Milí dárci a všichni ti, kteří Honzíkův příběh sledujete a myslíte na nás :-),

zdravíme opět po měsíci a přejeme krásné svátky velikonoční a nástup jara! Dnes jsme poprvé v tomto roce na výletě pořádně promokli a uvědomila jsem si, že jarně – letní deště přicházejí. Budiž země po zimě občerstvena a obnovena :-). Taky jsem si uvědomila, že 5km (s naším tempem skoro 2h chůze v lijáku představuje pro děti menší zátěž než všechny hučící a blikající technické vymoženosti. Honzík ani jednou nepípl a nezaprotestoval, házel si spokojeně bahnem, ulamoval větvičky, ryl klacíky v zemi a skákal do tekoucích potůčků a louží na zemi.

V březnu jsme byli každou neděli plavat s Nautisem, velmi se zlepšuje a stále si odžívá, jak se několikrát topil. Začali jsme navštěvovat muzikoterapeutku, Honzíkovi se lekce moc líbí a je vidět, jak se neskutečně soustředí a vnímá to všemi smysly. Honzík v posledních měsících vůbec nemluví a jen vydává zvuky, doufáme, že se opět alespoň to, co uměl vyslovit, třeba muzikoterapií zase vrátí. Na oba kurzy dojíždíme do Prahy. Asistence u nás probíhaly a byly stejně přínosné jako vždy. Foto je z nádherného výletu s naší asistentkou Soňou na Zelený čtvrtek ve Voděradských bučinách, kam moc rádi chodíme.

Všem velmi a ze srdce děkujeme a přejeme zdraví, lásku a radost – a to není žádný apríl :-)!

Lucie, Jakub, Matěj, Honzík a Lea

Jako každý měsíc bychom rádi poděkovali všem dárcům, pracovníkům Nadačního fondu Pečovatel i všem těm, kteří sledujete Honzíkovu cestu 🙂 a dáváte o nás a podobných dětičkách světu vědět. Je to pro nás velkým přínosem a pomocí. Děkujeme ze srdce za pravidelné dary i jednorázové pomoci, velmi si jich vážíme. Děkujeme NF Pečovatel za akce, které se pořádají ve prospěch všech klientů, jsou k nezaplacení :-). Asistence pro Honzíka je oporou pro něj samotného, ale zároveň pro celou rodinu, aby mohla dále fungovat jako celek a všichni její členové v ní měli alespoň trochu rozumný prostor. Jsme za vaši pomoc a podporu velmi vděčni!

Únor byl u nás již opravdu konečně tím pořádně zimním měsícem a tak protože jsme byli doteď zdrávi (což už bohužel neplatí), mohli jsme si po svém užívat mrazivé zimy. A tak jsme s naší asistentkou Soňou byli na procházkách i výletě, ze kterého je jejich krásná fotka. Honzík v zimě miluje hru se sněhem, rozbíjení zmrzlého sněhu z odhrabaných cest, jeho házení na zem, sleduje, jak se rozprskne na zemi a vždycky radostně vyskočí. Musíme nosit několik kombinéz na převlečení a dávat hodně teplé prádlo :-), protože se moc rád ve sněhu válí, ze svahu válí sudy, skáče po hromadách sněhu a další vylomeniny, takže musíme být neustále připraveni na převlékání mokrého zmrzlého Honzíka. Proto krosna oblečení a pro jistotu po zkušenostech ze zimních potoků a říček i bot vždy s sebou. Na výlet jsou vždy třeba dva lidé, když jedeme i s naší Leou, Lea chce v kočáru pořád jet dopředu a Honzík se zastavuje na hru se sněhem, olamování trčících větviček, které se mu „nehodí“ do obrazu stromu. Prolamuje led a sleduje ho zblízka, hází kusy ledu a sněhu do kanálů, potoků a vůbec zkoumá ten zimní materiál. Hodně zajímavá je taky neustále zamrzlá psí miska, ze které led vyklepává a tříští…no alespoň nás pokaždé upozorní, že pes zase nemá z čeho pít, děkuji, Honzíčku.

Teď na závěr měsíce jsme celá rodina poprvé za tuto zimu padli nemocní, kéž se z toho brzy dostaneme a Honzíkova zima zůstane světlou. Každá nemoc je vždy velkým krokem zpět a způsobí rozladu.

Přejeme všem v těchto mrazivých dnech hodně zdraví a radosti ze života, a teplo v duši pro zahřátí.

ZE SRDCE VÁM VŠEM DĚKUJEME A ZDRAVÍME!

