Vladimír K., 66 let
„Díky asistenci mohu mezi lidi a necítím se tak sám“.
Příběh Vladimíra
Jmenuji se Vláďa. Narodil jsem se v Teplicích před téměř 60 lety, maminka tam působila jako učitelka. Mám ještě o rok staršího bráchu. Vykoukl jsem na svět o dva měsíce dřív, nejspíš jsem se nemohl dočkat, co mě tu čeká. Ale po krátké době jsem zjistil, že to nebylo úplně nejmoudřejší rozhodnutí, neboť mamce v nemocnici řekli, že mám DMO.
Zhruba do mých 5 let se o mě starala hlavně moje babička s dědou. Protože v té době byla mateřská jen 4 měsíce a já jsem potřeboval nepřetržitou péči, odvezla mě mamka k babičce do Prahy. Po rozvodu se mamka odstěhovala zpátky ke svým rodičům do Prahy, kde se o mě společně s nimi starala. Po jejich úmrtí o mě pečovala sama. V současnosti a vzhledem k jejímu vysokému věku, ke mně nyní dochází asistentky. Někdy mně také vypomáhá kamarád, nebo můj starší bratr. Ten ale nemůže chodit často, protože není místní. Tátu jsem prakticky neznal. Vyrůstal jsem bez jeho podpory a jeho nepřítomnost mému životu také neprospěla. Na své dětství nemám moc dobré vzpomínky. Mnoho času jsem také trávil v nemocnicích a různých léčebných zařízeních.
Ve 14 letech jsem prodělal operace zkrácených podkolenních šlach, o 2 roky později následovaly další operace klenby levé a pravé nohy. V roce 2000 opět operace klenby obou chodidel. Ze začátku jsem jezdil na tříkolce i do školy, později byl nutný vozík.
Momentálně bydlím sám. Celý život se přemísťuji pomocí speciálně upravených berlí. S velkými obtížemi se obléknu, nejtěžší je pro mě oblékání ponožek, kalhot a bot. Přesun na toaletu je také velmi náročný, jelikož mám silnou bolest v levém koleni, která se ozývá skoro při každém kroku. Do vany se dostanu jedině díky elektrickému vanovému zvedáku. Bez něj bych se do vany, ani z ní, nedostal. Ale i tak se ještě musím chytit madla, abych vůbec vylezl. Celý tento proces je pro mě velice náročný i z časového hlediska. Obědy mi dovážejí, nebo mi je maminka připraví. Když jsem byl mladší, tak jsem tyhle úkony zvládal lépe. V současné době je situace úplně jiná, bohužel horší.
Pomoc potřebuji zejména doma, nebo jako doprovod na poštu, k lékaři, do obchodu, nebo jen tak na procházku. V současné době se sám bez něčí pomoci ven nedostanu, proto je pro mě velmi povzbuzující možnost občas se dostat ven z bytu.
Tenhle svět by mě bavil a naplňoval mnohem víc, kdyby DMO v prvé řadě neexistovala, jelikož hodně omezuje život člověka, ale protože tomu tak není, byl bych velice rád, kdybych mohl být více a častěji s lidmi. V minulosti jsem chodil ven o berlích sám. V současné době to už bohužel není možné, když potřebuji nebo chci jít ven, je nutné, aby mně u toho vždy někdo asistoval. Ven se teď dostanu hlavně díky asistentkám.
Z čeho se těším? Někdy mám pocit, že z ničeho, ale snažím se být pozitivní. Rád se dívám na romantické, rodinné filmy i filmy pro pamětníky. Dřív jsem hodně rád četl, teď už tolik nečtu. Mojí nemalou radostí je kontakt s asistentkami, rád si s nimi povídám, dodává mně to větší radost a chuť do života. Ale z finančních důvodů si sám nemohu dovolit asistenci tak často, jak bych potřeboval.
Jsem proto opravdu moc rád, že si díky NF Pečovatel mohu dovolit častější asistence, abych měl větší možnost být mezi lidmi a necítil se tak sám. Je to pro mě velice důležité, protože bez něčí pomoci nemám šanci se někam dostat. Děkuji.
Vláďa
Jak se má Vladimír
Moji milí dárci,
Tento měsíc jsem prožil ve velmi příjemné náladě. Počasí mi přálo, a tak jsem si mohl užít spoustu slunečných dnů. Často jsem chodil na procházky, které mi dělaly radost a pomáhaly mi zlepšit náladu i kondici. Pobyt venku jsem si vždy užil a těšil jsem se na každou další možnost vyrazit na čerstvý vzduch.
Nově mi také přibyla osobní asistentka, ze které mám radost. Je příjemné, že mám mezi samými mužskými prvky také ženský prvek. Společně jsme byli i v kině, což byl moc hezký zážitek, který jsem si užil.
Celkově hodnotím tento měsíc velmi pozitivně. Doufám, že i další období bude stejně klidné, plné hezkých zážitků a příjemných setkání.
