Darovat na Křídla pomoci

Petr S., 50 let

Dětská mozková obrna Potřebuje 25 hod./měs. ~ 4 000 Kč

Matka: „Dostat se ven mezi lidi je pro Petra úžasná věc.“

Červenec Chybí 25 hodin
Srpen Chybí 25 hodin
Září Chybí 25 hodin
Chybí 75 hodin ~ 12 000 Kč
Celkem již bylo darováno: 394 210 Kč Každých 160 Kč odpovídá 1 hodině péče.
Chci darovat

Příběh Petra

Petr je od dětství, kdy prodělal dětskou mozkovou obrnu těžce postižený a potřebuje 24hodinovou péči. Skoro celý svůj život je upoután na lůžko a invalidní vozík. Většinu času se o Petra stará maminka, která nyní vážně onemocněla. Občas vypomáhá i Petrův bratr.

 Pro Petra je společnost dalších lidí velmi důležitá, proto navštěvuje dům sociální rehabilitace nebo denní stacionář Človíček, kde mu pomáhají rozvíjet jeho komunikační a sociální dovednosti. Tím se Petrův život stává alespoň o malinko veselejší a snesitelnější. Bez pomoci asistenta by ovšem návštěvy těchto zařízení nebyly možné a Petr by musel celý svůj čas trávit doma.

 Asistenční péče je pro Petrovu rodinu velmi nákladná a ta ji ze svých prostředků již není schopna utáhnout. Jakýkoliv Váš příspěvek je pro ně velkou pomocí.

Jak se má Petr

Zdravím vás,

tenhle měsíc jsem si dopřál výlet, na který jsem vyrazil úplně sám – a musím říct, že mi to udělalo opravdu dobře. S mojí asistentkou Kristýnkou jsme se zúčastnili poznávacího a výtvarného kurzu v Exodu, který měl skvělý program a ještě lepší atmosféru.

Jedním z prvních míst, která jsme navštívili, bylo muzeum Trabantů. To ve mně probudilo spoustu vzpomínek. I my jsme doma Trabanta mívali a já se v něm jako malý vozil. Když jsem tam stál mezi těmi vystavenými auty, uvědomil jsem si, že už je to čtyřicet let – a přesto si pamatuju ten zvuk motoru i vůni interiéru.

Další den jsme se vydali do kláštera v Plasích. Je obrovský, působivý a člověk na něm vidí, kolik práce se do jeho oprav pořád vkládá. Procházet se tam bylo jako vrátit se o několik století zpátky. A pak přišel zámek Kozel – elegantní, udržovaný a opravdu krásný. Tam jsem si uvědomil, jak moc mě baví objevovat místa, která mají svůj příběh.

Ve volných chvílích jsme se věnovali tvoření. Zkoušeli jsme různé výtvarné techniky – třeba výrobu soli do koupele, která nádherně voněla, nebo keramiku, kde jsem si připadal skoro jako řemeslník. Bylo to uklidňující a člověk měl radost z každé malé věci, která se povedla.

A upřímně – o to všechno bych přišel, kdybych neměl svou asistentku Kristýnku. Díky ní jsem mohl být součástí každé aktivity a užít si celý kurz naplno.

Mějte se krásně.

Petr

Zdravím,

dnes vám ráda vyprávím o našem nezapomenutelném čtyřdenním výletu do severních Čech s Exodem a asistentkou od Heweru. Cílem byly města Most a Chomutov, která nás okouzlila svou bohatou historií a přírodou.

V Mostě jsme prozkoumali slavnou kostel sv. Mikuláše, který byl kvůli hněděnci přemístěn na nové místo – obrovský technický unikát! Procházeli jsme se po klidných ulicích s moderními stavbami vedle starých domů a obdivovali jsme výhledy na Krušné hory.

V Chomutově nás čekala skvělá zoo, kde jsme viděli exotické zvířata jako tygry, surikaty a tučňáky v prostorných výbězích. Prošli se historickým centrem s barokními domy a sochami. Příroda kolem měst byla úchvatná – lesy, louky a dokonce i staré doly, které připomínaly průmyslovou minulost regionu.

