Valentýna Ž., 18 let
„V roce se s usměvavé holčičky stala hromádka neštěstí“.
Příběh VALENTÝNKY
Valentýna se narodila jako zdravá vlasatá holčička. Bohužel už ve dvou měsících začal její vývoj stagnovat a Vája musela začít cvičit Vojtovu metodu . Její vývoj pomaličku postupoval, ale v roce se z usměvavé holčičky stala hromádka neštěstí. Vadil jakýkoli hluk, více lidí v místnosti, na vše reagovala pláčem nebo apatií. Chodit začala ve dvou letech , nemluvila do čtyř let. Ve třech letech byl Váje diagnostikován Autismus a hyperaktivita. Po nástupu do speciální školky Vája začala dělat maličké pokroky, naučila se s dopomocí chodit na wc , začala mluvit – má echolálii, takže sice mluví hodně, ale ne smysluplně. Nástupem do základní speciální školy přibyly další diagnózy – porucha chování , epilepsie. S Vájou nebylo možné chodit do obchodu, na dětská hřiště, do restaurace, vždy přišel afektový stav doprovázený agresí vůči okolí. Válentýna potřebuje neustálý dohled, protože nemá žádný pud sebezáchovy a není schopna orientace a smysluplnékomunikace. Vzhledem k jejím afektům a epilepsii se stává poměrně často, že Vája musí opustit vyučování, proto je maminka s Vájou doma a nepracuje.
Snažíme se Váje dopřát to co ji zklidní a dělá ji radost. Má ráda koně, plavání, kontakt se zvířaty.
Díky postupnému zvykání na asistenty, jsme docílili toho, že Vája je schopna vydržet s asistenty delší dobu. Bohužel při jejím temperamentu, síle a nepředvídatelnosti jejího chování je zapotřebí mít v danou dobu asistenty dva. Doba trávená s asistenty je pro Váju velkým přínosem, díky nim zvládá cestu autobusem, který miluje, rychlý nekomplikovaný nákup v obchodě, dětské hřiště – raději poloprázdné, společné aktivity s dalšími dětmi ve škole.
Pomoc při financování asistenční služby by pro nás byla velká úleva.
Děkujeme za každou pomoc.
Jak se má Valentýna
Duben je tu, ten čas tak letí . Velikonoce 🐣 ty nechávají Váju naprosto chladnou. Spíš ji vadí , to dlouhé volno. Jakékoli vychýlení z normálu je problém. Vája se od rána dožaduje stacíku, nelze ji vysvětlit , že je svátek . Tyto prodloužené dny jsou velmi náročné . Chodíme hodně na procházky s kočárkem , nebo na koloběžku . I tak to narušení režimu dne je hodně znát . Tento měsíc vája podstoupila ošetření zubů v celkové anestezii- bohužel je normální cestou neošetřitelná, za pomoci táty a úžasného týmu ve FN Olomouc jsme to zvládli relativně dobře . Vája má největší zážitek z toho , že jela sanitkou 🤭
moc děkujeme všem , kteří nám pomáhají dopřát Váje to co ji dává klid, stabilitu a dělá radost – stacionář a její holky.
Vája a její máma
Konečně je víc sluníčka ☀️jaro je tu. Vája je hned spokojenější. Může trávit víc času venku . Užívá si výlety na Loveckou chatu. Ve stacionáři má kamaráda . Pozorujeme malinkatý pokrok v komunikaci . Vája mluví hodně a pořád, jen ne smysluplně . Má echolalie, používá naposlouchané fráze – z pohádek, z toho co slyší kolem se – no někdy je to docela legrační. Proto jsme nadšení , když se ji podaří zareagovat smysluplně 😅 Moc děkujeme všem kdo nám pomáháte Váje dopřát to co má ráda – stacík a její “holky” , pomáháte nám ji tím posouvat po malinkatých krůčcích dál .
Krásné jaro .
Vája a její máma
Vája se sžívá s novými prostory stacionáře , ovšem vzhledem k autismu je to “běh na dlouhou” trať.. No , ale má svoje holky, tak to zvykání je daleko příjemnější. Pomalu prozkoumává nové prostory, den za dnem objevuje další místnosti . Přichází na kouzlo snoelezenu, “tělocvičny” . Ale nejraději je stejně venku , ať je hezky nebo ošklivo🫣 Jsme moc vděční za tuto možnost, dopřát Váje pravidelnost stacionáře. Děkujeme všem , že nám pomáháte dopřát Váje co má ráda – její “holky( a kluka) asistenty.
Leden – znamení nových začátků a výzev. Vája nastoupila do denního stacionáře . Konečně zase pravidelný režim. Co se může zdát jako jednoduché a rychlé naskočení do “ nového vlaku” , je opakem… Pomyslný vlak stacíku má pomalý rozjezd stran Váji. Ještě pořádně nevstřebala, že nechodí do školy a ejhle má tu stacík. No oproti škole má výhodu, že tu má svoje “ holky” a víc pohody než ve škole. Takže dlouhé procházky, krátké nákupy, výlety na Loveckou chatu, do ZOO. Nově chvilka vaření. Vája ráda přicmrndává v kuchyni – podává co je potřeba, míchá v hrnci, pokouší se krájet či mazat pečivo. Moc ji to zatím nejde, ale to vůbec nevadí😅, hlavní je že ji to baví a na malinkou chvilku i zabaví. Nové zážitky, noví kamarádi, to vše má Vája před sebou. Začíná vypadat spokojeně.
Jsme moc rádi, že se podařilo Váju dostat do stacionáře. S jejím náročným chováním , diagnózou Angelman – Prader- Willi , autismem, středně těžkou mentální retardací a epilepsií jsme moc šancí na stacionář neměli. Díky organizaci Zet-My , kde má Vája odlehčovací službu , máme i nový stacionář.Vája je ve známém prostředí, kolem sebe známé tváře a kamarády. Jen oproti škole je to už citelně znát na financích. Proto si opravdu moc vážíme každé přispěné koruny pro Váju . Děkujeme všem dárcům .
Vája a její máma.
A je tu prosinec, kouzelný vánoční čas…. Vája má Vánoce moc ráda , snažíme se jí tu atmosféru přiblížit co to jen jde. Procházka po trzích je tradice, jen probíhá trochu jinak. Okolo stánků proběhne bez povšimnutí, zkontroluje stromeček na náměstí, okolo kolotoče projdeme rychlostí blesku, aby si nevšimla – už je holt velká🤷🏻♀️ , ikdyž Vája by se ráda projela… a najednou se ozve domů . Je to krásné, ale náročné období. Vše je jinak, je více doma, režim narušený návštěvami. Vája se moc těší až zase bude mít svoje “holky”.
Moc děkujeme za podporu a přejeme všem v Novém roce štěstí a zdraví.
Vája a její máma 😉
