Milí dárci, příznivci a pracovníci Nadačního fondu Pečovatel,

rádi bychom vás všechny pozdravili a popřáli pěkné a slunečné jarní dny. Sice v posledních dnech trochu víc prší, ale voda je potřeba a i ta moje děti baví. Se slunečným počasím jsme začali trávit více času na zahradě, předtím jsme mohli akorát na delší procházky do lesa. Honzík se strašně moc rád houpe na houpačce a lítá opravdu hodně vysoko. Nebojí se rychlosti ani výšek, tak se s ním kýve celá konstrukce a on jásá. Začal zase hodně šplhat po stromech. Naši vrbu má moc rád. Společně jsme natírali právě tento hrad s houpačkou a sezení, stříháme keře (Honzík zahradnické nůžky a vůbec jakékoli nářadí miluje). Párkrát jsme dělali oheň a opekli buřty, co má Honzík moc rád. Vytáhli jsme taky z garáže a oprášili tříkolku pro zdravotně postižené Loped, kterou kdysi Honzík dostal darem a rád na ní jezdil. Teď na ní jezdí opět na zahradě a už se na ní učí jezdit i Leuška. Všechny tyto aktivity s námi podnikají dvě prima asistentky z Heweru, Jana a Péťa. Děti je mají moc rády a obě jsou velkou pomocí pro celou rodinu.

Mnohokrát děkujeme, že nám pomáháte uhradit asistenční péči. Je pro nás neskutečně důležitá.

Všem přejeme zdravé a příjemné jaro, s dostatkem energie a plné radosti.

Děkujeme vám, jste skvělí!

Lucie a děti

Milí dárci, pracovníci Nadačního fondu Pečovatel, zdravíme vás po delší odmlce. Věříme, že jste zdraví a zdraví po všech stránkách zůstanete.

Neozývali jsme se, protože vlastně nebylo moc co psát…náš život a akční rádius se smrskl na dům, zahradu a les. Navíc po opětovném uzavření škol mám opět všechny tři děti doma a moc času, energie a síly mi nezbývá. A protože nejsem zvyklá psát negativní věci, i když je mi třeba těžko, raději nic. V poslední době se ale ve mně již ozývá značná touha po aktivitách, které jsme dřív dělat mohli a nyní jsou nám už delší dobu odepřené. Děti (tedy Honzík s Leuškou) roušky ani respirátory nenosí, nesnesou a tudíž již rok nejeli vláčkem ani autobusem, nebyli se mnou nakoupit. Veškeré terapie, kterými jsem je rozvíjela (muzikoterapie, logopedie, hiporehabilitace, cvičení, plavání, výuka lyžování atd.), jsou nedostupné. Děti nerozumí tomu, co se venku děje a proč to tak je. Při uzavření škol i speciálních, kde opravdu nemůže být řeč o nějaké distanční výuce, to je pouze o tom, že mám děti doma na starosti celý den, nám opravdu nezbylo nic jiného než být doma, na zahradě a v lese. V podstatě je to nyní spíše o tom dny přežít jakžtakž v klidu, ale o rozvoji dětí to není vůbec a a tudíž ani o tom, že bychom si je užívali.

Jsem opravdu vděčná za sociální služby terénní i pobytové, které ve velkém využíváme. Je to jediná možnost, jak se trochu nabít, odlehčit, sdílet, možnost pro mne, abych zařídila nejnutnější, co s dětmi nemohu. Jak tuto dobu zvládnout. Děkuji za pomoc s jejich financováním.

Naštěstí jsme celý rok zdraví my i naši blízcí. Jen to psychické zdraví, radost a motivaci, je někdy těžko udržet. Děti rozvíjet mne velmi baví, nestěžuji si na „úděl“ pečující mámy, ale když nemám dlouhodobě prostor a možnosti, je to velmi těžké. Situaci venku nesleduji, nemáme ani televizi, nemá smysl se stresovat zbytečně. Nicméně veškeré restrikce se nás pochopitelně bytostně dotýkají. Snažím se dodat světlo do našeho malého světa, ale přiznávám, že mi už někdy ta schopnost kolísá. Momentálně, respektive dlouhodobě, mám málo možností se opravdu dobít. Jsem vděčná za malé velké radosti, když Leuška namaluje hezký obrázek, zvládne návštěvu zubaře v klidu a pohodě, Honzík se spokojeně zasměje ať už čemukoli, snaží se komunikovat a učit nová slova. Když se v tomto náročném období nepočůrá do kalhot, ale jde spořádaně na záchod. Když se nejstarší Matěj se mnou zasměje nějakému dobrému vtipu, kterým se snažíme tuto situaci s nadhledem zvládat. Když s pokorou sedne před tu online hodinu a je schopný ocenit učitele, že ji připravili zábavně a jsou vstřícní. Už aby bylo teplo a měli jsme aspoň bazén na zahradě. Voda děti uklidňuje a pomáhá jim. Věřím, že s teplými dny bude lépe. Nicméně opravdu doufám, že budu mít možnost se v dohledné době vrátit s dětmi alespoň k některým terapiím a aktivitám a všichni se vrátí do škol naživo. A nyní se z přítomného okamžiku snažím využít to nejlepší, co jde. No někdy je to opravdu jako hledání jehly v kupce sena, ale dělám, co můžu.

