Jan P. - 5 let

Těžká forma autismu Potřebuje 60 hod./měs. ~ 7800

"Osobní asistent je pro Honzíka bezpečným mostem do světa".

Chybí 128,5 hodin ~ 16705
Celkem již bylo darováno: 125289 Každých 130 odpovídá 1 hodině péče.

Chci darovat

Příběh Honzíka

Nejkrásnějším a nejodvážnějším rozhodnutím v životě je mít dítě. Štěstí se na paní Lucii usmálo hned třikrát. I když dvě z jejích tří dětí trpí celoživotním neurovývojovým postižením - autismem, dívá se na život z té lepší stránky.

"Především péče o čtyřletého Honzíka je pro mne velice náročná" říká maminka. Honzík totiž nemá vyvinutý pud sebezáchovy a je zároveň hyperaktivní. Vyžaduje neustálou kontrolu v domácím i cizím prostředí. Při procházce na hřiště nebo k lékaři dokonce potřebuje dvoučlenný doprovod.

Asistenční péče je proto pro Honzíka opravdu nepostradatelná. Odborná pomoc mu pomáhá učit se zvládat osobní hygienu, komunikovat s novými osobami a rozšiřovat si sociální dovednosti. Díky špatné finanční situaci si ale rodiče mohou dovolit pouze 15 hodin asistenční služby týdně.

Pomozte Honzíkovi navýšit hodiny asistenční péče, díky které se naučí lépe rozumět světu kolem sebe.

Jak se má Jan:

Všechny naše pravidelné i jednorázové dárce zdravíme, stejně tak i ty, kteří se o Honzíkův příběh zajímají a čtou si, jak se Honzíkovi daří.

V měsíci červenci nastala velká změna v režimu, děti si užívají prázdnin. O to více je třeba asistencí, abychom mohli podnikat výlety společně nebo jednotlivě, zabezpečit celodenní provoz. Tím, že je každý den jiný a pro Honzíka nepředvídatelný, je třeba neustále naplňovat den činnostmi, které ho (i ostatní děti) zabaví, aby byl v pohodě a nesklouzl do svých demoličních a destrukčních nálad.

O potřebnosti osobní asistence u nás v červenci natáčela svou reportáž do Událostí na ČT1 reportérka Lea Surovcová. Byla to komplexní reportáž o dostupnosti asistence a asistentů, o jejím financování. Jsem velmi ráda, že se o situaci rodin pečujících v domácím prostředí o dítě či dospělého se zdravotním postižením, o nemocné seniory, dozví veřejnost a situace pečujících se opět o něco zlepší. V případě zájmu si pusťte záznam reportáže v tomto odkazu:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/217411000100723/obsah/558458-chybejici-asistenti-pro-handicapovane

Přejeme krásné léto a děkujeme mnohokrát za podporu! Pavlíčkovi

"Milí přátelé, všichni, co na mne myslíte, mám pro vás dobrou zprávu :-)! Jsem šťastný, v měsíci červnu se mé procházky staly projížďkami...od soukromého dárce jsem dostal příspěvek na tříkolku Loped Junior a tak jsem se naučil jezdit na "kole", což jsem si strašně moc přál. Na kole mi to předtím nešlo, nechápal jsem, že mám šlapat a pak to jede, rodiče, asistenti se snažili, ale bylo to marné. Pak mi neuroložka a terapeutka rané péče doporučila tuto tříkolku pro zdravotně postižené děti a když se mamince podařilo na ni získat penízky, bylo vyhráno. Okamžitě jsem to pochopil a rozjel se. Tříkolka má totiž furtošlap a tlačnou tyč, krásně na ní držím rovnováhu a už jezdím jako drak za svým velkým bráchou Matějem, i sám s mámou, tátou nebo asistentkou."

Asistentky jsou i v tomto případě velmi potřebné, Honzík musí mít za sebou stále dospělou osobu, což bez pomoci nelze zajistit. Takže máme další oblast, kde je asistenční péče potřebným a velmi nápomocným zdrojem Honzíkova rozvoje.

