Darovat na Křídla pomoci

Jan P., 11 let

Těžká forma autismu Potřebuje 50 hod./měs. ~ 6 500 Kč

„Osobní asistent je pro Honzíka bezpečným mostem do světa“.

Prosinec Chybí 39,3 hodin
Leden Chybí 50 hodin
Únor Chybí 50 hodin
Chybí 139,3 hodin ~ 18 113 Kč
Celkem již bylo darováno: 371 324 Kč Každých 130 Kč odpovídá 1 hodině péče.
Chci darovat

PŘÍBĚH HONZÍKA

Nejkrásnějším a nejodvážnějším rozhodnutím v životě je mít dítě. Štěstí se na paní Lucii usmálo hned třikrát. I když dvě z jejích tří dětí trpí celoživotním neurovývojovým postižením – autismem, dívá se na život z té lepší stránky.

„Především péče o Honzíka je pro mne velice náročná“ říká maminka. Honzík totiž nemá vyvinutý pud sebezáchovy a je zároveň hyperaktivní. Vyžaduje neustálou kontrolu v domácím i cizím prostředí. Při procházce na hřiště nebo k lékaři dokonce potřebuje dvoučlenný doprovod.

Asistenční péče je proto pro Honzíka opravdu nepostradatelná. Odborná pomoc mu pomáhá učit se zvládat osobní hygienu, komunikovat s novými osobami a rozšiřovat si sociální dovednosti. Díky špatné finanční situaci si ale rodiče mohou dovolit pouze 15 hodin asistenční služby týdně.

Pomozte Honzíkovi navýšit hodiny asistenční péče, díky které se naučí lépe rozumět světu kolem sebe.

Jak se má Jan

Milí dárci a pracovníci Nadačního fondu Pečovatel,

děkujeme vám všem za dosavadní pomoc. Měsíc říjen běžel celkem v poklidu. V rámci asistencí jsme byli na výletech, Honzík doma procvičoval komunikaci a sebeobsluhu s asistentkami, byli jsme naštěstí všichni zdraví. Nastoupila k nám nová asistentka, aby doplnila počet stávajících asistentek a pokryla případné jejich výpadky v době dovolených či nemocí. Byla u nás již třikrát a společně se sžíváme a zvykáme si. Jsem vděčná za pomoc a asistentky.

V měsíci listopadu nás čeká mnoho doktorů. Velmi nepříjemný a náročný odběr krve Honzíka kvůli psychiatrickým lékům, sama návštěva psychiatrie s dětmi, Honzíkovy sourozence začnu vozit na rehabilitace do Benešova ve druhé polovině listopadu (zraněné koleno a Leuščino neurologicky vadné držení těla a chůze po špičkách). Bude to v rámci krátkých dní a zřejmě i nepěkných listopadových a prosincových plískanic náročné období. Zimní měsíce obecně jsou pro nás těžší. Není tolik možností Honzíka venku odreagovat a často nastupují rozlady, křik a s nimi likvidace věcí. Doufám a věřím, že to dobře zvládneme. I právě s pomocí asistentek, které jsou pro nás tak důležité.

Přeji všem hodně zdraví a posílám jednu Honzíkovu vyladěnou spokojenou fotku od rybníka u Konopiště.

Děkujeme za pomoc a podporu.

Máma Lucie a Matěj, Honzík a Lea

Milí dárci a všichni, kdo tento příběh čtete,

přejeme vám všem krásný a hlavně zdravý podzim. Babí léto letos nebylo, ze slunečného léta jsme vběhli rovnou do deštivých chladných dní. Proto jsme museli brzy sbalit bazén, který Honzíkovi tak pomáhal celé léto a zůstaly nám opět jen pravidelné výlety, tzv. venčení, jak tomu říkám.

Honzík začal na začátku září chodit do 4.třídy speciální školy v Psárech a chodí tam rád. Postupně zvládl změny, které ho tam s počátkem tohoto školního roku čekaly, změna paní učitelky, skladby dětí ve třídě i místa ve škole. Opravdu hodně na chlapce s autismem, ale již si vše sedá a je tam rád. 21.9. oslavil Honzík 11.narozeniny a zrovna byl na škole v přírodě. Měli se krásně, byla s ním i sestra Leuška a další čtyři děti. Byli v Benecku v Krkonoších a denně chodili na výlety. Přes špatnou předpověď si nakonec výlety užili a měli se na horách moc pěkně.

Po škole chodíme denně na procházky a výlety, Honzík potřebuje pořád svižný pohyb, aby se zklidnil a vybil, uvolnil. Chodíme za každého počasí. Honzík je hodně rychlý a když jde s námi i Lea, je nejlepší jít i s asistentkou. Nebo zůstaneme jedna s Leou doma a buď já nebo asistentka jdeme venčit Honzíka. Asistentky měly v září s námi i pár výjezdů na kontroly k doktorům, které bývají dost náročné. Stále se nenudíme a můj vděk za asistenční služby je obrovský.

