Chci darovat

Vladimír K., 59 let

Dětská mozková obrna Potřebuje 35 hod./měs. ~ 4 550 Kč

„Díky asistenci mohu mezi lidi a necítím se tak sám“.

Červenec Pokryto
Srpen Chybí 35 hodin
Září Chybí 35 hodin
Chybí 70 hodin ~ 9 100 Kč
Celkem již bylo darováno: 20 300 Kč Každých 130 Kč odpovídá 1 hodině péče.
Chci darovat

Příběh Vladimíra

Jmenuji se Vláďa. Narodil jsem se v Teplicích před téměř 60 lety, maminka tam působila jako učitelka. Mám ještě o rok staršího bráchu. Vykoukl jsem na svět o dva měsíce dřív, nejspíš jsem se nemohl dočkat, co mě tu čeká. Ale po krátké době jsem zjistil, že to nebylo úplně nejmoudřejší rozhodnutí, neboť mamce v nemocnici řekli, že mám DMO.

Zhruba do mých 5 let se o mě starala hlavně moje babička s dědou. Protože v té době byla mateřská jen 4 měsíce a já jsem potřeboval nepřetržitou péči, odvezla mě mamka k babičce do Prahy. Po rozvodu se mamka odstěhovala zpátky ke svým rodičům do Prahy, kde se o mě společně s nimi starala. Po jejich úmrtí o mě pečovala sama. V současnosti a vzhledem k jejímu vysokému věku, ke mně nyní dochází asistentky. Někdy mně také vypomáhá kamarád, nebo můj starší bratr. Ten ale nemůže chodit často, protože není místní. Tátu jsem prakticky neznal. Vyrůstal jsem bez jeho podpory a jeho nepřítomnost mému životu také neprospěla. Na své dětství nemám moc dobré vzpomínky. Mnoho času jsem také trávil v nemocnicích a různých léčebných zařízeních.

Ve 14 letech jsem prodělal operace zkrácených podkolenních šlach, o 2 roky později následovaly další operace klenby levé a pravé nohy. V roce 2000 opět operace klenby obou chodidel. Ze začátku jsem jezdil na tříkolce i do školy, později byl nutný vozík.

Momentálně bydlím sám. Celý život se přemísťuji pomocí speciálně upravených berlí. S velkými obtížemi se obléknu, nejtěžší je pro mě oblékání ponožek, kalhot a bot. Přesun na toaletu je také velmi náročný, jelikož mám silnou bolest v levém koleni, která se ozývá skoro při každém kroku. Do vany se dostanu jedině díky elektrickému vanovému zvedáku. Bez něj bych se do vany, ani z ní, nedostal. Ale i tak se ještě musím chytit madla, abych vůbec vylezl. Celý tento proces je pro mě velice náročný i z časového hlediska. Obědy mi dovážejí, nebo mi je maminka připraví. Když jsem byl mladší, tak jsem tyhle úkony zvládal lépe. V současné době je situace úplně jiná, bohužel horší.

Pomoc potřebuji zejména doma, nebo jako doprovod na poštu, k lékaři, do obchodu, nebo jen tak na procházku. V současné době se sám bez něčí pomoci ven nedostanu, proto je pro mě velmi povzbuzující možnost občas se dostat ven z bytu.

Tenhle svět by mě bavil a naplňoval mnohem víc, kdyby DMO v prvé řadě neexistovala, jelikož hodně omezuje život člověka, ale protože tomu tak není, byl bych velice rád, kdybych mohl být více a častěji s lidmi. V minulosti jsem chodil ven o berlích sám. V současné době to už bohužel není možné, když potřebuji nebo chci jít ven, je nutné, aby mně u toho vždy někdo asistoval. Ven se teď dostanu hlavně díky asistentkám.

Z čeho se těším? Někdy mám pocit, že z ničeho, ale snažím se být pozitivní. Rád se dívám na romantické, rodinné filmy i filmy pro pamětníky. Dřív jsem hodně rád četl, teď už tolik nečtu. Mojí nemalou radostí je kontakt s asistentkami, rád si s nimi povídám, dodává mně to větší radost a chuť do života. Ale z finančních důvodů si sám nemohu dovolit asistenci tak často, jak bych potřeboval.