Přejeme všem krásné letní dny, hodně odpočinku, klidu, pohody, prostě dovolenou a prázdniny! I my se na ně moc těšíme, asistence u nás poběží stejným způsobem jako ve školním roce, všechny tři naše dětičky budou doma a péče další osoby bude nutná.

Moc děkujeme, že na nás myslíte a držíte nám palce!

 

Zdravíme všechny milé lidi, kteří na Honzíka a jeho rodinu myslí, přispívají pravidelně či jednorázově na jeho asistence. Je to od vás opravdu moc pěkné a velmi si toho vážíme. Měsíc květen i červen se podařilo plně dofinancovat vašimi příspěvky a je to obrovská pomoc. Každý den není růžový, některé jsou pořádně náročné a pak je moc důležité vědět, že máme kolem sebe lidi, kteří na nás myslí a drží nás nad vodou :-)! Má to smysl a my děkujeme, že jste s námi :-)!

Měsíc květen byl zajímavý tím, že se nám konečně podařilo rozšíření asistencí i na jeden den z víkendu, což je ohromná pomoc a úleva pro Honzíka i celou rodinu! Nastoupila k Honzíčkovi na tyto asistence nová asistentka Eva, kterou jsme dvě neděle tzv. uváděli do našeho provozu :-), aby od poloviny května již statečně začala s Honzíčkem trávit společný čas mimo domov sama. Honzík miluje jízdy vlakem, ideálně Posázavským pacifikem kolem řeky, rád pozoruje krajinu, jak ubíhá za okýnkem, je fascinován systémem sezame otevři se u dveří, přitahuje ho "magické" tlačítko na dveře, takže je neustále zavírá a otevírá a u toho si představuje své oblíbené sceny z pohádek a skáče nahoru dolů. Naštěstí jsme se zatím vždy setkali s chápavými reakcemi spolucestujících - no a průvodčí a strojvedoucí už si Honzíka pamatují :-). Honzík tyto výlety miluje a na neděle se už evidentně těší! Já (maminka), se musím učit na kurz asistenta pedagoga, který potřebuji, abych mohla ve školce podporovat naši nejmladší dcerku Leu, takže víkendové asistence velmi vítám, neboť v týdnu za našeho provozu to vůbec nestíhám a Honzíček si výlety moc užívá.

Díky vám si můžeme dovolit děti rozvíjet a dělat jim radost. Vaše finanční pomoc je velmi nápomocná nejen pro Honzíka, ale i celou rodinu. DĚKUJEME!

Na den 2. dubna připadá Mezinárodní den porozumění autismu. Již třetím rokem se naše rodina zapojuje do informační kampaně. Připojili jsme se též se školkou, kde jsou obě naše děti s dětským autismem integrovány, společnými aktivitami se všemi dětmi, výrobou větrníků, lucerniček, lodiček a jejich pouštěním po potoce. Symbolickou barvou pro porozumění autismu je modrá, která je barvou komunikace, jež je právě jednou z oblastí, ve které mají děti s autismem častý deficit.

Tradičně informuji o této problematice na svém Fb profilu. Jako rodina jsme se též zúčastnili soutěže Foto v modrém, které pořádá každoročně NAUTIS (Národní ústav pro autismus). Děti si všechny aktivity velmi užily, byly jim samozřejmě šity na míru :-).

Autismus je jednou z nejzávažnější poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází specifické vzorce chování.

Pro Honzíka byl měsíc duben významný. Jaro a teplejší počasí nám pomohlo s jeho zklidněním, takže se mu zase daří si dny užívat a učit se nové věci. Podařilo se mu udělat pokroky v jízdě na koni a momentálně se chystáme na výuku jízdy na kole a plavání. Všechno vyžaduje velké úsilí, vytrvalost, trpělivost a klid jeho průvodců a "instruktorů". Držte nám palce, moc si přeje jezdit na kole jako jeho starší bráška.

V dubnu jsme též rozšířili asistence na neděle, tudíž se u nás již asistuje po - čt a ne. Potřebnost je veliká a věřím, že to bude přínosem pro celou rodinu.

Mnohokrát děkujeme za veškeré příspěvky, které jsme od vás v měsíci dubnu dostali, asistuje se u Honzíka celkem 170h měsíčně a každá darovaná koruna je okamžitě zhodnocena.

