Darovat na Křídla pomoci

Vladimír K., 62 let

Dětská mozková obrna Potřebuje 35 hod./měs. ~ 4 550 Kč

„Díky asistenci mohu mezi lidi a necítím se tak sám“.

Červenec Pokryto
Srpen Chybí 8 hodin
Chybí 8 hodin ~ 1 040 Kč
Celkem již bylo darováno: 175 760 Kč Každých 130 Kč odpovídá 1 hodině péče.
Chci darovat

Příběh Vladimíra

Jmenuji se Vláďa. Narodil jsem se v Teplicích před téměř 60 lety, maminka tam působila jako učitelka. Mám ještě o rok staršího bráchu. Vykoukl jsem na svět o dva měsíce dřív, nejspíš jsem se nemohl dočkat, co mě tu čeká. Ale po krátké době jsem zjistil, že to nebylo úplně nejmoudřejší rozhodnutí, neboť mamce v nemocnici řekli, že mám DMO.

Zhruba do mých 5 let se o mě starala hlavně moje babička s dědou. Protože v té době byla mateřská jen 4 měsíce a já jsem potřeboval nepřetržitou péči, odvezla mě mamka k babičce do Prahy. Po rozvodu se mamka odstěhovala zpátky ke svým rodičům do Prahy, kde se o mě společně s nimi starala. Po jejich úmrtí o mě pečovala sama. V současnosti a vzhledem k jejímu vysokému věku, ke mně nyní dochází asistentky. Někdy mně také vypomáhá kamarád, nebo můj starší bratr. Ten ale nemůže chodit často, protože není místní. Tátu jsem prakticky neznal. Vyrůstal jsem bez jeho podpory a jeho nepřítomnost mému životu také neprospěla. Na své dětství nemám moc dobré vzpomínky. Mnoho času jsem také trávil v nemocnicích a různých léčebných zařízeních.

Ve 14 letech jsem prodělal operace zkrácených podkolenních šlach, o 2 roky později následovaly další operace klenby levé a pravé nohy. V roce 2000 opět operace klenby obou chodidel. Ze začátku jsem jezdil na tříkolce i do školy, později byl nutný vozík.

Momentálně bydlím sám. Celý život se přemísťuji pomocí speciálně upravených berlí. S velkými obtížemi se obléknu, nejtěžší je pro mě oblékání ponožek, kalhot a bot. Přesun na toaletu je také velmi náročný, jelikož mám silnou bolest v levém koleni, která se ozývá skoro při každém kroku. Do vany se dostanu jedině díky elektrickému vanovému zvedáku. Bez něj bych se do vany, ani z ní, nedostal. Ale i tak se ještě musím chytit madla, abych vůbec vylezl. Celý tento proces je pro mě velice náročný i z časového hlediska. Obědy mi dovážejí, nebo mi je maminka připraví. Když jsem byl mladší, tak jsem tyhle úkony zvládal lépe. V současné době je situace úplně jiná, bohužel horší.

Pomoc potřebuji zejména doma, nebo jako doprovod na poštu, k lékaři, do obchodu, nebo jen tak na procházku. V současné době se sám bez něčí pomoci ven nedostanu, proto je pro mě velmi povzbuzující možnost občas se dostat ven z bytu.

Tenhle svět by mě bavil a naplňoval mnohem víc, kdyby DMO v prvé řadě neexistovala, jelikož hodně omezuje život člověka, ale protože tomu tak není, byl bych velice rád, kdybych mohl být více a častěji s lidmi. V minulosti jsem chodil ven o berlích sám. V současné době to už bohužel není možné, když potřebuji nebo chci jít ven, je nutné, aby mně u toho vždy někdo asistoval. Ven se teď dostanu hlavně díky asistentkám.

Z čeho se těším? Někdy mám pocit, že z ničeho, ale snažím se být pozitivní. Rád se dívám na romantické, rodinné filmy i filmy pro pamětníky. Dřív jsem hodně rád četl, teď už tolik nečtu. Mojí nemalou radostí je kontakt s asistentkami, rád si s nimi povídám, dodává mně to větší radost a chuť do života. Ale z finančních důvodů si sám nemohu dovolit asistenci tak často, jak bych potřeboval.

Jsem proto opravdu moc rád, že si díky NF Pečovatel mohu dovolit častější asistence, abych měl větší možnost být mezi lidmi a necítil se tak sám. Je to pro mě velice důležité, protože bez něčí pomoci nemám šanci se někam dostat. Děkuji.