Přeji všem hlavně zdraví a radost ze života.

Děkujeme za vaši přízeň a případné dary v jakékoli výši. Velmi si pomoci vážím.

Lucie a děti

Milí dárci a pracovníci Nadačního fondu Pečovatel,

Zdravíme vás na sklonku prázdnin. Ze srdce děkuji za odpočinek, který jsem si díky asistencím na konci července mohla dopřát. Nutně jsem ho již zdravotně potřebovala. Vzhledem k tomu, že Lea s Honzíkem zvládli pobyt na táboře první týden v srpnu, kde měli každý svého asistenta a prostředí a program pro sebe uzpůsobené, mohli jsme s Matějem strávit ještě tento týden spolu v horách. Bylo to pro mne velice úlevné, chvíli zažít život tak, jak jej žije „normální“ máma. Tedy máma zdravých dětí. Podařilo se mi odpočinout a načerpat sil do dalšího nonstop pečování a úsilí o rozvoj a štěstí dětí.

Všechny tři děti byly naštěstí celé prázdniny zdravé a tak když se vrátily asistentky na konci července z nemocenských, mohli jsme začít užívat prázdnin na výletech, ve vodě. Honzíkova změna medikace se pomalu ustaluje a my budeme doufat v dobré výsledky odběrů krve na konci září či v říjnu.  V září nás čeká návštěva neurologie v Motole s oběma dětmi, kdy pomoc asistentky bude pro mě opět klíčová. Asistence budou samozřejmě u nás dál plynout i v následujícím školním roce.

Přeji všem krásný konec léta, klid, pohodu a hezké zážitky. A hlavně to nejpodstatnější, zdraví.

Děkuji všem ze srdce za pomoc a podporu.

Lucie a spol.

Milí dárci i pracovníci NF Pečovatel,

Děti jsou zdravé, po náročném konci školního roku a začátku prázdnin, než si navykli na prázdninový režim, jsme už v pořádku. Honzík střídá týdny doma s respitnimi pobyty, kde se konají výlety, koupání, hřiště. Mně se díky asistentkam a respitu podařilo odjet na týden sama bez dětí, za což jsem neskutečně vděčná a už jsem nutné zdravotně potřebovala. Lea s Honzikem se nyní chystají na společný tábor, pro Leusku to bude premiéra. Držme jim palce, ať se mají dobře, zvládnout to a užijí si ho.

Přeji všem příjemné a odpočinkové léto.

Lucie a děti

Milí dárci, pracovníci Nadačního fondu Pečovatel,

blíží se nám konec školního roku a začátek prázdnin. Jsem vážně šťastná, že tento školní rok se odehrál v prezenční výuce. Jak jsem již psala před rokem, distanční výuka pro děti s autismem je opravdu nemožná. Děti chodily alespoň na dopoledne do školy a také každé pondělí na logopedii, zase se naučily nové věci.

Honzíkova změna medikace probíhá, s ní probíhá i poměrně náročná nonstop péče. Stále nejvíc pomáhá pohyb, výlety, bazén, trampolína. Vybít energii pohybem a přirozeným způsobem, jinak se z ní stává energie velmi napjatá a demoliční. V červnu normálně podle našich již zajetých pravidel běžela asistence i respitní služby. Zaplaťpánbůh za ně.

O prázdninách nás čekají výlety, hory, respit, tábor…nicméně hlavně pobyt v domácím prostředí. Takže opět pohyb a péče. Potřeba skloubit péči o Honzíka s Leou i Matějem a jejich úplně jinými potřebami a zájmy.  Asistence budou opět plynout dál, takže věřím, že léto ve zdraví a pohodě přežijeme i si ho snad hezky užijeme :-).

Všem přeji příjemné léto a klid v duši.

Lucie a děti

Více

Miloš Malý

Kouzelník, mistr ČR v mikromagii

Miloš Malý, kouzlí a rozdává radost již více než 15 let. Je mistrem České republiky v mikromagii, specialista na kouzla s kartami, finalista a semifinalista televizních talentových soutěží. Kouzlí pro děti i pro dospělé, zaučuje a pomáhá začínajícím kouzelníkům, hraje ochotnické divadlo, podílí se na provozu Muzea magie v Jaroměři a na řadě dalších aktivit.

Proč jsem patronem?

„Nikdy nechci zapomenout na to, jak jsem vnímal svět jako dítě – lepší, spravedlivější a vlídnější, plný naděje a víry v zázraky. Kouzly jsem se vždy snažil tuto víru v sobě i v ostatních udržet. Přál bych i Honzíkovi, aby tak svět vnímal co možná nejdéle a rád mu v tom prostřednictvím Nadačního fondu Pečovatel vypomohu.“

www.milosmaly.cz
patron

Vzkazy