Přejeme krásné dny a ze srdce děkujeme!

 

Doufala jsem a věřila, že teplejší počasí s sebou přinese úlévu. A naštěstí se to vyplnilo. Po dlouhých zimních měsících, kdy bylo temno i v Honzíčkově hlavičce a nervy hrály jak strunky, se Honzík od začátku března postupně zlepšuje. Celé odpoledne trávíme venku, v lese, u potoka, na zahradě, ve farmaparku u zvířátek. Na zahradě se už může houpat na houpačce, lézt na vrbu, skákat na trampolíně, všechno činnosti, které nutně potřebuje pro rovnováhu svého nervového systému. Do školky chodí zase rád, už tolik nekřičí, neničí věci. Včera jsme byli poprvé po 3 měsících na hiporehabilitaci, v zimě to ve špatném svém stavu nezvládal. Byl naprosto nadšený, soustředěný a radostný. Kéž nám tento stav dlouho vydrží, je to úlevné pro celou rodinu i okolí. Stále je to neskutečně akční Honzík, kterého třeba každou vteřinu hlídat a dbát o jeho bezpečnost, ale už si zase život užívá a to je skvělé.

Všem, kteří nás pravidelně či nárazově podporujete patří ohromný dík, bez vás bychom to nezvládli!

Přejeme vám zdraví a pohodu, nádherné jaro a DĚKUJEME:-)!

Všem, kdo čtou Honzíkův příběh a přispěli nám v tomto či jiných měsících na asistenční péči, mnohokrát děkujeme! Tyto zimní měsíce byly opravdu náročné, projevil se Honzíčkův nerovnoměrný vývoj s velkým neklidem, ADHD a PAS v plné síle a péče více dospělých osob byla velmi potřebná. S příchodem jara a možností trávit déle času venku, se nám snad blýská na lepší časy. Jsme celá odpoledne v lese, na procházkách, v Honzíkově podání na stromech a u vody. Velká část výbušné energie se spotřebuje na pobyt v přírodě a začíná se lépe spolupracovat. Celkově je to ale období velmi náročné pro Honzíčka i jeho okolí, kdy Honzík vyžaduje maximum péče.

Proto ještě jednou moc děkujeme všem, kteří nás jakýmkoli způsobem podporují, vaše energie je u nás opravdu do puntíku zhodnocena :-).

Přejeme krásný konec zimy a hlavně zdraví a radost :-)! DĚKUJEME!

Přelom roku byl pro celou naši rodinu ve znamení nemocí, což u Honzíka způsobilo spolu s vánočním vykolejením ze zaběhaného režimu velký neklid. Každá nemoc znamená u našich dětí krok zpět ve vývoji, ale tentokrát to je opravdu znát. Honzík opět nekontrolovaně leze do výšek, skáče z nábytku, zlomil rošt u postele, jak na ní skákal, věci likviduje. Potřebuje neustálou pozornost a zabavit činností nedemoliční, alespoň trochu konstruktivní nebo prostě "jen" obejmout, ale stále musí u něj někdo být. Jinak je opět svou prudkostí a neklidem nebezpečný sobě, okolí či předmětům, které mu přijdou do cesty. Naštěstí už je naše asistentka opět zdravá, i ji skolila nemoc a máme nyní více očí a rukou. Nejlepší je Honzíka vyřádit venku, což ale bohužel v mrazech jde jen na max 2h.

Děkuji všem, kteří nám přispívají na asistenci pro Honzíka, každá minuta pomoci se počítá a velice si toho vážím!

Přejeme krásný zdravý mrazivý měsíc únor. A DĚKUJEME!!!!!

Rádi bychom z celého srdce poděkovali všem dárcům i těm, kteří o Honzíkovi a naší rodině šíří zprávy do světa, čímž pomáhají dárce najít a také všem těm, kteří na nás prostě myslí - tím nám posílají energii a podporují nás. Nesmírně si pomoci vážíme.

Pravidelné asistence Honzíkovi pomáhají jemu i celé rodině, děti se lépe rozvíjí.

Přejeme všem hodně zdraví, lásky a radosti v Novém roce 2017!