Vláďa

Jak se má Vladimír

Zdravím vás milý dárci, jak se vám daří a jak si užíváte letní počasí?

U mě je velká změna, nohy se hodně zlepšily, cítím se lépe a byl jsem i párkrát venku za doprovodu pečovatelek.

Byli jsme v cukrárně a na krátké procházce.

Vypadá to, že bych mohl snad brzy dostat i bezbariérový byt, mám z toho velkou radost.

Akorát mě teď čeká rozhodování, jestli jít na operaci s tříselnou kýlou.

Nemohl jsem na operaci jít, díky tomu v jakém stavu byly nohy, ale teď je to lepší, tak uvidíme.

 

Užívejte si letní dny a brzy vám zase napíšu

Vláďa

 

Zdravím vás milý dárci!

Doufám, že si užíváte pěkného počasí a jara.

Zítra se po dlouhé době podívám ven, protože jdu na kontrolu k lékaři s nohama.

Těším se, že uvidím slunce a ucítím čerstvý vzduch, sice si ho moc neužiji, protože mě povezou v autě pro vozíčkáře, ale i tak se těším.

Bude to pro mě zase trošku změna 🙂

Brzy mě už snad čeká stěhování, je to v řešení a procesu, to bude pro mě nejpříjemnější změna k lepšímu.

Budu mít bezbariérový byt, kde se budu moci pohybovat s vozíkem, kam budu potřebovat.

 

Zdraví vás Vláďa

Zdravím vás milí dárci, píšu zase po delší době. Doufám, že se máte dobře a snad si užíváte i lepšího počasí.

U mě není žádná zásadní změna, dnes jsem se musel objednat na kožní kvůli té mé nemocné noze.

Bohužel stav se nelepší a paní na převaz říkala, že stav nohy je nebezpečný a je potřeba urychleně to řešit.

Noha je oteklá, nemohu obout žádnou obuv a tak se nedostanu ani ven.

Měl bych hodně ležet, aby noha neotékala, tak jen ležím, nebo sedím.

Občas mě navštíví kamarád a pomáhá mi.

Kdyby se za mě někdo chtěl pomodlit, budu rád.

Zdraví Vláďa

Milý přispěvatelé, předem vás všechny zdravím a zároveň děkuji.

Tento příspěvek píši za březen. Nic nového se u mě neděje, stále jen řeším ty zdravotní potíže.

Moc bych si přál, aby se vyřešil tento začarovaný kruh s mým zdravotním stavem.

Psychicky na tom nejsem díky tomu nejlépe, pořád jsem zavřený doma a jen sedím a nebo ležím.

Povzbudí mě, když tady zamnou příjde aspon na chvíli pečovatelka.

Přál bych si mít bezbariérový byt, abych se dostal aspoň normálně na wc, nebo do koupelny na vozíku.

 

Přeji vám vše dobré

Vláďa

ps: posílám foto z večerní péče

Zdravím vás milý dárci, jak se vám daří? Mě stále zlobí moje bolavé nožky.

Chodí ke mě každý den paní na převazy a střídají se u mě pečovatelky, ted v tomto stavu v jakém jsem, se u mě střídají víc.

Teď mi nově chodí i pečovatelka večer a pomáhá mi se základními věcmi.

Bohužel v tomto zdravotním stavu se toho moc dělat nedá. Občas kouknu na nějaký pěkný film, nebo si pustím hudbu.

Přál bych si, aby se můj zdravotní stav zlepšil a já mohl ven.

Většinou jsem doma, když nepočítám kontroly v nemocnici.

Občas zamnou chodí můj bratr a donese mi oběd.

Jinak se celkem nic neděje.

Chtěl bych vám moc poděkovat za vaše příspěvky!!

S pozdravem Vláďa 🙂

ps: přikládám foto z večerní péče..

Více

Miroslav Hrabě

herec a moderátor

Vystudoval jsem DAMU v Praze, hraji v divadle Radka Brzobohatého a v divadle Hybernie. Hrál jsem například v pohádce Nejkrásnější hádanka, Princ a já 2, v seriálu Gympl, Světla pasáže, nebo v adrenalinové soutěži Pevnost Boyard.

Proč jsem patronem?

„Nadační fond Pečovatel je fond, který pomáhá přehledně a jeho systém podpory je rychlý a efektivní.“

www.miroslavhrabe.cz
patron

Vzkazy