Krásný první únorový den přejeme, v tento den slavíme 5. narozeniny Honzíkovy mladší sestřičky Leušky, která je úžasnou bytostí, leč trpí též PAS – poruchou autistického spektra, dětským autismem a těžkou mentální retardací. Stejně tak slavíme 3 roky od přestěhování do našeho starého, ale prostorného a klidného domu v Čerčanech.

Všem děkujeme za podporu, kterou jste nám opět v lednu poskytli. Vážíme si pravidelných příspěvků, každá věnovaná hodina asistence se zúroční a jsme za ni vděční.

V polovině ledna nás navštívil Honzíčkův patron, Miloš Malý, mistr kouzelník. Jeho návštěvu jsme si všichni moc užili, byli jsme naprosto paf z jeho umu :-). Nejstarší Matěj byl nadšený úplně ze všech triků a kouzel, které viděl, Honzíkovi se nejvíce líbilo mistrovské míchání kartami a nafukování balonku a Leuška se mihla a zase utekla do bezpečí svého pokojíčku. Vážíme si přízně a podpory, kterou Honzíkovi pak kouzelník věnuje, dovoluji si říct, že tato návštěva dala vzniknout novému energií nabitému vztahu a z toho mám velkou radost. Představovala prosvětlení našich zimních dní. Děkujeme za pomoc a podporu a těšíme se na další setkání!

Ještě jednou děkujeme všem, kdo nám v lednu přispěli či „jen“ na nás mysleli a posílali energii – vše se počítá – DĚKUJEME!

Milí dárci, zaměstnanci NF Pečovatel a všichni ti, kteří Honzíčka a naši rodinu provázíte a podporujete :-),

první polovina prosince byla u nás ve znamení zubní operace, hospitalizace a následného hojení Honzíkovy sestřičky Leušky. Naštěstí vše dobře dopadlo a už je jí dobře. Vánoce a svátky u nás byly klidné, v úzkém rodinném kruhu tak, aby se Honzíkovi nepřitížilo změnami, spěchem, chaosem, přípravami, vždyť nejdůležitější je být spolu a v pohodě. Takže jsme si je opravdu užili, skromně, v pokoře a radostně.

Do Nového roku 2018 vám všem i sami sobě 🙂 přejeme hodně zdraví, vnitřního klidu, pohody, energie, síly, radosti a bezpodmínečné lásky.

Děkujeme za vše, co pro nás děláte, jste velkou oporou!

Honzík s rodinou

Milí dárci a všichni, co na Honzíka myslíte a držíte mu palce, zdravíme vás a přejeme krásný počínající Advent! Děkujeme za příspěvky na sosobní asistenci Honzíčkovi a za energii, kterou od vás dostáváme.

Tento měsíc se Honzíkovi dařilo celkem dobře, je naštěstí stále zdravý a tak jsme mohli s asistentkou nebo s rodinou vyrazit na výlety do přírody, vláčkem či autobusem.

V minulém týdnu jsme na jednom výletě zažili opět situaci, při které se všem zatajil dech. Honzíkovi andělé strážní opět odvedli skvělou práci ❤❤❤. Honzík zakopl na balících slamy (které zna jak své boty), udelal přemet z více než dvou metrů a spadl na pusu do bahna. Domů doběhl po svých a statečně. Rány jsme omyli rany teplou vodičkou při společné koupeli s bráchou Matějem a sestrou Leuškou. Je to fakt kabrňák, plakal asi minutu a musel to přitom být pěkně tvrdý dopad. Naštěstí žádná zlomenina, naraženina… DÍKY andělům strážným, kteří nad ním nostop bdějí! Matěj říkal- mami, ten Honzík je ale dobrý, to já bych plakal mnohem déle  😍. DĚKUJU, OCHRÁNCI, ZE STÁLE BDÍTE, ZASLOUŽÍ SI TO a LÉZT A SKÁKAT HNED TAK NEPŘESTANE 🙂 !!!

Není to poprvé, co se Honzík svým akčním chováním bez pudu sebezáchovy ocitl v nebezpečné situaci, naštěstí pokaždé vyvázl víceméně bez následků. Pouze se mnou se vždy zatočí svět a nezbývá než děkovat a věřit. Vždy, když se Honzíkovi něco stalo, jsem s ním byla sama a byly s námi i naše další děti. Finančně i organizačně je ale téměř nemožné, aby byli přítomni vždy dva dospělí. Mnohokrát děkujeme, že přispíváte na osobní asistenci, která nám moc pomáhá! Jste jedni z oněch andělů strážných :-)! DĚKUJEME!n