Honzík, Lea, Matěj a rodiče

Koncem září začal Honzík chodit na hiporehabilitaci. Zpočátku se nechtěl příliš zapojovat do péče o koníčka, chtěl jen jezdit. Radost z pohybu a nové blízké spojení se zvířetem mu ale postupně pomohlo mít větší zájem o koníčka, o jeho potřeby a to mu moc pomáhá. Honzík jezdí jednou týdně, naštěstí nemusíme za novými velkými čtyřnohými kamarády dojíždět daleko, nádherný mlýn se stájí a pastvinami je ve vedlejší vesnici, máme štěstí. Je to nová zkušenost a Honzík se na lekce moc těší. Ke koni má velkou důvěru, nebojí se od začátku jezdit v klusu a zároveň na koni relaxuje a leží. Jezdí i Lea a Matěj a tak se naše obzory zase rozšiřují, se zvířaty v přírodě je nám moc dobře.

Moc děkujeme za veškerou vaši podporu, asistence jsou pro Honzíka velice důležité. Je celkově mnohem klidnější, když je přítomna asistentka v rodině a tudíž se mu já nebo ona stále můžeme věnovat. Pro celou rodinu jsou asistence velkým darem a všem nesmírně děkujeme za finanční příspěvky a energii, kterou nám věnujete :-).

Tento měsíc byl pro nás poněkud složitější, protože nám odešla asistentka Martina, která u nás asistovala denně půl roku. Přejeme jí hodně úspěchů v nové práci a děkujeme za společný čas a pomoc. Po jejím odchodu jsme byli skoro dva týdny bez asistenta, ale naštěstí se rychle našla skvělá náhrada, paní asistentka Soňa, která se hned s Honzíkem skamarádila. Vzali jsme ji na společný výlet se školkou do Prahy, kde Honzíčka doprovázela ve vláčku i autobusu, zvládli spolu pohyb po frekventované silnici i pobyt v Toulcově dvoře, kde pro nás měli připraven krásný podzimní eko program. Výlet se nám všem moc líbil a byl to dobrý start do nového období. Soňa k nám jezdí z daleka, dopravu má složitou, musí brzy vstávat. Za vše ji moc děkujeme, po prvním společném týdnu se máme dobře a já jsem ráda, že výměna "člena rodiny - osobního asistenta" proběhla v klidu a pohodě a my budeme mít zase pomoc a podporu. Myslím si a věřím, že si ji opravdu zasloužíme.

Děkujeme za všechny dary, které jsme již od vás obdrželi a předem děkujeme za budoucí příspěvky, jsou pro nás moc důležité a nesmírně si Vaší podpory vážíme! Přejeme Vám všem hodně zdraví do nadcházejícího zimního období :-)!

Náš Honzíček zase o kus povyrostl a oslavil koncem září krásné 5. narozeniny. Dostal svůj oblíbený dort medovník, poprvé se mu podařilo sfouknout všech pět svíček najednou a měl velkou radost z dárků. Konečně se dočkal pistolky Nerf jako má jeho velký brácha Matěj. Cvičili jsme to a už si ji umí i sám nabít pěnovým nábojem a raduje se, jak náboj vyletí do vzduchu, vždycky si pořádně povyskočí :-).

V září bylo krásné počasí a tak jsme s asistentkou odpoledne výletily, braly jsme děti na procházky, vláčkem, k řece, na farmu. Moc se to všem líbilo a před dlouhou zimou nám to prospělo.

Honzík stále potřebuje dohled a dopomoc v mnoha ohledech. Když tuto péči má, daří se mu lépe porozumět světu kolem něj a radovat se. Proto jsou asistence u Honzíčka stále velice potřebné, zaslouží si to!

DĚKUJEME ZA PODPORU A POMOC, VELICE SI JÍ VÁŽÍME.

Letošní léto přineslo zklidnění, spoustu nových zážitků a dovedností. Po opravdu náročných jarních měsících vysvitlo sluníčko obrazně i doslova a Honzíkovi se udělalo lépe. Léto jsme si užili s asistentkou i rodinou u vody, v lese, na loukách, na zahradě, na výletech. Protože Honzík lépe spolupracoval, mohli jsme jet víckrát vláčkem, co miluje, do Air parku, k rybníku. Začal si zpívat a opakuje básničky. Naučil se nová slova, která aktivně používá. Intenzívní péče se opravdu vyplácí, užíváme společně a každého drobného pokroku si vážíme.