Jsem proto opravdu moc rád, že si díky NF Pečovatel mohu dovolit častější asistence, abych měl větší možnost být mezi lidmi a necítil se tak sám. Je to pro mě velice důležité, protože bez něčí pomoci nemám šanci se někam dostat. Děkuji.

Vláďa

Jak se má Vladimír:

Jsem moc rád, že mám díky každodenní asistenci možnost jít ven, sám bych to nezvládal. Mám hned lepší náladu, když se můžu nadechnout „vůně jara“ A vnímat svět kolem, to mě naplňuje radostí a povzbuzením. A když není zrovna moc hezky a nemůžeme ven, tak si třeba jen povídáme, nebo si s Katkou zkouším chodit „bez berlí.“ To zkoušíme tak, že mě drží zezadu kolem pasu a mně se podaří třeba dva, nebo tři kroky, je to hodně namáhavý, ale já mám na chvíli dojem, jako bych chodil sám a je to moc hezký pocit. Prostě chci moc poděkovat každému, kdo mně podporuje. Díky všem milým dárcům je můj život o hodně pestřejší. 🙂                                  Zdraví Vláďa Kozman

Jednoho slunečného dne jsme se vydali s moji milou asistentkou Katkou na příjemnou procházku. Bylo opravdu moc krásně, tak mě vzala do nedalekého parčíku, kde bylo moc hezky. Oba jsme si to společně krásně užili. Trochu jsme se i opálili.

Jsem vážně velmi rád, že mohu být obklopen skvělými asistentkami, které mi skoro ve všem pomáhají, rád s nimi trávím čas. Jejich pomoc je pro mne opravdovým požehnáním. Mimo jiné mi pomáhají s péčí o vlastní osobu, ale také jsou i mými kamarádkami, kterým se mohu kdykoliv se vším svěřit. Ať se jedná o starosti nebo radosti, které  mi život přináší. Mohu také napsat, že jsou pro mne velkým povzbuzením a z větší části mi pomohly překonat určitou depresi, která  plynula z dlouhodobé samoty. Po psychické stránce mi jejich přítomnost hodně pomáhá a jsem tedy velice rád že je mám:)

Tímto bych rád poděkoval všem milým dárcům, kteří mi v tomto pomáhají a díky tomu mi tak hodně ulehčují život. 🙂 Vláďa

V březnu jsme si vyšli na procházku s mojí asistentkou Pavlou. Ona mě tlačila na vozíku a jeli jsme do nedalekého parku Gutovka, kde jsem již dlouho nebyl, ale přesto to tam mám velice rád. Líbí se mi pozorovat okolí. Ten den bylo nádherně, svítilo sluníčko, bylo teplo, prostě skvělé odpoledne. V průběhu procházky mi volal kamarád Roman, jestli se by se u mě doma mohl stavit, ale nakonec jsme se domluvili, že se potkáme přímo zde v parku. Setkání mě moc potěšilo a navíc mi kamarád udělal několik fotek, které přikládám.

 

Zároveň bych velice rád poděkoval všem dárcům, kteří mi přispěli. Moc děkuji 🙂  Všechny moc zdravím,  Vláďa

Od té doby, co ke mně asistentka dochází každý den, tak mám stále větší chuť do života. Více se směji a již se dokáži  alespoň částečně radovat z maličkostí, které život přináší. Už se necítím tolik osamělý, naopak  vnímám, že mi  jejich společnost hodně prospívá.

Jsem moc rád, že mi NF Pečovatel umožňuje mít každodenní asistenci a děkuji všem, kteří přispěli a velmi si toho vážím. Vláďa

 

Více

Miroslav Hrabě

herec a moderátor

Vystudoval jsem DAMU v Praze, hraji v divadle Radka Brzobohatého a v divadle Hybernie. Hrál jsem například v pohádce Nejkrásnější hádanka, Princ a já 2, v seriálu Gympl, Světla pasáže, nebo v adrenalinové soutěži Pevnost Boyard.

Proč jsem patronem?

„Nadační fond Pečovatel je fond, který pomáhá přehledně a jeho systém podpory je rychlý a efektivní.“

www.miroslavhrabe.cz
patron

Vzkazy