Ubytovali jsme se v útulném hotelu s krásným výhledem, kde jsme si užívali výborné jídlo – od tradičních českých knedlíků po čerstvé ryby z okolí. Celý výlet nám nabídl spoustu hezkých zážitků, relaxu a nových objevů. Mějte se fajn!
Petr

Dobrý den všem!

Už máme opravdu jaro a hlavně je tepleji, což nás všem dělá obrovskou radost. Po těch chladných zimních měsících můžeme konečně víc chodit ven, procházet se v parku nebo jen tak sedět na slunci. To sluníčko, zvlášť ty poslední dny, je prostě úžasné – nabíjí nás energií a zlepšuje náladu. Navíc máme už delší dny, což je skvělé, protože je dýl světlo a můžeme si užít víc času venku, aniž bychom se museli spěchat domů do tmy.

A co hlavně – koncem měsíce se mění čas, takže si na to musíme vzpomenout, aby nás to nepřekvapilo. Ve čtvrtek jdu s Exodem na velikonoční trhy, už se na to strašně těším! Bude tam spousta barevných vajíček, domácích pečiv, ozdob a tradičních velikonočních věcí. Určitě si koupíme nějaké ty hand-made suvenýry pro rodinu.

Když jsem se na to připravoval, pomohla mi moje skvělá asistentka – ta je opravdu přínosná! Například mi rychle zkontrolovala počasí, našla nejlepší trasu na trhy přes město (aby jsme se vyhnuli zácpám), a dokonce mi připravila seznam, co bychom tam měli hledat. V práci je nepostradatelná – pomáhá mi s plánováním. Je to profík v administrativě i v kreativních nápadech, prostě poklad!

Příště vám napíšu, jaké to na trzích bylo – jestli jsme našli ty nejlepší velikonoční poklady. Zdravím vás všechny, mějte se krásně a užijte si to jaro!

Petr

Dobrý den, ahoj,
jak jste prožili ten nejkratší měsíc v roce? Doufám, že v tom kolotoči starostí jste objevili i chvilky opravdové radosti, které hřejí u srdce – třeba úsměv dětí ve sněhu nebo teplý čaj u okna. Tento únor nás zase hýbe nestálým počasím: chvilku kouzlí bílý sníh a svírá opravdová zima, pak se ozve déšť a najednou je tepleji, člověk neví, jak se obléknout, aby se necítil ztracený. Ale zaplať pánbůh, že se pomalu blíží jaro – to svěží probuzení přírody, květiny a delší dny, na které se všichni těšíme jako děti na Vánoce. Vzpomínám si, jak jsem malý rád čekal první sluneční paprsky… Užijte si ještě zbytek února naplno, ať vás obklopuje štěstí a klid. Mějte se krásně,
Petr

Zdravím,

tak tady máme další rok – co nám asi přinese? Více dní plných dobrých zážitků, nebo těch horších? Co myslíte vy? Já věřím, že když se budeme snažit a soustředit na hezké věci, tak to může být opravdu fajn.

Za chvíli se probudí jaro, začne svítit sluníčko, bude hezké počasí a hned budeme mít lepší náladu. Člověk má pak víc energie, víc chuti něco dělat a i malé věci jdou najednou snáz. Když se budeme držet dobrých myšlenek a nevzdáme to, může být tenhle rok zase o kousek lepší.

Asistentky mi hodně pomáhají v běžném dni. Díky nim zvládám každodenní činnosti. Pomůžou mi s tím, co je potřeba, aby den běžel v klidu – a hlavně mi dodávají jistotu, že když je něco náročnější, nejsem na to sám.

A mám radost i z toho, jak se o mě stará rodina. Bratr mi sehnal nová, větší přední kolečka k invalidnímu vozíku. Je to pro mě velká pomoc, protože s těmi většími kolečky můžu mnohem lépe projet i sněhem a venku se pohybuji jistěji. I taková „technická“ věc člověku hned zlepší den a dá pocit větší svobody.

Tak vám držím palce a ještě chvilku vydržte – lepší časy jsou za rohem!

Petr

Více

Vzkazy