Děkujeme vám za poskytnutou finanční podporu, bez které by u nás nemohly asistence v potřebné míře probíhat.

Jarní měsíce duben, květen a červen byly u Honzíka ve znamení velkého neklidu a nespavosti. Honzík noci prakticky probděl po boku své (též bdící) maminky, kterou každou noc kolem 1h úpěnlivě v úzkostech volal, teprve kolem 5h znova vyčerpáním usnul. Jak asi vypadala rána a vůbec celé dny? Někdy Honzík do školky, kam chodí na 2,5h denně, ani neodešel, jindy zase zůstal sedět na chodbě anebo šel rovnou na zahradu, zvuky dětí, hra na nástroje či jiné ruchy byly pro něj k nepřekonání. To, co už dříve dobře zvládal a do školky chodil rád, bylo pryč. Ještěže přicházela asistentka Martina a pomohla zmožené nevyspalé mamince zvládnout všechny možné komplikované situace a podělila se o péči o Honzíka a zároveň, když Honzík vyžadoval v záchvatech pouze maminku, pomohla ostatním dvěma dětem Matějovi a Leušce. Změny režimu, cest, jakákoli vybočení, byly naprosto nemyslitelné, vše provázeno velkým křikem. Terapeutka rané péče usoudila, že se už po 3 měsících jedná o poruchu spánku a když nepomohla žádná opatření pro zlepšení spánku, po dlouhé úvaze jsme začali Honzíkovi dávat kapky na zklidnění, spaní a soustředění. Po týdnu užívání je mu o malinko lépe, noci jsou o fous klidnější, více komunikuje. I přes Honzíkův stav jsme podnikly s asistentkou Martinou a dětmi mnoho příjemného, byli jsme na výletech, na hřišti, u řeky, potoka, na každodenních procházkách, které děti milují. Prostě jsme se společně s láskou o Honzíka, Matěje a Leu staraly. Mnohokrát mi nesmírně pomohla a Honzíkovi usnadnila jeho cestu.

Asistent je pro nás členem rodiny, je nezbytnou součástí našeho světa.

Ze srdce děkujeme za dary, které jsme již obdrželi, zůstaňte prosím naší oporou, zasloužíme si to :-)!

DĚKUJEME :-) :-) :-)!

Za 5 týdnů, které náš Honzíček strávil na webu Pečovatel, jsme od vás dárců s dobrým srdcem dostali skoro 100 hodin asistencí!

Zvýšení počtu asistenčních hodin neskutečně pomáhá nejen Honzíkovi, ale i celé rodině. V měsíci dubnu u nás asistentky z HEWERu odasistovaly celkem 135 hodin (a další asistence - desítky hodin - probíhají od jiného poskytovatele sociálních služeb), na tolik hodin bychom bez vaší pomoci v žádném případě neměli peníze.

Jste prostě skvělí!

Během dubna byl Honzík dvakrát nemocný (rýma a kašel) a jako vždy se prohloubily jeho autistické rysy, byl hodně nespokojený, bolela ho hlavička, nechtěl jíst, vše muselo být po jeho, křičel. Asistentky v těchto chvílích moc pomohly (byly to opravdu dlouhé a náročné dny pro všechny zúčastněné) - odvedly pozornost Leušky a Matěje, podělily se s maminkou o péči o Honzíka, který vyžadoval nonstop klidnění maminkou nebo asistentkou, postaraly se o chod domácnosti. Pro jednoho pečovatele by toto bylo MOC. Takto jsme to společnými silami zvládli - Díky! V měsíci květnu už snad bude moje noha zhojená a ke konci už vyrazíme na nějaký výlet - tam bude asistentka extra potřeba!

Jsem šťastná, že jste s námi a tolik pomáháte! Rozšířený počet hodin asistencí je pro nás stoprocentní obrat k lepšímu!!!!

Vzkazy