Přeji všem jen to nejlepší. Vím, že snad v této zemi není člověka, kterého by se situace okolo nás nedotýkala. Buďme si hlavně navzájem oporou. To nevadí, že prý máme držet odstup. V srdci a myslích ho držet nemusíme. A já si myslím, že stále platí, že objetí od toho správného člověka je uzdravující a posilňující v jakékoli době, i nyní. Buďme zdrávi! Moc děkujeme za veškerou podporu a pomoc, velmi si jí vážíme!

Milí dárci, pracovníci Nadačního fondu Pečovatel,

chci vám ze srdce poděkovat, že i v tomto velmi náročném roce, jste nám zůstali nakloněni a pomáhali nám. Je mi jasné, že tento rok byl složitý pro každého, nejen pro nás a právě proto si podpory a pomoci neskutečně vážím. Osobní asistence je pro mne obrovskou pomocí, bez které si život naší rodiny nedovedu představit. V tomto roce se naše rodinná situace v dohodě a míru změnila, nicméně na péči o děti jsem prakticky zůstala sama. O to víc si vážím pomoci asistentek. Děkuji za čas strávený společně, kdy nejsem sama na všechny děti, i za čas, který můžu věnovat nejstaršímu zdravému synovi. Vděčná jsem za chvíle, kdy díky asistenci můžu být někdy sama pro sebe a načerpat tolik potřebné síly a energii.

Přeji vám všem včetně ostatních klientů NF Pečovatel, abyste strávili adventní čas v co největším klidu, zdraví, lásce, pohodě a harmonii. Dlouhodobě si myslím, že naše psychické zdraví a pohoda je to nejdůležitější. Vždyť tělo a duše jsou jeden celek. V této době mi to připadá ještě důležitější. Pomáhejme si, buďme k sobě laskaví, vstřícní a ohleduplní.

Za vše děkujeme a přejeme jen to nejlepší vám všem!

Lucie, Matěj, Honzík a Lea

Milí dárci, pracovníci NF Pečovatel, mnohokrát děkujeme za veškerou podporu a pomoc!

Ráda bych vás jen krátce pozdravila a popřála krásné léto ve zdraví a pohodě! U nás probíhají osobní asistence i v letních měsících a jsou velice důležité, ostatně jako kdykoli jindy. Honzík je už 5.měsíc doma a je tudíž potřeba mu neustále vymýšlet program, aby on nevymýšlel likvidační aktivity a byl spokojený. Léto tráví děti doma, na zahradě, v bazénu, v lese, na výletech. Honzík byl poprvé na táboře pro děti s PAS a také na začátku července v respitním centru Nautis v odlehčovací službě. Jsem velice vděčná, že se mu tyto aktivity líbí, pro nás jako rodinu je to úlevné a mám radost, že ho to zároveň posouvá a učí nové dovednosti.

Přeji všem, kdo čtou tento krátký pozdrav hodně milých letních zážitků, hodně zdraví, pohody a lásky.

Děkujeme za velkou podporu, kterou od vás dostáváme.

Lucie a Honzík

Milí dárci, pracovníci Nadačního fondu Pečovatel, všichni, kdo tento příběh na pokračování čtete,

moc vám všem děkujeme a přejeme hlavně zdraví, spokojenost a radost!

Dá se říct, že u nás není nic moc nového ohledně Honzíka. Dlouho jsme byli v napětí, jak to dopadne s otevřením Speciální školy v Laguně Psáry, kam Honzík chodí. Bohužel škola je při ústavu a ředitel dostal doporučení nemíchat ústavní děti (i dospělé) s dětmi zvenku, tudíž pro nás škola zůstává zavřená. To je velmi náročné, Honzíkovi se sice již otevřela možnost chodit alespoň 1x týdne na logopedii, kde s ním paní doktorka výborně pracuje, ale to je velmi málo. Naštěstí byly i hezké dny, takže se hodně koupal v bazénu, za který jsem neskutečně vděčná od loňského roku sbírce Na Sport Hradec Cup, která šla ve prospěch Honzíka. Je to úžasná relaxace a pro mě velká pomoc, bazén mám pod oknem z kuchyně a mám přehled, takže ho chvíli můžu nechat venku cákat se samotného. Respitní pobyty v Psychiatrické léčebně Bohnice, kde má Nautis svoje odlehčovací centrum, běží 1x měsíčně pár dní, je to opravdu vítaná pomoc. Honzík nutně potřebuje program a změnu prostředí, ač dělám, co můžu, doma se mi to stoprocentně nedaří. Za osobní asistenci jsem velice vděčná, pomáhá mi věnovat se dětem jednotlivě a mít možnost v této náročné době trošku odpočinout.

Přeji vám hodně štěstí a krásný červen!

Maminka Lucie a Honzík