží se Vánoce – a já se na ně těším snad ještě víc než malé děti. Moc rád se procházím po vánočních trzích, pozoruji stánky plné krásných výrobků a vůní, které k Vánocům patří. Lidé si povídají, smějí se, ochutnávají dobroty a na chvíli jako by všechny starosti ustoupily do pozadí.
Nejvíc se těším na rozsvícení vánočního stromu na náměstí. Ten okamžik, kdy se rozsvítí světýlka a kolem to ztichne, je pro mě vždycky kouzelný. Doma si pak s maminkou zdobíme náš stromeček. I když kvůli svému postižení mnoho věcí nezvládnu sám, právě tyhle chvíle spolu jsou pro mě nesmírně důležité. Pomáhá mi, když mi někdo podá ozdobu, přisuneme vozík blíž ke stromku a já si můžu nějakou zavěsit vlastníma rukama.
A samozřejmě se těším i na dárky – stejně jako každý přemýšlím, co mi letos Ježíšek přinese. Pro mě je ale největším dárkem to, že díky podpoře dobrých lidí můžu tyhle chvíle vůbec zažívat. Vaše pomoc mi umožňuje mít osobní asistenci, dostat se ven mezi ostatní, na trhy, k lékaři, nebo si jen užít obyčejnou procházku. Bez vás by byl můj svět mnohem menší a osamělejší.
Vánoce jsou pro mě svátky, kdy si víc než kdy jindy uvědomuji, jak moc záleží na tom, abychom se měli rádi a drželi při sobě. Budu moc rád, když se budete těšit spolu se mnou – na světýlka, na stromeček, na společné chvíle s rodinou i na pocit, že jsme někomu pomohli. Každý váš dar mi pomáhá prožít další rok o něco radostněji, svobodněji a důstojněji.
Přeji vám krásné a klidné Vánoce a děkuji, že na mě myslíte.
Petr
Zdravím všechny milé dárce a přátele nadačního fondu,
jak se máte v těchto podzimních dnech? U nás je počasí spíš ošklivé, hodně prší a sluníčko se objevuje jen málokdy. To nás ale neodradí – pravidelně jezdím s asistentkami do Exodu v Třemošné, což je nedaleko Plzně. Tenhle dům je pro tělesně postižené opravdovým přístavem, kde se pořádají zajímavé akce, setkání, přednášky i tvořivé dílny.
Obzvlášť teď před Vánocemi spolu vyrábíme různé dekorace a dárky, učíme se nové postupy a přitom si povídáme, čímž si vzájemně podporujeme dobrou náladu i nové přátelství. Je skvělé potkávat ostatní s podobným osudem a společně se zasmát nebo si navzájem pomoci s tím, co nám nejde.
Příště vám určitě napíšu, co všechno jsem sám vytvořil! Děkuji vám, že nám všem umožňujete skrze svou podporu být součástí takových aktivit – opravdu to v mnohém obohacuje náš život, i když je někdy pošmourno nejen venku, ale i v duši.
Mějte se hezky a děkuji za vaši laskavost a pomoc.
Petr
Zdravím vás všechny 🙂
Jak jste se měli o prázdninách a během dovolených? Já jsem si letní měsíce opravdu užil. Díky tomu, že mi maminka navýšila počet asistenčních hodin, mohl jsem trávit více času venku na dlouhých procházkách se svými asistentkami.
Objevoval jsem nové kouty Plzně, kde jsem nikdy předtím nebyl, a často jsme chodili i podél řeky nebo navštěvovali různá zákoutí města. Nikdy by mě nenapadlo, že je v Plzni tolik krásných a zajímavých míst. Každá procházka pro mě byla novým zážitkem.
Mějte se krásně,
Petr