Přeji vám, aby jste prožili horké prázdniny někde u vody a mšli se fajn.
S pozdravem Vláďa Kozman
Milí dárci,
tento měsíc byl pro mě velmi příjemný. Počasí mi přálo, a tak jsem si mohl užít spoustu slunečných dnů. Často jsem chodil na procházky, které mi dělaly radost a pomáhaly mi zlepšit náladu i kondici. Pobyt venku jsem si vždy užil a těšil jsem se na každou další možnost vyrazit na čerstvý vzduch.
Velkou radost mi udělala také zpráva, že bych mohl dostat použitý elektrický vozík. Ještě bude potřeba ho opravit a upravit tak, aby mi co nejlépe vyhovoval, ale věřím, že mi v budoucnu usnadní pohyb a umožní mi být více samostatný. Moc se těším, až ho budu moci využívat.
Během měsíce mě také několikrát navštívili přátelé u mě doma. Každá návštěva mi udělala radost, příjemně jsme si popovídali a společně strávili hezký čas. Díky tomu jsem se necítil sám a celý měsíc jsem prožil v příjemné atmosféře. Doufám, že i další období bude stejně klidné a plné hezkých zážitků.
Děkuji vám za vaši podporu a pomoc, které si velmi vážím. Užijte si krásné letní dny, mějte se fajn. Vláďa K.
Milí dárci,
v květnu jsem se nadále věnoval svému zdravotnímu stavu a snažil se postupně posouvat dál. Počasí už bylo velmi příjemné, přibývalo slunečných dnů a příroda byla v plném rozkvětu. Díky tomu jsem mohl absolvovat více procházek, které mi udělaly radost a pomáhaly mi cítit se lépe po fyzické i psychické stránce.
V průběhu měsíce jsem se snažil odpočívat a soustředit se na věci, které mi pomáhají zvládat každodenní situace. Každý malý pokrok mě motivuje pokračovat dál a nevzdávat se.
Děkuji vám za vaši podporu a pomoc, které si velmi vážím. Bez vás by to nebylo možné.
Mějte se moc hezky. Vláďa
Milí dárci,
v dubnu jsem opět řešil svůj zdravotní stav a snažil se postupně posouvat dál. Počasí už bylo výrazně hezčí než v březnu, konečně bylo více slunečných dnů, příroda se probouzela a všechno působilo pozitivněji. Bohužel jsem se ale kvůli zdravotním důvodům nemohl dostat ven tak často, jak bych si přál, což pro mě nebylo úplně jednoduché.
I přesto jsem měl v dubnu několik příjemných momentů. Navštívil mě pastor z našeho sboru, což pro mě bylo velmi povzbudivé. Měli jsme možnost si v klidu popovídat a jeho návštěva mi dodala podporu i vnitřní klid.
Snažil jsem se odpočívat a soustředit se na to, co mi pomáhá zvládat každodenní situace. I když to někdy nebylo snadné, věřím, že malé kroky mají svůj význam.
Od května mě čeká rozšíření asistence, pokud to budu finančně zvládat. Věřím, že mi to pomůže lépe fungovat v běžném životě a přinese to další pozitivní změny.
Děkuji vám za vaši podporu a pomoc, které si velmi vážím. Vláďa K.
Milí dárci,
v březnu jsem opět navštívil doktory. Počasí už bylo o něco lepší než v zimě, protože se objevovalo se více slunce, dny se prodlužovaly a celkově to působilo příjemněji. Díky tomu jsem měl i o něco lepší náladu než dřív. Návštěva lékařů byla důležitá, i když pro mě byla kvůli únavě stále náročná. Přemýšlel jsem nad tím, co všechno je potřeba vyřešit, ale zároveň jsem cítil, že to má smysl a pomáhá mi to cítit se lépe.
Také jsem šel do evangelického sboru. Atmosféra tam byla klidná, přátelská a podporující. Potkal jsem lidi, kteří mě vyslechli a podpořili, což mi hodně pomohlo a zlepšilo náladu.
V průběhu března jsme chodili na procházky, kdykoliv to počasí dovolilo. Trávil jsem více času venku, což mi dodávalo energii a pomáhalo mi si odpočinout. Zároveň jsem měl doma i návštěvy, které mi zpříjemnily čas a pomohly mi nemyslet tolik na starosti.
Miroslav Hrabě
herec a moderátorVystudoval jsem DAMU v Praze, hraji v divadle Radka Brzobohatého a v divadle Hybernie. Hrál jsem například v pohádce Nejkrásnější hádanka, Princ a já 2, v seriálu Gympl, Světla pasáže, nebo v adrenalinové soutěži Pevnost Boyard.
Proč jsem patronem?
„Nadační fond Pečovatel je fond, který pomáhá přehledně a jeho systém podpory je rychlý a efektivní.“
www.miroslavhrabe.cz